Barack Obama strana 4 z 5

Bezpečnostní pakt AUKUS, který minulý týden uzavřely Spojené státy, Velká Británie a Austrálie, naznačuje rostoucí americký zájem o region východní Asie, kde se stále asertivněji prosazuje i konkurenční Čína. Vytváření západní protiváhy Pekingu se ale neděje jednotně – své zájmy v regionu má totiž i Francie, která součástí amerického paktu není a anglosaskou iniciativu kritizuje.

Tisíce lidí si v sobotu v místě, kde stávala newyorská dvojčata Světového obchodního centra (WTC), připomněly památku obětí teroristických útoků 11. září 2001. Obřad zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první letadlo narazilo do severní věže WTC. Piety se zúčastnil americký prezident Joe Biden i jeho předchůdci Barack Obama a Bill Clinton. Na pietě v Pensylvánii promluvil také bývalý americký prezident George Bush mladší.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

Jednomu ze tří liberálních soudců Stephenu Breyerovi bude brzy 83. Část demokratů na něj tlačí, aby se doživotní funkce vzdal. V Senátu totiž v této chvíli mají dost hlasů pro schválení jeho nástupce. Čeká se, že vládnoucí strana příští rok ve volbách většinu v Senátu ztratí. Republikáni pak hodlají liberální soudce blokovat.

Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Znamená to konec dvanáctileté éry premiéra Benjamina Netanjahua. V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá právě Lapid ze strany Ješ Atid. Izraelský parlament zároveň ve středu zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014.

Do summitu prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina ve Švýcarsku zbývají necelé dva týdny. Zatímco v hostující Ženevě běží organizační i bezpečnostní přípravy, mezi oběma zeměmi to jiskří. Washington trvá na ochraně lidských práv v Rusku, ale také v Bělorusku. Moskva to odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí a hrozí nejasnými odvetnými kroky.

Do bojů mezi Izraelem a palestinským Pásmem Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, nyní nemůže vstoupit nikdo zvenčí, aby situaci vyřešil, a násilnosti tak budou zřejmě ještě několik dní pokračovat. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Ve vyjednávání o příměří by podle něj mohl být úspěšnější spíše Egypt než Spojené státy.

Před desetiletím oznámil tehdejší prezident USA Barack Obama, že speciální jednotky zabily nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Strůjce útoků z 11. září 2001 a vůdce al-Káidy dopadly v Pákistánu, kde se skrýval v luxusní rezidenci. S jeho smrtí ale islamistický terorismus ze světa nezmizel. Destabilizovaný Irák poskytl podhoubí pro následovníky – samozvaný Islámský stát (IS).

Začíná virtuální klimatický summit, který svolal americký prezident Joe Biden. Ten se snaží po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa, jenž závažnost klimatické změny popíral, nastolit nový kurz a udělat ze zelené politiky svoji prioritu. To vítá i Evropská unie, která nyní chce ve spolupráci právě s USA přesvědčit k ambicióznějšímu omezování emisí další velké znečišťovatele, jako je Čína či Indie. Během prvního dne summitu pak některé státy oznámily své nové, ambicióznější závazky, jak snižovat emise skleníkových plynů.

Porota shledala expolicistu Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Ten zemřel loni v květnu poté, co mu Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Kubánský vůdce Raúl Castro na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je „plná vášně a protiimperialistického ducha“. Mnozí Kubánci ale od této výměny praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek na své první tiskové konferenci v úřadu řekl, že stanovuje nový cíl: aplikovat 200 milionů dávek vakcín proti covidu-19 ve Spojených státech během prvních 100 dnů ve funkci. Zároveň odmítl kritiku, že jeho politika způsobuje nárůst migrantů přicházejících na americko-mexickou hranici. Prohlásil, že nárůst je sezonní a stalo se to i za jeho předchůdce, prezidenta Donalda Trumpa. Biden zmínil, že chce v roce 2024 usilovat o znovuzvolení.

Velký televizní rozhovor britského prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové s americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou rozdělil světová média. Vévodkyně ze Sussexu mluvila o rasismu v Buckinghamském paláci nebo o atmosféře, kvůli které přemýšlela o sebevraždě. Obvinění ale novináři nemají jak ověřit, dopodrobna se nevyptávala ani moderátorka. Někteří ji proto kritizují, že se na rozhovor dostatečně nepřipravila. Média se doposud neshodla ani na tom, na čí stranu se spíš postavit. Americká věří mladému páru, ta britská stojí na straně monarchie. Co vyvolal nejsledovanější rozhovor týdne, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Americký prezident Joe Biden má na kontě první porážku v procesu schvalování svých kandidátů na vládní posty. Neera Tandenová, jež byla navržena do čela rozpočtového a správního úřadu (OMB), narazila na odpor senátorů z obou politických stran. Bílý dům v úterý na její žádost nominaci stáhl.

Velká Británie, Německo a Francie chtějí tento týden předložit Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) rezoluci odsuzující Írán za pozastavení bleskových inspekcí jeho jaderných provozů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje. Země se rezoluci chystají předestřít navzdory varování Ruska, že se tím zhorší pozice pro vyjednávání o návratu Teheránu k jaderné dohodě.

Spojené státy se v pátek oficiálně vracejí k Pařížské klimatické dohodě. Americký prezident Joe Biden sliboval návrat k jednáním o životním prostředí dlouhou dobu. V roce 2015 působil jako viceprezident USA, tehdy země pod vládou někdejší hlavy státu Baracka Obamy k Pařížské klimatické dohodě přistoupila. Jeho nástupce Donald Trump od ní ovšem posléze odstoupil. Podle zahraničního zpravodaje Davida Miřejovského Biden považuje boj s klimatickými změnami za součást své politické agendy.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell čelí kritice kvůli své neúspěšné misi do Moskvy. Nejen, že se mu nepodařilo dosáhnout propuštění Alexeje Navalného a jeho spolupracovníků, nedokázal ani reagovat na vyhoštění tří evropských diplomatů z Ruska. Jak v Horizontu ČT24 upozornil bezpečnostní expert Jan Paďourek, vyhošťování diplomatů je oblíbenou a efektivní součástí ruské zahraniční politiky a má tradici už v dobách Sovětského svazu.

Americký prezident Joe Biden počítá s tím, že Spojené státy budou extrémně soupeřit s Čínou. Ke vzájemným vztahům chce ale přistupovat jinak než jeho předchůdce Donald Trump. Biden to řekl v rozhovoru se stanicí CNB. Mimo jiné také uvedl, že s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem jako hlava státu ještě nemluvil.

S novým americkým prezidentem přišel do Bílého domu zcela nový tým tiskového oddělení. Mluvčí Joea Bidena dala hned první den najevo, že komunikace se bude od předchozích čtyř let výrazně lišit. Podle bývalého mluvčího prezidenta Václava Klause Tomáše Klvani si mluvčí Donalda Trumpa „vyprávěli, co chtěli“. Co vše se teď může změnit a budou to mít novináři spíš lehčí, nebo těžší? Na to odpovídá v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Americký prezident Joe Biden prostřednictvím tří exekutivních příkazů nařídil přezkoumání azylových postupů na americko-mexické hranici a imigračního systému. Rozhodnutí má zrušit některá příkrá opatření zavedená jeho předchůdcem Donaldem Trumpem a sjednotit zbývající rodiny migrantů, které byly za vlády bývalého prezidenta rozděleny na hranici s Mexikem.

Americký prezident Joe Biden jmenoval zkušeného diplomata Roberta Malleye do funkce zvláštního vyslance pro Írán. Patřil k týmu Baracka Obamy, který spolu se zástupci dalších zemí vyjednal dohodu o íránském jaderném programu podepsanou roku 2015. Donald Trump pak od ní odstoupil a vztahy s Íránem vyhrotil mimo jiné vraždou Kásima Solejmáního a sankcemi. Úkolem Malleyho bude nalézt nový způsob soužití s islámskou diktaturou.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek pokračoval ve vydávání exekutivních příkazů a tentokrát se zaměřil na zdravotnictví. Cílem nových opatření je podle amerických médií rozšířit přístup Američanů ke zdravotní péči a posílit zdravotnickou reformu z roku 2010 známou jako Obamacare. Biden při podepisování dekretů řekl, že chce „napravit škody“ napáchané jeho předchůdcem Donaldem Trumpem.