Benátky strana 4 z 5

Záplavy na jihovýchodě Francie si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé. S odvoláním na úřady departementu Var o tom informovala agentura AFP. Nejméně jeden další člověk se dál pohřešuje. Jednoho pohřešovaného hlásí také sever Itálie, který už od počátku listopadu sužují bouřky doprovázené vydatným deštěm. Voda opět zaplavila i centrum Benátek.

V Benátkách už po povodních voda opadla a hlavním problémem zůstává rekonstrukce historických památek. Město, které zatím nedokázalo vyčíslit celkové škody, požádalo o pomoc všechny architektonické dílny ve snaze začít s opravami co nejdříve.

Po několikadenním povodňovém poplachu se začíná uklidňovat situace v Benátkách. V pondělí se tam opět otevřely školy a takzvaná vaporetta, městské vodní „autobusy“, znovu vyplouvají podle grafikonu, informovala agentura APA. Napjatá je kvůli bouřím situace v severoitalských krajích Toskánsko a Emilia-Romagna a v Kampánii na jihu Itálie.

Po vydatných deštích a mohutném přílivu čelí italské Benátky nejhorším záplavám od roku 1966. Voda v noci na středu vystoupala až o 187 centimetrů oproti běžnému stavu hladiny. Italská vláda rozhodla, že pomůže městu vyhlášením stavu nouze a odškodní obyvatele i podnikatele zasažené velkou vodou. Tu zažívají Benátky na podzim a na jaře poměrně často a pro turisty je to vítané zpestření. Slaná voda, která centrum zalévá, se však podepisuje na stavu památek ve městě.

Italské Benátky postihly nejhorší záplavy za půl století, na náměstí Svatého Marka dosahovala voda v úterý do výšky až jednoho metru a dostala se i do nejslavnější památky města, baziliky svatého Marka. Informovala o tom agentura Reuters. Starosta města Luigi Brugnaro vyhlásil stav nouze a požádal o pomoc italskou vládu.

Po vydatných deštích je zaplavena skoro polovina historického centra italských Benátek. Voda se dostala do kaváren, obchodů a také do baziliky svatého Marka, tedy hlavního kostela tohoto turisty oblíbeného města. V bazilice vyrostly mobilní zátarasy, aby voda nepronikla do kaple, kde jsou obrazy znázorňující legendu o svatém Markovi. Z bezpečnostních důvodů zůstaly zavřené školky. Pod vodou bylo agentury APA asi 45 procent plochy středu světoznámého města, voda stoupla o více než 170 centimetrů. Šlo tak o nejvyšší 'aqua alta' za posledních 50 let.

Kolem filmu Joker, který měl ve čtvrtek premiéru i v Česku, se vede vyhrocená veřejná debata. Snímek sice získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Benátkách, odpůrci se ale obávají, že naturalistický snímek o přerodu šíleného herce v brutálního násilníka by mohl podnítit nové masové vraždy.

Zlatého lva za nejlepší film získal na 76. ročníku prestižního festivalu v Benátkách snímek Joker režiséra Todda Philipse. Film režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který byl prvním českým snímkem v hlavní souteži po pětadvaceti letech, žádnou sošku nezískal. Cenu za nejlepší restaurovaný snímek dostal Národní filmový archiv za Extasi režiséra Gustava Machatého.

Zlatého lva na 76. filmovém festivalu v Benátkách může získat jednadvacet snímků. Mezi nimi i Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula. Černobílý film vycházející z románu Jerzyho Kosińského viděli v předchozích dnech festivaloví diváci, porotci i recenzenti. Podle některých z nich by případná výhra nebyla překvapením. Všechny ohlasy se také víceméně shodují, že Marhoulovo drama je působivé především ve vyobrazení krutosti, i zásluhou kameramana Vladimíra Smutného.

Snímek Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula získal v pátek na festivalu v Benátkách od studentské poroty ocenění Film pro UNICEF (Cinema for UNICEF). Cena, která patří k nestatutárním oceněním vyhlašovaným během přehlídky, je určena filmu, který vyjadřuje boj za práva dětí. Příběh malého chlapce, který prochází hrůzami druhé světové války, může v sobotu večer získat i jednu z hlavních cen.

První diváci viděli  filmovou adaptaci ceněného románu Jerzyho Kosińského. Černobílé drama Nabarvené ptáče natočil podle vlastního scénáře Václav Marhoul a uvedl v hlavní soutěži slavného festivalu v Benátkách. Jak snímek hodnotí porota, ukáže až vyhlášení cen 7. září. Přijetí krutého příběhu ale přece jen trochu naznačily bezprostřední reakce po novinářské projekci v pondělí i úterní slavnostní premiéře.

V Benátkách na filmovém festivalu soutěží o přízeň porotců i Nabarvané ptáče českého režiséra Václava Marhoula. Ten natočil snímek brutální, násilí v něm ale není prvoplánové, vysvětluje v pořadu 90' ČT24. Kameramanu Vladimíru Smutnému trvalo, než se s drsností knižní předlohy smířil, historik Maciej Ruczaj ale upozorňuje, že oproti realitě je kniha značně teatrální.

Nejstarší filmový festival vstupuje do 76. ročníku. Den před zahájením se vrátil o pětaosmdesát let zpět, když uvedl zrestaurovanou verzi skandální Extase. Snímek Gustava Machatého tu ve třicátých letech vzbudil pozdvižení. Pozornost, ovšem v dobrém slova smyslu, by česká kinematografie mohla vyvolat i letos. O hlavní cenu, Zlatého lva, se po pětadvacetileté pauze uchází totiž i český film: Nabarvené ptáče v režii Václava Marhoula.

Velké výletní lodě nebudou moci od září plout do některých kanálů v centru Benátek. Podle listu Financial Times o tom rozhodly italské úřady ve snaze předejít nehodám a chránit historické město i ekosystém benátské laguny. Podle kritiků jsou však plánovaná omezení nedostatečná.

Židovský chlapec se někde ve východní Evropě ukrývá během druhé světové války. Krutost, s níž se setkává, v šedesátých letech vylíčil ve své knize Jerzy Kosiński. Příběh teď zfilmoval režisér Václav Marhoul. Jeho snímek Nabarvené ptáče bude mít premiéru na filmovém festivalu v Benátkách. Tam se dostal do hlavní soutěže – což se českému filmu nepodařilo čtvrtstoletí. Václav Marhoul byl v úterý hostem pořadu Události, komentáře. Rozhovor s ním vedla Světlana Witowská.

Mimořádný úspěch „zařídil“ pro českou kinematografii režisér Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže benátský filmový festival. Snímek českého režiséra se do prestižního výběru dostal po čtvrtstoletí. Do svého programu Marhoulovu novinku, jež vznikla v koprodukci České televize, zařadil také festival v Torontu.

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Starosta Benátek chce zapojit UNESCO do boje s přílivem turistů. Zápis města na seznam památek v ohrožení by podle něj mohl přesvědčit italskou vládu, aby urychlila plány, které mají Benátkám odlehčit od velkých výletních lodí. Podle kritiků přitom sama radnice nevyužila všechny možnosti, které má.

Obří výletní loď v neděli ráno při pokusu o zakotvení narazila ve značné rychlosti do přístavního mola v Benátkách a srazila se s menším plavidlem, které už na místě kotvilo. Informovala o tom agentura ANSA. Lehké zranění utrpěly čtyři zahraniční turistky. Podle dosavadních zjištění za kolizi mohla technická závada, když se větší z lodí zasekl jeden motor, takže nedokázala včas zpomalit. Představitelé italské vlády vzápětí vyzvali, aby město vjezd obřích lodí do centra zakázalo.

Nejen za notoricky známými památkami můžou lidé vyrazit do italských Benátek. Letošní 58. Mezinárodní bienále výtvarného umění představuje v zahradách Giardini, ve vojenském prostoru Arsenale i v městských palácích a domech své expozice až do 24. listopadu 2019. Návštěvníky této události mnohakilometrová umělecká tour navede za nečekanými a různorodými vizuálně duchovními zážitky.

Panorama pražské Pankrácké pláně se postupně mění už přes čtyřicet let. K první vysoké budově Motokovu přibývají další a další věžáky. Podle mnohých kritiků je to problém a v důsledku to může znamenat i vyškrtnutí Prahy ze seznamu světového dědictví UNESCO. A není to jediné místo, které může vadit, dvojice odborníků z UNESCO město v minulých dnech navštívila – závěry z celotýdenní mise budou k dispozici do šesti týdnů. O architektuře a jedinečnosti Prahy si v pořadu Události, komentáře povídal s architektkou ČVUT Radomírou Sedlákovou moderátor Jakub Železný.

Jako první město v Česku bude Český Krumlov vybírat peníze za vjezd zájezdových autobusů. Do města zapsaného na seznam UNESCO jich ročně přijede 16 tisíc, v hlavní sezoně třeba i stovka za den. Dopravní problémy se každý rok zhoršují. Radnice chce proto regulovat počty krátkodobých návštěvníků a zvýšit své příjmy. Cestovní agentury začnou za autobusy platit od června.

O víkendu odstartovalo v několika evropských městech karnevalové období. Karneval v Nice je jedním z největších na světě. Slavnostního průvodu „corso carnavalesque“ se účastní 18 alegorických vozů s obřími postavami ze světa politiky a umění, zábavu zajišťuje přes tisíc hudebníků, tanečníků a pouličních umělců z celého světa. Veselí bude pokračovat do 2. března. V Benátkách skončí tradiční festival o tři dny později. Ve francouzském Mentonu na Lemon festivalu zase byly v průvodu k vidění monumentální sochy z citrusových plodů.

Do italských Benátek se počínaje rokem 2022 dostane jen omezený počet turistů. Každý, kdo bude chtít slavné město na laguně navštívit, si bude muset pobyt rezervovat. Neohlášené návštěvy budou komplikovanější, zdůraznil starosta Luigi Brugnaro. Tomu, kdo si vstupenku nepořídí vůbec, hrozí pokuta od 100 do 450 eur (2570 až 11 560 korun), píše list La Repubblica.