Italské Benátky přemýšlejí o změnách fungování celého města. V posledních letech totiž čelily téměř existenciální krizi. Město, jehož ekonomika těží převážně z turismu, se v minulosti muselo vyrovnat s obrovskou návštěvností až 30 milionů lidí ročně. Příval turistů tak začal ohrožovat věci, které sem přitahovaly cestovatele po staletí. Potíže přinesly už i loňské záplavy a nakonec se návštěvníkům postavila do cesty koronavirová pandemie – a ta také pošramotila ekonomickou situaci města.
Benátky se vzpamatovávají z koronavirové krize. Chtějí se vrátit ke své renesanční minulosti
V Benátkách, které jsou známé tím, že je navštěvuje příliš mnoho lidí, ale žije zde příliš málo obyvatel, si nyní na hřištích hrají děti, rybáři místním prodávají své úlovky a vodní autobusy převážejí lidi v rouškách a rukavicích do práce, popisuje agentura AP.
Od konce února, kdy město opustili turisté, kotví pověstné černě lakované gondoly u nábřeží, hotelové pokoje zejí prázdnotou, dveře muzeí jsou uzamčené a náměstím svatého Marka prochází jen hrstka lidí.
Obyvatelé Benátek doufají, že současná koronavirová krize je zároveň příležitostí pro to, aby zde mohla vzniknout udržitelnější forma turismu a město přitáhlo více lidí, kteří by se zde chtěli nastálo usadit. Je čas zamyslet se nad životem historického centra, říká starosta Benátek Luigi Brugnaro.
Ilustrační foto
Koronavirová krize postihla turistický průmysl
Po první ráně, kterou hospodářství nejnavštěvovanějšího italského města zasadila série nebývalých listopadových záplav, následoval koronavirus. Ten zastavil tok tří miliard eur (téměř 82 miliard korun), které městu z turismu každoročně plynou a představují většinu jeho příjmů.
V historickém centru Benátek žije přibližně 53 tisíc obyvatel, což je asi o třetinu méně než před dvaceti lety. Brugnarovi se líbí návrh místní Univerzity Ca'Foscari, aby se byty, které byly vyřazeny z městského fondu a sloužily jako turistické apartmány, začaly pronajímat studentům.
Starosta doufá, že ti, kteří do města přijdou za studiem, se do něho zamilují a budou zde chtít zůstat. Brugnaro by také chtěl v Benátkách založit výzkumné centrum pro klimatické změny vzhledem k tomu, že je pravidelně ohrožují záplavy.
To by mohlo přilákat odborníky, kteří by se zde mohli natrvalo usadit. Starosta si představuje něco jako návrat do renesance a chce přitáhnout do města umělce ze zahraničí, kteří byli po staletí mízou města, píše AP.
Podle Brugnara by se také mělo změnit to, do jaké míry ekonomika města závisí na překotném masovém turismu. „Benátky jsou pomalé město. A právě to je jejich krása,“ uvedl. Debaty o tom, jak turismus zvládnout, zde vždy vyvolávaly vášně a nyní jsou obzvlášť napjaté.
Muž s ochrannou maskou v Benátkách
Turisté se do centra vrátí nejdříve za rok, myslí si Brugnaro
Kontroverzní návrh, že by lidé, kteří sem přijíždějí jen na den, platili speciální poplatek, byl zatím odsunut. Mnozí si myslí, že to by městu dalo ještě větší nádech zábavního parku. Starosta a představitelé turismu se domnívají, že bude trvat ještě alespoň rok, než se do města turisté navrátí v hojnějším počtu.
„Bude to boj o přežití,“ myslí si Claudio Scarpa, hlavní představitel benátské asociace hotelů. Například gondoliéři, kteří na několik měsíců přišli o možnost obživy, dostali od státu pouze jednorázovou pomoc ve výši 600 eur (necelých 16 400 korun).
Brugnaro doufá, že v červenci vyšle signál o ozdravení oblíbená slavnost Redentore. Tato každoroční událost, během níž kanály brázdí regaty a jsou odpalované velkolepé ohňostroje, připomíná konec moru v roce 1577, jednu z nejtemnějších kapitol benátské historie.