Benátky strana 3 z 5

Po vynucené více než roční přestávce, způsobené pandemií covidu-19, vyplula v sobotu z italských Benátek poprvé velká výletní loď. Obnovení turistických okružních plaveb provází protesty místních, kteří požadují trvalé vykázání několikapatrových lodí z městské laguny kvůli bezpečnosti i životnímu prostředí. Demonstranti podle agentury DPA pronásledovali výletní loď na malých člunech vyzbrojeni vlajkami a transparenty a skandovali: „Velké lodě z laguny!“.

V době, kdy se svět již druhým rokem potýká s koronavirem, na Benátky nejčastěji vzpomeneme v souvislosti s karanténou, která má své počátky v tomto městě. Karanténa – quarantina, čtyřicet dní izolace, ohraničuje prostor a čas. Podobně ohraničovalo prostor ghetto, které má také počátek v Benátkách, kde na rozdíl od zbytku Itálie byla situace Židů příznivější. Tolerantnější a rozumná politika provázela více než tisíciletou historii samostatných Benátek. Byly to i Benátky, kde poprvé v dějinách roku 1573 umělec, manýristický malíř Paolo Veronese, obhájil právo svobodné tvorby před inkvizicí.

Parné léto, zmrzlina, památky, sklárny, karnevalové masky, líně se pohupující gondoly, romantická zákoutí vodních kanálů a zástupy turistů. Asi málokdo si při slově Benátky vybaví místo prázdninové pohody nebo rejů karnevalu spíš raný středověk, stěhování národů, nájezdy barbarů na Řím, plenění osad a rozsáhlé mokřady. Přitom přesně tak vypadala doba, kdy se fenomén Benátek zrodil.

New Orleans a Rio de Janeiro. Dělí je od sebe přes sedm a půl tisíce kilometrů vzdušnou čarou, přesto mají společnou jednu zásadní věc. V předpostní době tu vrcholí karnevaly. Průvod Mardi Gras v prvním případě a přehlídka v rytmu samby v druhém patří k výkladním skříním těchto měst. Letos se ale tyto dva vrcholy karnevalové sezony kvůli covidu zrušily. Stejně tak dopadl i karneval v Benátkách. V Austrálii, kde je koronavirová situace příznivější, naopak s velkým finále Mardi Gras, průvodem za práva LGBT (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby), počítají.

Zatímco propad turistického průmyslu za minulý rok spočítali statistici přesně, jeho budoucí vývoj je naopak značně nejasný. Nicméně existují scénáře a úvahy, kam se situace může vyvinout, na co se připravit. Včetně toho, co by mu mohlo pomoci či které segmenty mají šanci na rychlejší oživení než jiné. Startovní pozice je přitom zřejmá: nejhlubší dno za dobu samostatného Česka.

Vedení hlavního města začne vyjednávat s dopravci o zavedení nových nočních železničních spojení. Dohoda by se měla týkat měst, která jsou od Prahy vzdálena 800 až 1500 kilometrů, tedy například německého Frankfurtu nebo italského Milána. Sdělil to náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

O víkendu zasáhla Benátky obávaná „acqua alta“  neboli vysoká voda. Tento příliv, který bývá nejsilnější právě na podzim, způsobuje ve městě značné škody. Ty měly být i tentokrát masivní, podle předpovědí se mohla hladina laguny zvednout v některých částech Benátek až o 130 centimetrů. Jenže se nestalo nic, voda město nezaplavila. Zabránil jí v tom systém Mojžíš.

Zlatého lva na 77. filmovém festivalu v Benátkách v sobotu večer získal snímek Země nomádů (Nomadland) americké režisérky čínského původu Chloé Zhaové. Oznámila to australská herečka Cate Blanchettová, která letos předsedala porotě. Nejlepší herečkou se stala Britka Vanessa Kirbyová, cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal Ital Pierfrancesco Fabino. Benátský festival byl první velkou filmovou přehlídkou, která se konala od začátku pandemie.

První velkou mezinárodní filmovou přehlídkou, která se od počátku pandemie covidu-19 nekoná on-line, je festival v Benátkách. Na ostrově Lido začíná 2. září. Protikoronavirová opatření ale do sedmasedmdesátého ročníku nejstaršího filmového festivalu na světě přece jen zasáhnou. Přivítá méně hostů i méně návštěvníků. A také program více sází na evropské, tedy zeměpisně bližší tituly.

S úbytkem turistů se potýká také Itálie. Ještě loni přitom slavné Benátky řešily, jak zabránit masovému přílivu návštěvníků. Teď jich je málo a město zjišťuje, že bez turistů mu hrozí ekonomický kolaps. Na cestovní ruch je totiž navázáno 90 procent tamních podniků a služeb.

Roku 2017 navštívila italská doktorandka archeologie Vittoria Dall'Armellina arménský klášter San Lazzaro v Benátkách. V jeho sbírkách uviděla meč, který tam neměl co dělat. Byl sice označený jako středověký, Dall'Armellina ale na první pohled poznala, že je mnohem starší.

Itálie patří v Evropě k pandemií nejvíce zasaženým zemím; zdravotníci zde infekci odhalili u téměř čtvrt milionu lidí, z nichž přes 35 tisíc zemřelo. Od dubna počet nových případů koronaviru výrazně klesá a nákaza se nyní omezuje do menších lokalizovaných ohnisek. Tisícihlavé davy turistů, které jindy bývají tak typické pro antické památky Říma či romantické Benátky, se ovšem do země dosud nevrátily – a návštěvníci si tak mohou genius loci užívat bez cvakajících fotoaparátů.

V Itálii budí obavy negativní dopady koronavirové pandemie na ekonomiku, obzvlášťě na důležité odvětví cestovního ruchu. Turisté totiž se svým návratem po krizi nespěchají, a to i kvůli hygienickým opatřením, které v zemi platí. V Itálii zemřelo s covidem-19 už více než 35 tisíc lidí, v posledních týdnech se ale situace stabilizovala.

V laguně kolem Benátek z moře vyplulo 78 obrovských žlutých zábran, které mají toto historické italské město s řadou památek ochránit před záplavami způsobenými vysokým přílivem. Šlo o slavnostní test systému, který se začal budovat před 17 lety, ale kvůli sporům s ekology či korupčním aférám se výstavba protáhla.

Turistické destinace počítají koronavirové škody a výpadky v příjmech. Zároveň mnohá města zpětně hodnotí situaci před pandemií jako neudržitelnou. V současnosti tak vidí vhodnou příležitost, jak do budoucna nekontrolovaný příliv návštěvníků omezit, a to ve prospěch místních.

Více než sto celovečerních filmů, dokumentů i krátkometrážních filmů a k tomu debaty třeba s oscarovými režiséry jsou od 29. května dostupné on-line a zdarma. Program projektu We Are One: A Global Film Festival sestavilo několik filmových přehlídek, jejichž konání letos většinou omezil covid-19. Zapojil se i festival ve Varech, který tak může mezinárodnímu publiku představit například komedii Adela Has Not Had Supper Yet, tedy Adéla ještě nevečeřela.

Italské Benátky přemýšlejí o změnách fungování celého města. V posledních letech totiž čelily téměř existenciální krizi. Město, jehož ekonomika těží převážně z turismu, se v minulosti muselo vyrovnat s obrovskou návštěvností až 30 milionů lidí ročně. Příval turistů tak začal ohrožovat věci, které sem přitahovaly cestovatele po staletí. Potíže přinesly už i loňské záplavy a nakonec se návštěvníkům postavila do cesty koronavirová pandemie – a ta také pošramotila ekonomickou situaci města.

Evropě dominovalo do poloviny 14. století sklo benátské/italské provenience. Největší rozkvět typů, variant tvarů, dekorů s používáním skloviny různých barev se vyskytoval mezi posledními desetiletími 13. století, kdy byla výroba přenesena z města Benátky na ostrov Murano, a polovinou 14. století, kdy v Benátkách propukla pandemie moru. Ta ale všechno změnila, popisuje archeoložka Hedvika Sedláčková.

Itálie zůstává už druhým dnem v karanténě. Tradičně přeplněná centra měst, jako jsou Benátky, Milán nebo Řím, zejí prázdnotou a život v nich se zpomalil. Někteří Italové přirovnávají situaci k opatřením, jaká zažili za války. Lidé stojí fronty před obchody, zároveň se ale mezi sebou snaží udržet bezpečnou vzdálenost. Premiér Giuseppe Conte zvažuje, že pro Lombardii, která hlásí nejvíc pacientů s koronavirem, zavede ještě přísnější režim. Ten by znamenal uzavření úřadů, obchodů a zastavení veřejné dopravy.

Oblast s 16 miliony obyvatel v severní Itálii se na čtyři týdny odřízla od světa, opustit ji mohou jen turisté, kteří se vracejí domů. Italský premiér v noci na neděli podepsal dekret, který znamená izolaci Lombardie a některých provincií v sousedních regionech, odkud nesmí nikdo přijíždět ani je opustit. Itálie je v Evropě zemí nejhůře zasaženou nákazou novým koronavirem. Podle údajů italské civilní obrany bylo v zemi k nedělnímu podvečeru 7375 nakažených a 366 obětí nemoci COVID-19, z toho 257 mrtvých je jen v Lombardii.

Testy v neděli potvrdily koronavirus u dalších šesti lidí. Čtyři z nich byli lyžovat v Itálii, jeden se od nich nakazil po návratu a zatím poslední potvrzený nemocný má spojitost s případy z Bostonu. Celkem v Česku onemocnělo 32 lidí, tato bilance je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pro víkend konečná, žádné laboratoře už ve večerních hodinách netestují.

Izolace platná pro 16 milionů lidí v severní Itálii se nevztahuje na turisty. Ujistili o tom čeští ministři zahraničí a zdravotnictví. Lidé, kteří v Lombardii či dalších provinciích uzavřených ve snaze zastavit šíření nového typu koronaviru nebydlí, mohou odjet domů. Podle Asociace cestovních kanceláří i odhadu generálního konzulátu v Miláně je v izolovaných oblastech několik tisíc Čechů, hlavně na horách.

Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla italská vláda pro zamezení šíření nového typu koronaviru v Evropě zakázat svým občanům cestovat do zahraničí. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Babiš není přesvědčen, že izolace nejhůře zasažených oblastí na severu Itálie, která postihla 16 milionů lidí, postačí.

Po izolaci desítek milionů lidí v Číně došlo na rozsáhlou karanténu i v Evropě. Italská vláda kvůli šíření nového koronaviru uzavřela oblast s 16 miliony lidí. Jde sice o jedna z nejrozsáhlejší karanténních opatření v dějinách, ale ne první a zatím ani ne nejdelší. A i Evropa se s nimi v historii musela vypořádávat.