Královna Alžběta II. si technologie užívala. První e-mail poslala už roku 1976

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.

Roku 2020, kdy se většina světa uzavřela v obavách před covidem do lockdownů, ukázala královna svému lidu, jak se s tím vypořádat. V rámci svých oficiálních veřejných povinností se totiž zúčastnila svého prvního oficiálního videokonferenčního hovoru, a dokázala tak přenést vladařské závazky do virtuálního prostředí internetu.

Podle toho, jak videohovor probíhal, jí to nedělalo velké potíže. Měla za sebou dobrý trénink, za svůj dlouhý život se totiž setkala s obrovským množství novinek, které se teprve později masově rozšířily.

Hned v prvních letech vlády natočila v roce 1957 svůj první televizní vánoční přenos. S předvídavostí v něm mluvila o nesmírné „rychlosti, s jakou se věci kolem nás mění“. Tehdy ještě zrnitý a černobílý obraz mladé Alžběty byl jedním z prvních kroků, které monarchie podnikla k tomu, aby se královská rodina více přiblížila svému lidu.

Nahrávám video

Televize, telefon, e-mail, web

Od té doby královna zažila nástup barevné televize, mobilních telefonů, internetu a sociálních médií. Pod jejím vedením televizní kamery poprvé ve Westminsterském opatství zaznamenaly královskou korunovaci, a to přesto, že zpočátku vůči tomu měla Alžběta II. zásadní výhrady.

O pět let později královna uskutečnila první telefonát dálkovým spojením ve Velké Británii, když z Bristolu hovořila s lordem proboštem v Edinburghu vzdáleném 482 kilometrů. 

V roce 1976 se během návštěvy armádní základny stala prvním vládcem na světě, který poslal e-mail. Elektronická pošta byla tehdy teprve v plenkách, drtivá většina planety o ní ještě ani neslyšela.

Její webové stránky, které začaly jako www.royal.gov.uk, byly založeny v roce 1997 během návštěvy střední školy Kingsbury v Brentu v severozápadním Londýně. Královně ale podle svědectví britského tisku nějakou dobu trvalo, než se seznámila s veškerými možnostmi této technologie a tím, co všechno umí. Přestože technologie podporovala, sama se počítačům spíše vyhýbala, respektive neměla příliš důvodů je používat.

Roku 2005 prý řekla Billu Gatesovi, spoluzakladateli společnosti Microsoft, že zatím počítač osobně nepoužívala. Sama využívala telefon blackberry, na kterém si mohla kontrolovat e-maily. Princezny Beatrice a Eugenie jí vysvětlily koncept sdílení videí na YouTube ještě předtím, než britská monarchie v roce 2007 spustila svůj vlastní kanál na této stránce. A v roce 2006 byl královnin každoroční vánoční projev poprvé zaslán jako podcast.

Sociální sítě

Roku 2008 osobně nahrála video na YouTube, stalo se to během návštěvy londýnských kanceláří společnosti Google. Královna tehdy také vstoupila do sféry sociálních médií a umožnila svým pomocníkům vytvořit její stránku na Facebooku a později i účty na Twitteru, Flickru a Instagramu.

V říjnu 2014 královna poslala svůj první tweet u příležitosti otevření nové galerie Muzea vědy: „Je mi potěšením otevřít dnes výstavu Informační věk v @ScienceMuseum a doufám, že si lidé návštěvu užijí. Elizabeth R.“

V roce 2019 poprvé sdílela snímky na Instagramu, také z Muzea vědy. Dotýkala se na nich obrazovky tabletu a na oficiálním účtu královské rodiny zveřejnila fotografie dopisu vynálezce a matematika 19. století Charlese Babbage princi Albertovi.

Královna byla také majitelkou několika iPodů, jeden jí podle britského tisku daroval osobně tehdejší americký prezident Barack Obama a druhý vévoda z Cambridge. Nejčastěji na nich poslouchala klasickou hudbu.

Snad jediné, co Alžbětě II. na moderních technologiích vadilo, bylo, když ji při výstupech na veřejnosti vítalo moře blikajících mobilních telefonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.