Osmdesát procent Benátek je pod vodou. Nejhorší záplavy za půl století ničí perlu Itálie

2 minuty
Benátky postihly nejhorší záplavy od roku 1966
Zdroj: EBU

Italské Benátky postihly nejhorší záplavy za půl století, na náměstí Svatého Marka dosahovala voda v úterý do výšky až jednoho metru a dostala se i do nejslavnější památky města, baziliky svatého Marka. Informovala o tom agentura Reuters. Starosta města Luigi Brugnaro vyhlásil stav nouze a požádal o pomoc italskou vládu.

„Situace je dramatická,“ napsal Brugnaro na Twitteru. „Požádali jsme vládu o pomoc, náklady budou vysoké,“ varoval starosta a nynější záplavy označil za výsledek klimatických změn.

Bazilika svatého Marka byla podle agentury Reuters nyní zaplavena teprve pošesté za více než tisíc let, z toho čtyřikrát za posledních dvacet let.

Záplavy v Benátkách jsou nejhorší od roku 1966, kdy voda vystoupala o 194 centimetrů výše, než je běžná hladina. V úterý asi hodinu před půlnocí byla výš o 187 centimetrů.

Předpověď zvýšení mořské hladiny k 9:30 13. listopadu 2019
Zdroj: visit-venice-italy.com

Velká voda v Benátkách způsobila i problémy v dopravě. Na fotografii agentury ANSA je vidět jeden z vodních autobusů zvaných vaporetto, který ve městě zajišťuje hromadnou dopravu, vyplavený na chodníku.

Na středu meteorologové hlásí další příliv vody, který by mohl dosáhnout až 160 centimetrů. Z bezpečnostních důvodů proto zůstaly zavřené školy a školky.

Podle agentury ANSA zemřeli v úterý v oblasti benátské laguny dva lidé. Osmasedmdesátiletý muž zemřel po zásahu elektrickým proudem, když se snažil nastartovat vodní čerpadlo v zaplaveném domě. Příčina smrti druhého člověka zatím není jasná.

2 minuty
Události: Benátky se potýkají s druhou největší povodní v moderních dějinách
Zdroj: ČT24

Spasí Benátky Mojžíš?

Starosta Benátek rovněž vyzval k urychlenému spuštění dlouho budovaného projektu Mojžíš, systému podvodních bariér, které mají město chránit před záplavami během přílivu. Proti projektu protestovali v minulosti ekologové, podle nichž poničí ekosystém benátské laguny.

8 minut
Historik Jan Stejskal o situaci v Benátkách
Zdroj: ČT24

Televize SkyTG24 citovala guvernéra regionu Luku Zaiu, podle něhož je systém Mojžíš téměř hotov. Zaia ale také uvedl, že není jisté, zda by takovým záplavám, jaké postihly Benátky tento týden, dokázal zabránit.

Mojžíš je systém hydraulických bariér, který v situaci, když příliv v Jaderském moři přesáhne metr, zvedne brány a mořská voda by se tak neměla do laguny dostat. „Benátky jsou zaplavené, když voda dosáhne 80 centimetrů nad hladinou moře a ochránit město v téhle výšce by vyžadovalo zavřít lagunu až padesátkrát do roka. To je pro námořní dopravu příliš,“ uvedl při prvním spuštění ředitel projektu Hermes Redi.

Politici se proto shodli na výšce 110 centimetrů, kterou hladina dosahuje maximálně sedmkrát za rok.

Projekt v minulosti zdržovaly hlavně diskuse o jeho dopadu na životní prostředí a taky nedostatek finančních prostředků. Celý systém totiž vyjde v přepočtu skoro na 110 miliard korun. „Mojžíš je důkazem, že je možné provést velký projekt, jako je tento, a zachránit tak určité místo – a v tomhle případě zachránit taky světové dědictví,“ podotkl při testování italský ministr Maurizio Lupi.

Od té doby uplynulo šest let a Mojžíš stále není spuštěný. V roce 2013 byl hotov z 85 procent a plně fungovat měl začít roku 2018. To se ale nepodařilo dodržet. V současnosti je datum spuštění plánováno na první polovinu roku 2022.

Sídlo projektu a jeho kontrolní centrum se budou nacházet v Arzenálu, bývalé benátské loděnici, která dala městu v minulosti jeho největší slávu. Až doposud bylo toto místo téměř opuštěné a chátralo, v současné době zde probíhají intenzivní rekonstrukce.

Lodě ničí město

Problém Benátek ještě zhoršuje eroze, kterou způsobují především velké lodě, jež vplouvají do kanálů v samém centru města. Obří plavidla mají vliv na masivní pohyb mořské vody i půdy na ostrovech. Letos na začátku srpna se radnice rozhodla, že ty největší plavidla z města vyžene.

Lodě vážící přes tisíc tun budou nově nuceny kotvit v přístavech Fusina a Lombardia, aby nevplouvaly do kanálu Giudecca, který lemuje náměstí svatého Marka a odděluje čtvrť Dorsoduro od ostrova Giudecca. Právě u něj se stala červnová nehoda, při níž loď s téměř třemi tisíci pasažéry kvůli poruše motoru narazila do mola a do menší lodi.

Do konce příštího roku by podle vládního plánu měla být z centrální části Benátek vypovězena zhruba třetina větších výletních lodí. Ekologové však tvrdí, že chystaná omezení jsou nedostatečná a obří lodě budou i nadále poškozovat křehký ekosystém laguny.

Život s vysokou vodou

Fenomén ‚acqua alta‘, tedy vysoká voda, je často zaměňován za fakt, že se Benátky pomalu potápí, a proto je zaplavuje voda. Město sice skutečně pomalu klesá zhruba o 1 milimetr ročně a například slavný most Rialto od svého vzniku klesl téměř o 170 centimetrů, vysoká voda je ale zapříčiněna hlavně přírodními vlivy.

Velkou roli hraje příliv v kombinaci s větry Scirocco a Bora, které mají na Benátky kvůli tvaru laguny specifický efekt. Od jihu do města ženou masy vody, které se nyní nemají kvůli masivní výstavbě na pevnině kam rozlít.

Acqua alta se měří v hydrografické stanici poblíž baziliky Santa Maria della Salute. Vysoké přílivy jsou hodnoceny ve třech kategoriích, dokud voda nepřekročí 80 centimetrů nad běžnou hladinu, stav ‚acqua alta‘ se nevyhlašuje.

Intenzivní situace nastává, když voda stoupne o 80 až 109 centimetrů nad běžnou hladinu, velmi intenzivní (110 až 139 centimetrů) a výjimečně vysoká voda, když hladina překročí 140 centimetrů.

  • Návštěvníkům Benátek se doporučuje, aby při vysoké vodě chodili jen po chodnících, které dobře znají, jinak mohou zapadnout do vody.
  • Většina hotelů a dalších ubytovacích zařízení je vybavená vysokými holínkami, které návštěvníkům rády zapůjčí.
  • Doporučuje se vyhnout se laciným plastovým návlekům na nohy, které se dají koupit na ulici. Při vysoké vodě jsou k ničemu.
  • Opravdu vysoká hladina vody vydrží jen dvakrát denně, vždy na několik hodin, a to během vrcholícího přílivu. Je dobré plánovat svůj pohyb s ohledem na příliv a odliv.

Pokud voda stoupne o metr, zaplaví voda přibližně pět procent města. Když stoupne o 130 centimetrů, octne se pod vodou více než třetina plochy Benátek a přilehlých ostrovů. Extrémně vysoká voda, tedy například 150 centimetrů nad běžnou hladinu, už zaplaví 62 procent města. K úplnému zatopení města je třeba něco málo nad dva metry vody.

Reálně to pro Benátky znamená, že na některých místech je vody po pás, na dalších může být i jen centimetr vody. Většinou se průměrné povodni dá relativně snadno vyhnout prostým obcházením jinými ulicemi. Problémem je vyšší hladina vody paradoxně pro lodní dopravu, pod mosty občas nezbude dost místa a lodě včetně tradičních gondol tak po některých kanálech projet vůbec nemohou.

Komplikací je zvýšená hladina také pro ostrovy Burano a Murano, které jsou menší, více vystavené větru a nepříznivým podmínkám, a tedy se snáze zaplavují. 

Výška mořské hladiny a zatopená plocha Benátek
Zdroj: Wikipedia.org

Obyvatelé Benátek jsou na situaci zvyklí, holinky nebo rybářské kalhoty jsou tu nutným doplňkem jak pro běžné občany, tak i pro popeláře nebo carabiniery. Vysoká voda se objevuje tradičně na jaře a na podzim. Na podzim stav vody často komplikují intenzivní deště. Obyvatelé dostávají o zvyšující se hladině varování formou SMS. Pokud je situace obzvlášť vážná a očekává se výrazný nárůst hladiny, varování dostává celé město formou sirény. 

Varovná siréna má celkem čtyři podoby. Pokud hladina stoupne o 110 centimetrů, je slyšet jeden dlouhý zvuk, pokud stoupne o 120 centimetrů, ozývají se dva stupňující se tóny. Když překročí 130 centimetrů, jsou výstražné stoupající tóny tři, a pokud je hladina výše o 140 centimetrů a hrozí tedy zatopení půlky města, zní Benátkami čtyři stoupající tóny.

V Benátkách se v přízemí nebydlí

Ani velká voda není v Benátkách důvodem pro zavření obchodů a barů. Dovnitř se jen nanosí pytle s pískem, aby byla obsluha relativně v suchu. Některé obchody, napříkla Libreria Acqua Alta, jsou na vodu připraveny velmi dobře a využívají ji jako turistickou atrakci. 

Obchody instalují do dveří kovové zábrany a čerpadla na vodu. Stejně tak jsou připravené i hotely, které mívají v zásobě na půjčení holínky, pláštěnky i deštníky. Stejný sortiment nabízí i běžné obchody, prodejny suvenýrů a trafiky.

Tradičně se při zvýšené hladině instalují vyvýšené dřevěné chodníky, ty jsou ale jen ve vybraných ulicích. Na náměstí svatého Marka, které je jedním z nejníže položených míst v Benátkách, jsou chodníky vždy, když je vyhlášena acqua alta.

Vzhledem k tomu, že Benátky mají celkem 177 kanálů, které se mohou vylít z břehů, musí obyvatelé některých ulic domů stejně brodit, v horších případech připlout na loďkách a do domů se dostat oknem. I acqua alta je důvodem, proč se posledních více než padesát let v Benátkách v přízemí nebydlí. Obyvatelné je až první patro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 25 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...