Královna Alžběta II. si technologie užívala. První e-mail poslala už roku 1976

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.

Roku 2020, kdy se většina světa uzavřela v obavách před covidem do lockdownů, ukázala královna svému lidu, jak se s tím vypořádat. V rámci svých oficiálních veřejných povinností se totiž zúčastnila svého prvního oficiálního videokonferenčního hovoru, a dokázala tak přenést vladařské závazky do virtuálního prostředí internetu.

Podle toho, jak videohovor probíhal, jí to nedělalo velké potíže. Měla za sebou dobrý trénink, za svůj dlouhý život se totiž setkala s obrovským množství novinek, které se teprve později masově rozšířily.

Hned v prvních letech vlády natočila v roce 1957 svůj první televizní vánoční přenos. S předvídavostí v něm mluvila o nesmírné „rychlosti, s jakou se věci kolem nás mění“. Tehdy ještě zrnitý a černobílý obraz mladé Alžběty byl jedním z prvních kroků, které monarchie podnikla k tomu, aby se královská rodina více přiblížila svému lidu.

3 minuty
Od projevů v rozhlase za druhé světové války až po tweet. Alžběta II. držela krok s dobou
Zdroj: ČT

Televize, telefon, e-mail, web

Od té doby královna zažila nástup barevné televize, mobilních telefonů, internetu a sociálních médií. Pod jejím vedením televizní kamery poprvé ve Westminsterském opatství zaznamenaly královskou korunovaci, a to přesto, že zpočátku vůči tomu měla Alžběta II. zásadní výhrady.

O pět let později královna uskutečnila první telefonát dálkovým spojením ve Velké Británii, když z Bristolu hovořila s lordem proboštem v Edinburghu vzdáleném 482 kilometrů. 

V roce 1976 se během návštěvy armádní základny stala prvním vládcem na světě, který poslal e-mail. Elektronická pošta byla tehdy teprve v plenkách, drtivá většina planety o ní ještě ani neslyšela.

Její webové stránky, které začaly jako www.royal.gov.uk, byly založeny v roce 1997 během návštěvy střední školy Kingsbury v Brentu v severozápadním Londýně. Královně ale podle svědectví britského tisku nějakou dobu trvalo, než se seznámila s veškerými možnostmi této technologie a tím, co všechno umí. Přestože technologie podporovala, sama se počítačům spíše vyhýbala, respektive neměla příliš důvodů je používat.

Roku 2005 prý řekla Billu Gatesovi, spoluzakladateli společnosti Microsoft, že zatím počítač osobně nepoužívala. Sama využívala telefon blackberry, na kterém si mohla kontrolovat e-maily. Princezny Beatrice a Eugenie jí vysvětlily koncept sdílení videí na YouTube ještě předtím, než britská monarchie v roce 2007 spustila svůj vlastní kanál na této stránce. A v roce 2006 byl královnin každoroční vánoční projev poprvé zaslán jako podcast.

Sociální sítě

Roku 2008 osobně nahrála video na YouTube, stalo se to během návštěvy londýnských kanceláří společnosti Google. Královna tehdy také vstoupila do sféry sociálních médií a umožnila svým pomocníkům vytvořit její stránku na Facebooku a později i účty na Twitteru, Flickru a Instagramu.

V říjnu 2014 královna poslala svůj první tweet u příležitosti otevření nové galerie Muzea vědy: „Je mi potěšením otevřít dnes výstavu Informační věk v @ScienceMuseum a doufám, že si lidé návštěvu užijí. Elizabeth R.“

V roce 2019 poprvé sdílela snímky na Instagramu, také z Muzea vědy. Dotýkala se na nich obrazovky tabletu a na oficiálním účtu královské rodiny zveřejnila fotografie dopisu vynálezce a matematika 19. století Charlese Babbage princi Albertovi.

Královna byla také majitelkou několika iPodů, jeden jí podle britského tisku daroval osobně tehdejší americký prezident Barack Obama a druhý vévoda z Cambridge. Nejčastěji na nich poslouchala klasickou hudbu.

Snad jediné, co Alžbětě II. na moderních technologiích vadilo, bylo, když ji při výstupech na veřejnosti vítalo moře blikajících mobilních telefonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...