Američtí konzervativci slaví den zbraní. Biden chce zakázat alespoň ty neidentifikovatelné

Nahrávám video

Majitelé zbraní si ve středu ve Spojených státech připomínají ústavní právo na jejich držení. Podle statistik vlastní v USA zbraň až 43 procent domácností. Každý den v zemi zemře následkem střelby v průměru přes sto lidí – za loňský rok jich bylo celkem 45 tisíc. Prezident Joe Biden připravuje legislativu, která má zakázat alespoň zbraně bez identifikačního čísla, naráží ale na vlivnou lobby.

Den zbraní, v originále Gun Appreciation Day, není oficiálním svátkem. Právo vlastnit zbraň oslavují 19. ledna konzervativní skupiny, které s touto myšlenkou přišly v roce 2013.

Tehdy reagovaly na zákonodárnou iniciativu někdejšího prezidenta Baracka Obamy. Ten usiloval o znovuzavedení přísných prověrek pro nové kupce zbraní poté, co ve Spojených státech došlo k několika masovým střelbám ve školách – například na základní škole Sandy Hook v Connecticutu dvacetiletý střelec zavraždil dvacet dětí a šest dospělých.

Zpřísnění prověrek ale neprošlo – jak připomíná zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský, právě silné konzervativní skupiny se postavily proti takové legislativě. Mimo jiné šlo o vlivnou Národní střeleckou asociaci (NRA), která ve Washingtonu lobbuje za právo na držení zbraní.

Neidentifikovatelné zbraně

Biden myšlenku zpřísnění podmínek pro držení zbraní obnovil už ve své prezidentské kampani. Voliče tehdy lákal například tím, že poukazoval na to, že NRA jej vnímá jako politika, který často vystupuje a hlasuje proti zájmům zbraňové lobby. Podle Miřejovského tím mnoho voličů oslovil, ti ale nyní cítí velkou deziluzi.

Šéfovi Bílého domu vyčítají, že ve věci zatím neprojevil zásadní iniciativu, natož aby prosadil legislativu. „Biden se brání tím, že to není jednoduchá záležitost, že připravuje novou legislativu, kterou má představit v průběhu tohoto roku. Zároveň upozorňuje voliče, že i pokud by velice zásadně omezil prodej zbraní, tak například poloautomatických pušek už je mezi Američany tolik, že na kriminalitu to podle něj ještě dlouho nebude mít vliv,“ popisuje korespondent ČT.

Americký prezident hodlá ještě před letošními volbami do Kongresu, takzvanými midterms, předložit normu, která by zcela zakazovala takzvané „ghost guns“ neboli zbraně bez výrobního čísla.

„Ve Spojených státech je totiž možné si objednat přes internet takzvanou skládačku – zbraň, která přijde rozložená a člověk si ji může doma dodělat. Potřebuje na to určitý um, zručnost a nářadí, ale potom má plně funkční zbraň, která se od té, kterou si může koupit v obchodě, liší jen tím, že nemá žádné identifikační číslo,“ vysvětluje Miřejovský s tím, že neidentifikovatelné zbraně výrazně ztěžují policejní vyšetřování, jelikož je v podstatě nemožné vypátrat jejich původ a cestu na místo činu.

Statistiky střelby

V posledních letech v USA roste počet útoků střelnou zbraní, obětí i raněných. Jen v roce 2021 podle čerstvých statistik zemřelo střelnou zbraní téměř 45 tisíc lidí. Ve zhruba 24 tisících případech šlo o sebevraždy, i tak ale vraždy, zabití či nehody – kupříkladu vlivem neopatrné manipulace – stály život přes dvacet tisíc Američanů.

Statistiky FBI ukazují, že od počátku tisíciletí téměř soustavně stoupá počet prodaných zbraní. Nejvíce jich Američané pořídili v roce 2020 – takřka třiadvacet milionů. Loni se podle dostupných dat prodalo bezmála 19 milionů kusů.

Konzervativci Bidena za záměr zpřísňovat zákony kritizují a tvrdí, že demokraté pouze omezují práva „slušných majitelů zbraní a slušných střelců“, místo aby se Bidenova administrativa zaměřovala na potírání organizovaného zločinu, gangů a řešila zbraně držené ilegálně, doplňuje z Washingtonu David Miřejovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 18 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 19 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 22 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 57 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...