V Benátkách se vzedmula hladina třikrát během týdne, takové záplavy Italové nepamatují

Po několikadenním povodňovém poplachu se začíná uklidňovat situace v Benátkách. V pondělí se tam opět otevřely školy a takzvaná vaporetta, městské vodní „autobusy“, znovu vyplouvají podle grafikonu, informovala agentura APA. Napjatá je kvůli bouřím situace v severoitalských krajích Toskánsko a Emilia-Romagna a v Kampánii na jihu Itálie.

Benátky v polovině listopadu postihly celkem tři extrémně vysoké záplavové vlny během jediného týdne. Poslední dosáhla v neděli kolem 150 centimetrů oproti běžnému stavu hladiny. V souvislosti s vysokým přílivem vyhlásily úřady nejvyšší stupeň varování. Nepřízeň počasí spojená se silným větrem a povodněmi zasáhla i další části Itálie. Pro Benátky šlo o nejsilnější záplavy od roku 1966. 

Fenomén ,acqua alta‘, tedy vysoká voda, je zapříčiněn hlavně přírodními vlivy. Velkou roli hraje příliv v kombinaci se silnými větry Scirocco a Bora, které mají na Benátky kvůli tvaru laguny specifický efekt. Od jihu ženou do města masy vody, které se nemají kvůli zástavbě na pevnině kam rozlít. Situaci komplikoval také vytrvalý, silný déšť.

Výška mořské hladiny a zatopená plocha Benátek
Zdroj: Wikipedia.org

Vysoké přílivy jsou hodnoceny ve třech kategoriích. Dokud voda nepřekročí 80 centimetrů nad běžnou hladinu, stav ,acqua alta‘ se nevyhlašuje. Intenzivní situace nastává, když voda stoupne o 80 až 109 centimetrů nad běžnou hladinu, velmi intenzivní (110 až 139 centimetrů) a výjimečně vysoká voda, když hladina překročí 140 centimetrů.

Pod vodou se během uplynulého týdne ocitlo zhruba 70 procent historického centra. Starosta města Luigi Brugnaro opakovaně nařídil uzavřít náměstí sv. Marka, na němž voda dosahovala i výšky jednoho metru nad obvyklou úroveň mořské hladiny. Zavřeny byly v Benátkách školy a školky i řada obchodů, vysoká voda vyplavila na břeh vodní taxíky i vaporetta.

Nahrávám video

Smutný rekord

Situace byla v neděli 17. listopadu, během třetí povodňové vlny, o něco méně dramatická než v noci na středu 13. listopadu, kdy voda dosáhla úrovně 1,87 metru. Pouze jedinkrát za dobu měření vystoupila voda výše – v roce 1966 ukázal vodočet dokonce 1,94 metru. Pro Benátky jde o smutný rekord od roku 1872, kdy se acqua alta začala měřit – doposud se nikdy nestalo, že by voda vystoupala takto vysoko dvakrát ve stejném roce, natož třikrát během jediného týdne.  

Italská vláda v souvislosti se záchrannými a úklidovými pracemi ve městě, které bylo vybudováno na lagunách Jaderského moře, již vyčlenila „na nejnutnější opatření“ 20 milionů eur (zhruba 512 milionů korun). Soukromé osoby postižené povodní mají být odškodněny částkou 5000 eur (128 tisíc korun), podniky sumou až čtyřikrát vyšší. Brugnaro vzhledem k rozsáhlým škodám otevřel účet, na nějž budou moci přispívat lidé z Itálie i zahraničí.

V nejbližších dnech se očekává pokles hladiny, dostat by se měla maximálně na 110 centimetrů nad běžnou hladinu. Majitelé bytů a obchodů a živnostníci už začali odstraňovat škody. Stovky dobrovolníků z celé země mezitím přijely do Benátek s cílem pomoci při likvidaci následků. Akci organizuje skupina „Venice calls“ (Benátky volají). 

V úterý 26. listopadu má zasedat zvláštní komise k problémům Benátek, která bude mimo jiné jednat o plánovaném zákazu výletních lodí a o kontroverzním protipovodňovém systému, který má město chránit pomocí plovoucích zábran a který je ve výstavbě již od roku 2003.

Nahrávám video

Počasí trápí i zbytek Itálie

Celý region Benátsko hlásí škody způsobené nepřízní počasí. Záplavy postihly letoviska Chioggia, Caorle a Jesolo. V regionu Furlánsko - Julské Benátsko zasáhly silné deště města Terst a Grado. Na 150 rodin ve městě Ventimiglia na italsko-francouzské hranici zůstalo odříznuto kvůli nebezpečí sesuvů půdy nasáklé vodou. V piemontské provincii Cuneo se čtyři tisíce rodin kvůli poruchám elektrického vedení ocitly bez proudu.

S nepřízní počasí se potýká také Toskánsko. Hladina řeky Arno ve Florencii, Empoli a Pise v posledních dnech výrazně stoupla a tok se hrozí vylít z břehů. Preventivně již byli evakuováni obyvatelé některých záplavových oblastí. Povodně zasáhly i jihotoskánská města Grosseto a Ortobello. Zejména v okolí Boloně a Modeny a v Toskánsku je situace napjatá. Úřady varují před záplavami. V Modeně a okolí způsobily vítr a sníh problémy s dodávkami elektrického proudu. Postiženo bylo 20 tisíc domácností.

Nepohoda se nevyhnula ani jižní Itálii. Zatopeno bylo několik míst v hlavním městě Římě, kde vítr také lámal stromy a řeka Tibera výrazně stoupla. V nemocnici leží v kritickém stavu řidič automobilu, na kterého jeden ze stromů spadl. Kvůli silnému větru je uzavřené nedaleké pobřežní letovisko v Ostii a podle předpovědi má situace i dále zůstat napjatá. Záplavy zasáhly také historické město Matera, to se díky jeskynním obydlím v části „Sassi di Matera“ zapsalo i do UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 5 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...