V laguně kolem Benátek z moře vyplulo 78 obrovských žlutých zábran, které mají toto historické italské město s řadou památek ochránit před záplavami způsobenými vysokým přílivem. Šlo o slavnostní test systému, který se začal budovat před 17 lety, ale kvůli sporům s ekology či korupčním aférám se výstavba protáhla.
Zdvihání zábran v pátek slavnostně spustil italský premiér Giuseppe Conte, který vyjádřil naději, že systém bude dokončen už na podzim či v zimě. Podle architektky Elisabetty Spitzové, která je zvláštní vládní komisařkou pro dokončení projektu, budou práce na něm trvat ještě 18 měsíců.
Řada italských politiků i dalších hostů v oranžových bezpečnostních vestách a někteří s rouškami v Benátkách v parném dni s napětím čekali, až se z protipovodňových kvádrů vypustí voda, napustí se vzduchem a vynoří se na hladinu. Zatímco technici v podvodních tunelech kontrolovali situaci.
Podle regionálního deníku Il Metropolitano trvalo 97 minut, než se zábrana vytvořila. Po úplném dokončení systému by se tento čas měl zkrátit asi na půl hodiny.
Systém bariér má Benátky ochránit až před přílivovými záplavami, respektive acqua alta, tedy vysokou vodou, které město sužují každoročně od podzimu do jara. Loni v listopadu přitom Benátky zasáhly rekordní záplavy, kdy voda při přílivu dosáhla až 1,87 metru. To bylo nejvíce od nejhorších záplav z roku 1966, kdy místní úřady naměřily 194 centimetrů. Zábrany jsou koncipovány proti přílivu vysokému až tři metry.
Mojžíš je proti odhadům téměř čtyřikrát dražší
„Historie ukáže, zda bude MOSE úspěšný, nebo ne,“ prohlásil v pátek starosta Benátek Luigi Brugnaro. Systém zábran se jmenuje MOSE, což anglicky znamená Mojžíš, je to ale také akronym z názvu Modulo sperimentale elettromeccanico (experimentální elektromechanický modul).
„Kvůli byrokracii práce trvaly příliš dlouho, ale jde o jedinečný projekt, na němž závisí budoucnost Benátek,“ doplnil starosta města, které má asi 260 tisíc obyvatel a ročně ho navštíví kolem 25 milionů turistů.
Myšlenka protipovodňové ochrany Benátek se zrodila už v 60. letech minulého století. S výstavbou tohoto projektu se začalo v roce 2003 a dokončen měl být už před několika lety. Proti projektu ale protestovali ekologové, podle nichž poničí ekosystém benátské laguny. Výstavbu zbrzdily i korupční aféry spojené s projektem.
Původně odhadované náklady 1,6 miliardy eur se vyšplhaly minimálně na 5,5 miliardy, podle zpráv italských médií zřejmě celková cena překročí šest miliard eur (asi 160 miliard korun).
