Královna Alžběta II. si technologie užívala. První e-mail poslala už roku 1976

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.

Roku 2020, kdy se většina světa uzavřela v obavách před covidem do lockdownů, ukázala královna svému lidu, jak se s tím vypořádat. V rámci svých oficiálních veřejných povinností se totiž zúčastnila svého prvního oficiálního videokonferenčního hovoru, a dokázala tak přenést vladařské závazky do virtuálního prostředí internetu.

Podle toho, jak videohovor probíhal, jí to nedělalo velké potíže. Měla za sebou dobrý trénink, za svůj dlouhý život se totiž setkala s obrovským množství novinek, které se teprve později masově rozšířily.

Hned v prvních letech vlády natočila v roce 1957 svůj první televizní vánoční přenos. S předvídavostí v něm mluvila o nesmírné „rychlosti, s jakou se věci kolem nás mění“. Tehdy ještě zrnitý a černobílý obraz mladé Alžběty byl jedním z prvních kroků, které monarchie podnikla k tomu, aby se královská rodina více přiblížila svému lidu.

3 minuty
Od projevů v rozhlase za druhé světové války až po tweet. Alžběta II. držela krok s dobou
Zdroj: ČT

Televize, telefon, e-mail, web

Od té doby královna zažila nástup barevné televize, mobilních telefonů, internetu a sociálních médií. Pod jejím vedením televizní kamery poprvé ve Westminsterském opatství zaznamenaly královskou korunovaci, a to přesto, že zpočátku vůči tomu měla Alžběta II. zásadní výhrady.

O pět let později královna uskutečnila první telefonát dálkovým spojením ve Velké Británii, když z Bristolu hovořila s lordem proboštem v Edinburghu vzdáleném 482 kilometrů. 

V roce 1976 se během návštěvy armádní základny stala prvním vládcem na světě, který poslal e-mail. Elektronická pošta byla tehdy teprve v plenkách, drtivá většina planety o ní ještě ani neslyšela.

Její webové stránky, které začaly jako www.royal.gov.uk, byly založeny v roce 1997 během návštěvy střední školy Kingsbury v Brentu v severozápadním Londýně. Královně ale podle svědectví britského tisku nějakou dobu trvalo, než se seznámila s veškerými možnostmi této technologie a tím, co všechno umí. Přestože technologie podporovala, sama se počítačům spíše vyhýbala, respektive neměla příliš důvodů je používat.

Roku 2005 prý řekla Billu Gatesovi, spoluzakladateli společnosti Microsoft, že zatím počítač osobně nepoužívala. Sama využívala telefon blackberry, na kterém si mohla kontrolovat e-maily. Princezny Beatrice a Eugenie jí vysvětlily koncept sdílení videí na YouTube ještě předtím, než britská monarchie v roce 2007 spustila svůj vlastní kanál na této stránce. A v roce 2006 byl královnin každoroční vánoční projev poprvé zaslán jako podcast.

Sociální sítě

Roku 2008 osobně nahrála video na YouTube, stalo se to během návštěvy londýnských kanceláří společnosti Google. Královna tehdy také vstoupila do sféry sociálních médií a umožnila svým pomocníkům vytvořit její stránku na Facebooku a později i účty na Twitteru, Flickru a Instagramu.

V říjnu 2014 královna poslala svůj první tweet u příležitosti otevření nové galerie Muzea vědy: „Je mi potěšením otevřít dnes výstavu Informační věk v @ScienceMuseum a doufám, že si lidé návštěvu užijí. Elizabeth R.“

V roce 2019 poprvé sdílela snímky na Instagramu, také z Muzea vědy. Dotýkala se na nich obrazovky tabletu a na oficiálním účtu královské rodiny zveřejnila fotografie dopisu vynálezce a matematika 19. století Charlese Babbage princi Albertovi.

Královna byla také majitelkou několika iPodů, jeden jí podle britského tisku daroval osobně tehdejší americký prezident Barack Obama a druhý vévoda z Cambridge. Nejčastěji na nich poslouchala klasickou hudbu.

Snad jediné, co Alžbětě II. na moderních technologiích vadilo, bylo, když ji při výstupech na veřejnosti vítalo moře blikajících mobilních telefonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...