Český film v Benátkách zastoupí deprese ve virtuální realitě i feministická dystopie

Festival v Benátkách promítne i české filmy (zdroj: ČT24)

Snímků s českou stopou, které se objeví v programu letošního festivalu v Benátkách, bude celkem pět. Už dříve oznámené tituly nově rozšířilo drama Běžná selhání a animovaný snímek pracující s virtuální realitou Tmání. Žádný ze zástupců české kinematografie se ale nepromítá v hlavní soutěži.

Běžná selhání natočila rumunsko-maďarská režisérka Cristina Groșanová podle scénáře spisovatelky a scenáristky Kláry Vlasákové. „Feministická dystopie Cristiny Groșanové je varováním o světě, který se záhadně hroutí. Zároveň nás však vyzývá, abychom se apokalyptické závrati nevzdávali a čelili jí lidskou sounáležitostí,“ zdůvodnila výběr filmu umělecká ředitelka festivalu Gaia Furrerová.

Film sleduje příběh tří žen různých generací v průběhu jednoho dne. Každá z nich čelí osobní krizi právě ve chvíli, kdy je město, v němž žijí, zasaženo podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy. „Do jejich běžného života zasáhne vnější vliv. A to je právě faktor, který postavy donutí k jednání a k tomu, aby si nějakým způsobem urovnaly svůj život,“ doplnila Beáta Kaňoková, která ve filmu hraje spolu s Taťjanou Medveckou či Vicou Kerekes.

Deprese ve virtuální realitě

Další z českých zástupců – snímek Tmání – řeší spíše vnitřní vlivy. Pojednává totiž o tom, co se děje v hlavě mladého člověka, který prožívá depresi. „Domníváme se, že jsme se tématem trefili do určitého trendu,“ podotýká k výběru do benátského programu producentka Hana Blaha Šilarová.

„Divák se ocitne v mojí hlavě. Dostane se do víru vzpomínek přes metaforickou vesnici, která se jmenuje Tmání, a postupně objevuje, jakým způsobem se ta nemoc v průběhu mého dospívání rozvíjela,“ upřesnil režisér Ondřej Moravec. Výtvarnou stránku projektu vytvořila Bára Anna Stejskalová.

Tmání
Zdroj: Frame Films

Animovaný film byl natočený pro médium virtuální reality. Brýle pro virtuální realitu zatím nejsou běžně dostupné, pofestivalová distribuce počítá tedy i například s promítáním jako součástí výstavy v galerii či školními projekcemi. Tmání totiž cílí především na mladé diváky.

České filmy v Benátkách

Do soutěžní sekce Horizonty se letos dostal celovečerní debut slovenského tvůrce Michala Blaška. Jeho psychologické drama Oběť vyobrazuje život ukrajinské menšiny v Česku. V české koprodukci vznikl i Obzor od rumunského režiséra a scénáristy Mihaie Mincana. Vychází ze skutečného příběhu Rumuna, který se pokusil dostat přes Atlantik jako černý pasažér. Téměř pravidlem je už zastoupení české kinematografie v sekci restaurovaných filmů. Letos padla volba na trezorové Ucho Karla Kachyni.

Žádný ze zmíněných titulů neuvádí hlavní soutěž. Z účasti v ní se tuzemský film mohl radovat v roce 2019, kdy šanci získat Zlatého lva dostalo Nabarvené ptáče v režii Václava Marhoula. Na takový úspěch ale česká kinematografie čekala čtvrtstoletí, před nímž v Benátkách soutěžil Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina.

Hlavní cenu se v historii nejstaršího filmového festivalu na světě podařilo českým, respektive československým tvůrcům získat jen jednou: v roce 1947 Karlu Steklému za drama z dělnického prostředí Siréna podle románu Marie Majerové.