Italská vláda vytlačila velké výletní lodě dál od centra Benátek

Italská vláda schválila nový výnos, kterým chce zakázat velkým výletním lodím plout v Benátkách jen pár stovek metrů od hlavní památky – náměstí Svatého Marka. Zákaz začne platit od 1. srpna.

Velké výletní lodě se staly symbolem masového turismu, kvůli kterému Benátkám hrozí zapsání na seznam ohrožených památek ze strany Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Zástupci odvětví námořních služeb tvrdí, že rozhodnutí poškodí benátskou ekonomiku.

Lodě s výtlakem přes 25 tisíc tun budou mít od srpna zakázáno využívat pro svou plavbu benátský kanál Giudecca. To by plavidla mělo oddálit od Benátek a jejich historického centra. Lodě budou zatím smět kotvit v Benátské laguně, a to v přístavu Porto Marghera, který se nachází nedaleko od historického města. 

Cesta bude jen pro menší trajekty

Do nového limitu se podle agentury Reuters vejdou jen menší trajekty či lodě veřejné dopravy. Výtlak velké výletní lodě se obvykle pohybuje od 100 tisíc tun výše.

„Po mnoha letech čekání od prvního srpna velké výletní lodě již nebudou plout před náměstím Svatého Marka,“ uvedl ministr kultury Dario Franceschini. Podle něj jsou schválená pravidla tvrdší než opatření navrhovaná organizací UNESCO.

UNESCO bude jednat o zařazení Benátek na seznam ohrožených památek ve druhé polovině července. Ve dřívějších posudcích ale varovalo před dopadem masového turismu na ráz tohoto města. Mezi hlavními problémy označilo také velké výletní lodě s mnoha tisíci pasažéry na palubě.

Léta marných pokusů o restrikci

Omezit přítomnost tohoto druhu plavidel v Benátské laguně se italské vlády pokoušejí již mnoho let. Dosud ale z různých důvodů pokusy selhaly. Proti výletním lodím je také silná opozice ze strany obyvatel historického města. Ti také poukazují na to, že vlny, které lodě vytváří podemílají základy historických domů.

Úterní rozhodnutí vlády kritizují poskytovatelé námořních a lodních služeb. Podle jejich oborového sdružení Federagenti Řím příliš naslouchá organizaci UNESCO a nebere ohled na benátské hospodářství. „Toto omezení nevyřeší problémy Benátek,“ řekl předseda sdružení Alessandro Santi. Provozovatelé výletních lodí zatím rozhodnutí nekomentovali.

Ministr kultury Franceschini ale uvedl, že výnos počítá s kompenzacemi škod, které rozhodnutí způsobí některým firmám a jejich zaměstnancům. Další prostředky, 157 milionů eur (přes 4 miliardy korun), jsou vyčleněny na přizpůsobení přístavu v Porto Marghera pro kotvení turistických plavidel. Vláda chce v příštích letech nechat vybudovat turistický přístav mimo lagunu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...