Benátky strana 3 z 5

V laguně kolem Benátek z moře vyplulo 78 obrovských žlutých zábran, které mají toto historické italské město s řadou památek ochránit před záplavami způsobenými vysokým přílivem. Šlo o slavnostní test systému, který se začal budovat před 17 lety, ale kvůli sporům s ekology či korupčním aférám se výstavba protáhla.

Turistické destinace počítají koronavirové škody a výpadky v příjmech. Zároveň mnohá města zpětně hodnotí situaci před pandemií jako neudržitelnou. V současnosti tak vidí vhodnou příležitost, jak do budoucna nekontrolovaný příliv návštěvníků omezit, a to ve prospěch místních.

Více než sto celovečerních filmů, dokumentů i krátkometrážních filmů a k tomu debaty třeba s oscarovými režiséry jsou od 29. května dostupné on-line a zdarma. Program projektu We Are One: A Global Film Festival sestavilo několik filmových přehlídek, jejichž konání letos většinou omezil covid-19. Zapojil se i festival ve Varech, který tak může mezinárodnímu publiku představit například komedii Adela Has Not Had Supper Yet, tedy Adéla ještě nevečeřela.

Italské Benátky přemýšlejí o změnách fungování celého města. V posledních letech totiž čelily téměř existenciální krizi. Město, jehož ekonomika těží převážně z turismu, se v minulosti muselo vyrovnat s obrovskou návštěvností až 30 milionů lidí ročně. Příval turistů tak začal ohrožovat věci, které sem přitahovaly cestovatele po staletí. Potíže přinesly už i loňské záplavy a nakonec se návštěvníkům postavila do cesty koronavirová pandemie – a ta také pošramotila ekonomickou situaci města.

Evropě dominovalo do poloviny 14. století sklo benátské/italské provenience. Největší rozkvět typů, variant tvarů, dekorů s používáním skloviny různých barev se vyskytoval mezi posledními desetiletími 13. století, kdy byla výroba přenesena z města Benátky na ostrov Murano, a polovinou 14. století, kdy v Benátkách propukla pandemie moru. Ta ale všechno změnila, popisuje archeoložka Hedvika Sedláčková.

Itálie zůstává už druhým dnem v karanténě. Tradičně přeplněná centra měst, jako jsou Benátky, Milán nebo Řím, zejí prázdnotou a život v nich se zpomalil. Někteří Italové přirovnávají situaci k opatřením, jaká zažili za války. Lidé stojí fronty před obchody, zároveň se ale mezi sebou snaží udržet bezpečnou vzdálenost. Premiér Giuseppe Conte zvažuje, že pro Lombardii, která hlásí nejvíc pacientů s koronavirem, zavede ještě přísnější režim. Ten by znamenal uzavření úřadů, obchodů a zastavení veřejné dopravy.

Oblast s 16 miliony obyvatel v severní Itálii se na čtyři týdny odřízla od světa, opustit ji mohou jen turisté, kteří se vracejí domů. Italský premiér v noci na neděli podepsal dekret, který znamená izolaci Lombardie a některých provincií v sousedních regionech, odkud nesmí nikdo přijíždět ani je opustit. Itálie je v Evropě zemí nejhůře zasaženou nákazou novým koronavirem. Podle údajů italské civilní obrany bylo v zemi k nedělnímu podvečeru 7375 nakažených a 366 obětí nemoci COVID-19, z toho 257 mrtvých je jen v Lombardii.

Testy v neděli potvrdily koronavirus u dalších šesti lidí. Čtyři z nich byli lyžovat v Itálii, jeden se od nich nakazil po návratu a zatím poslední potvrzený nemocný má spojitost s případy z Bostonu. Celkem v Česku onemocnělo 32 lidí, tato bilance je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pro víkend konečná, žádné laboratoře už ve večerních hodinách netestují.

Izolace platná pro 16 milionů lidí v severní Itálii se nevztahuje na turisty. Ujistili o tom čeští ministři zahraničí a zdravotnictví. Lidé, kteří v Lombardii či dalších provinciích uzavřených ve snaze zastavit šíření nového typu koronaviru nebydlí, mohou odjet domů. Podle Asociace cestovních kanceláří i odhadu generálního konzulátu v Miláně je v izolovaných oblastech několik tisíc Čechů, hlavně na horách.

Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla italská vláda pro zamezení šíření nového typu koronaviru v Evropě zakázat svým občanům cestovat do zahraničí. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Babiš není přesvědčen, že izolace nejhůře zasažených oblastí na severu Itálie, která postihla 16 milionů lidí, postačí.

Po izolaci desítek milionů lidí v Číně došlo na rozsáhlou karanténu i v Evropě. Italská vláda kvůli šíření nového koronaviru uzavřela oblast s 16 miliony lidí. Jde sice o jedna z nejrozsáhlejší karanténních opatření v dějinách, ale ne první a zatím ani ne nejdelší. A i Evropa se s nimi v historii musela vypořádávat.

Italská vláda se chystá přijmout nová opatření, která mají zabránit dalšímu šíření koronaviru v zemi. Podle agentury Reuters bude na celou Lombardii a dalších jedenáct nejhůře postižených oblastí včetně Benátek či Modeny uvalena karanténa. Počet obětí koronaviru v Itálii během soboty vzrostl na 233, během posledních 24 hodin si nemoc COVID-19 vyžádala 36 životů. Italské úřady registrují 5883 nemocných, což je o 1247 případů víc než v pátek.

V Itálii, která je z evropských zemí zasažena epidemií koronaviru nejvíc, začíná její důsledky stále silněji pociťovat ekonomika. Nejvíc cestovní ruch – památky, hotely i restaurace zejí prázdnotou. Řím to chce zmírnit finanční injekcí v přepočtu ve výši skoro dvě stě miliard korun.

Každý, kdo se od soboty vrátí z Itálie do Česka, se bude muset ozvat lékaři. Následně podle nového nařízení ministerstva zdravotnictví stráví dva týdny v karanténě. Po jednání s ministry a hejtmany to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády věří, že tak zabrání většímu rozšíření nového typu koronaviru v Česku. Pozitivně testováno bylo v republice na koronavirus devatenáct lidí, uvedl v pátek večer ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Mezi nakaženými je i zhruba roční kojenec. Ani jeden z pacientů nemá závažný průběh onemocnění, dodal ministr.

Evropskou zemí nejvíce postiženou koronavirem je nyní Itálie. Prudký růst případů nákazy je od víkendu hlášen ze severu země, v úterý se k nim začal přidávat i jih. Země pod Apeninami je zároveň oblíbeným cílem návštěv českých turistů. Na co by si měli dávat pozor, jak se mají chránit, kde mohou získat rady a pomoc v případě potřeby? Informace pocházejí z úterý 25. února.

Kraje přijímají opatření kvůli koronaviru. Například Pardubický kraj v případě nákazy koronavirem v Česku uvolní deset milionů korun na nákup ochranných pomůcek. Krajské nemocnice mají manuál, jak při potvrzené nákaze postupovat. Kvůli opatřením při příletech letadel z Italského Bergama na brněnské letiště zasedala v úterý bezpečnostní rada Jihomoravského kraje. Olomoucký kraj chce o nákaze informovat na svém webu.

Nemocný Ital na ostrově Tenerife vyvolal preventivní umístění celého hotelu do karantény kvůli obavám z dalšího šíření koronaviru. Mezi tisícovkou hostů je i šest Čechů, oznámila cestovní kancelář Canaria Travel CZ. Podle předběžných informací by karanténa měla trvat 14 dní. První případ nákazy hlásí také pevninské Španělsko a jih Itálie.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru zemřelo v Itálii sedm lidí. Itálie je co do počtu nakažených čtvrtou zemí na světě, onemocnělo tam přes dvě stě lidí. Italská vláda kvůli nemoci uzavřela přístup do měst, kde se epidemie šíří nejrychleji. Evropská unie zatím žádná opatření na hranicích v schengenském prostoru neplánuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je na vyhlášení pandemie brzy.

„Děkujeme všem, kdo nám chtějí pomoci, všem, kdo nás milují. Lásku člověk poznává vždy po velkých tragédiích,“ prohlásil starosta Benátek Luigi Brugnaro během zahájení tamního tradičního karnevalu. Reagoval tím na podzimní mimořádnou „acqua alta“, tedy velkou vodu, která poničila mnoho místních památek. Kvůli záplavám byl v ohrožení i samotný karneval. Benátky se z této pohromy oklepaly a starosta směřoval své díky všem lidem, kteří se na podpoře městu podíleli. Tradiční každoroční slavnosti letos potrvají do 25. února 2020.

Kanály v italských Benátkách jsou kvůli silnému odlivu téměř na suchu. Nízká hladina vody částečně paralyzovala městskou dopravu. Tradiční gondoly, které vozí turisty, uvázly. Ještě v listopadu přitom město trápily rekordní povodně. Voda tehdy zatopila domy i slavné památky.

Předvánoční Benátky mají letos ponurou atmosféru. Město v pondělí postihly další větší záplavy, voda ráno při přílivu vystoupala skoro metr a půl nad obvyklou úroveň moře a zaplavila téměř dvě třetiny tohoto města na laguně. Informovala o tom agentura ANSA. S povodněmi se v předchozích dnech potýkaly i další italské regiony, zejména na severu země, při nichž o víkendu zemřeli tři lidé.

Záplavy na jihovýchodě Francie si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé. S odvoláním na úřady departementu Var o tom informovala agentura AFP. Nejméně jeden další člověk se dál pohřešuje. Jednoho pohřešovaného hlásí také sever Itálie, který už od počátku listopadu sužují bouřky doprovázené vydatným deštěm. Voda opět zaplavila i centrum Benátek.

V Benátkách už po povodních voda opadla a hlavním problémem zůstává rekonstrukce historických památek. Město, které zatím nedokázalo vyčíslit celkové škody, požádalo o pomoc všechny architektonické dílny ve snaze začít s opravami co nejdříve.

Po několikadenním povodňovém poplachu se začíná uklidňovat situace v Benátkách. V pondělí se tam opět otevřely školy a takzvaná vaporetta, městské vodní „autobusy“, znovu vyplouvají podle grafikonu, informovala agentura APA. Napjatá je kvůli bouřím situace v severoitalských krajích Toskánsko a Emilia-Romagna a v Kampánii na jihu Itálie.