Královna Alžběta II. si technologie užívala. První e-mail poslala už roku 1976

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.

Roku 2020, kdy se většina světa uzavřela v obavách před covidem do lockdownů, ukázala královna svému lidu, jak se s tím vypořádat. V rámci svých oficiálních veřejných povinností se totiž zúčastnila svého prvního oficiálního videokonferenčního hovoru, a dokázala tak přenést vladařské závazky do virtuálního prostředí internetu.

Podle toho, jak videohovor probíhal, jí to nedělalo velké potíže. Měla za sebou dobrý trénink, za svůj dlouhý život se totiž setkala s obrovským množství novinek, které se teprve později masově rozšířily.

Hned v prvních letech vlády natočila v roce 1957 svůj první televizní vánoční přenos. S předvídavostí v něm mluvila o nesmírné „rychlosti, s jakou se věci kolem nás mění“. Tehdy ještě zrnitý a černobílý obraz mladé Alžběty byl jedním z prvních kroků, které monarchie podnikla k tomu, aby se královská rodina více přiblížila svému lidu.

Nahrávám video
Od projevů v rozhlase za druhé světové války až po tweet. Alžběta II. držela krok s dobou
Zdroj: ČT

Televize, telefon, e-mail, web

Od té doby královna zažila nástup barevné televize, mobilních telefonů, internetu a sociálních médií. Pod jejím vedením televizní kamery poprvé ve Westminsterském opatství zaznamenaly královskou korunovaci, a to přesto, že zpočátku vůči tomu měla Alžběta II. zásadní výhrady.

O pět let později královna uskutečnila první telefonát dálkovým spojením ve Velké Británii, když z Bristolu hovořila s lordem proboštem v Edinburghu vzdáleném 482 kilometrů. 

V roce 1976 se během návštěvy armádní základny stala prvním vládcem na světě, který poslal e-mail. Elektronická pošta byla tehdy teprve v plenkách, drtivá většina planety o ní ještě ani neslyšela.

Její webové stránky, které začaly jako www.royal.gov.uk, byly založeny v roce 1997 během návštěvy střední školy Kingsbury v Brentu v severozápadním Londýně. Královně ale podle svědectví britského tisku nějakou dobu trvalo, než se seznámila s veškerými možnostmi této technologie a tím, co všechno umí. Přestože technologie podporovala, sama se počítačům spíše vyhýbala, respektive neměla příliš důvodů je používat.

Roku 2005 prý řekla Billu Gatesovi, spoluzakladateli společnosti Microsoft, že zatím počítač osobně nepoužívala. Sama využívala telefon blackberry, na kterém si mohla kontrolovat e-maily. Princezny Beatrice a Eugenie jí vysvětlily koncept sdílení videí na YouTube ještě předtím, než britská monarchie v roce 2007 spustila svůj vlastní kanál na této stránce. A v roce 2006 byl královnin každoroční vánoční projev poprvé zaslán jako podcast.

Sociální sítě

Roku 2008 osobně nahrála video na YouTube, stalo se to během návštěvy londýnských kanceláří společnosti Google. Královna tehdy také vstoupila do sféry sociálních médií a umožnila svým pomocníkům vytvořit její stránku na Facebooku a později i účty na Twitteru, Flickru a Instagramu.

V říjnu 2014 královna poslala svůj první tweet u příležitosti otevření nové galerie Muzea vědy: „Je mi potěšením otevřít dnes výstavu Informační věk v @ScienceMuseum a doufám, že si lidé návštěvu užijí. Elizabeth R.“

V roce 2019 poprvé sdílela snímky na Instagramu, také z Muzea vědy. Dotýkala se na nich obrazovky tabletu a na oficiálním účtu královské rodiny zveřejnila fotografie dopisu vynálezce a matematika 19. století Charlese Babbage princi Albertovi.

Královna byla také majitelkou několika iPodů, jeden jí podle britského tisku daroval osobně tehdejší americký prezident Barack Obama a druhý vévoda z Cambridge. Nejčastěji na nich poslouchala klasickou hudbu.

Snad jediné, co Alžbětě II. na moderních technologiích vadilo, bylo, když ji při výstupech na veřejnosti vítalo moře blikajících mobilních telefonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...