Italská vláda vytlačila velké výletní lodě dál od centra Benátek

Italská vláda schválila nový výnos, kterým chce zakázat velkým výletním lodím plout v Benátkách jen pár stovek metrů od hlavní památky – náměstí Svatého Marka. Zákaz začne platit od 1. srpna.

Velké výletní lodě se staly symbolem masového turismu, kvůli kterému Benátkám hrozí zapsání na seznam ohrožených památek ze strany Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Zástupci odvětví námořních služeb tvrdí, že rozhodnutí poškodí benátskou ekonomiku.

Lodě s výtlakem přes 25 tisíc tun budou mít od srpna zakázáno využívat pro svou plavbu benátský kanál Giudecca. To by plavidla mělo oddálit od Benátek a jejich historického centra. Lodě budou zatím smět kotvit v Benátské laguně, a to v přístavu Porto Marghera, který se nachází nedaleko od historického města. 

Cesta bude jen pro menší trajekty

Do nového limitu se podle agentury Reuters vejdou jen menší trajekty či lodě veřejné dopravy. Výtlak velké výletní lodě se obvykle pohybuje od 100 tisíc tun výše.

„Po mnoha letech čekání od prvního srpna velké výletní lodě již nebudou plout před náměstím Svatého Marka,“ uvedl ministr kultury Dario Franceschini. Podle něj jsou schválená pravidla tvrdší než opatření navrhovaná organizací UNESCO.

UNESCO bude jednat o zařazení Benátek na seznam ohrožených památek ve druhé polovině července. Ve dřívějších posudcích ale varovalo před dopadem masového turismu na ráz tohoto města. Mezi hlavními problémy označilo také velké výletní lodě s mnoha tisíci pasažéry na palubě.

Léta marných pokusů o restrikci

Omezit přítomnost tohoto druhu plavidel v Benátské laguně se italské vlády pokoušejí již mnoho let. Dosud ale z různých důvodů pokusy selhaly. Proti výletním lodím je také silná opozice ze strany obyvatel historického města. Ti také poukazují na to, že vlny, které lodě vytváří podemílají základy historických domů.

Úterní rozhodnutí vlády kritizují poskytovatelé námořních a lodních služeb. Podle jejich oborového sdružení Federagenti Řím příliš naslouchá organizaci UNESCO a nebere ohled na benátské hospodářství. „Toto omezení nevyřeší problémy Benátek,“ řekl předseda sdružení Alessandro Santi. Provozovatelé výletních lodí zatím rozhodnutí nekomentovali.

Ministr kultury Franceschini ale uvedl, že výnos počítá s kompenzacemi škod, které rozhodnutí způsobí některým firmám a jejich zaměstnancům. Další prostředky, 157 milionů eur (přes 4 miliardy korun), jsou vyčleněny na přizpůsobení přístavu v Porto Marghera pro kotvení turistických plavidel. Vláda chce v příštích letech nechat vybudovat turistický přístav mimo lagunu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...