Američtí konzervativci slaví den zbraní. Biden chce zakázat alespoň ty neidentifikovatelné

7 minut
Zpravodaj Miřejovský ke kontroverznímu národnímu dni zbraní v USA
Zdroj: ČT24

Majitelé zbraní si ve středu ve Spojených státech připomínají ústavní právo na jejich držení. Podle statistik vlastní v USA zbraň až 43 procent domácností. Každý den v zemi zemře následkem střelby v průměru přes sto lidí – za loňský rok jich bylo celkem 45 tisíc. Prezident Joe Biden připravuje legislativu, která má zakázat alespoň zbraně bez identifikačního čísla, naráží ale na vlivnou lobby.

Den zbraní, v originále Gun Appreciation Day, není oficiálním svátkem. Právo vlastnit zbraň oslavují 19. ledna konzervativní skupiny, které s touto myšlenkou přišly v roce 2013.

Tehdy reagovaly na zákonodárnou iniciativu někdejšího prezidenta Baracka Obamy. Ten usiloval o znovuzavedení přísných prověrek pro nové kupce zbraní poté, co ve Spojených státech došlo k několika masovým střelbám ve školách – například na základní škole Sandy Hook v Connecticutu dvacetiletý střelec zavraždil dvacet dětí a šest dospělých.

Zpřísnění prověrek ale neprošlo – jak připomíná zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský, právě silné konzervativní skupiny se postavily proti takové legislativě. Mimo jiné šlo o vlivnou Národní střeleckou asociaci (NRA), která ve Washingtonu lobbuje za právo na držení zbraní.

Neidentifikovatelné zbraně

Biden myšlenku zpřísnění podmínek pro držení zbraní obnovil už ve své prezidentské kampani. Voliče tehdy lákal například tím, že poukazoval na to, že NRA jej vnímá jako politika, který často vystupuje a hlasuje proti zájmům zbraňové lobby. Podle Miřejovského tím mnoho voličů oslovil, ti ale nyní cítí velkou deziluzi.

Šéfovi Bílého domu vyčítají, že ve věci zatím neprojevil zásadní iniciativu, natož aby prosadil legislativu. „Biden se brání tím, že to není jednoduchá záležitost, že připravuje novou legislativu, kterou má představit v průběhu tohoto roku. Zároveň upozorňuje voliče, že i pokud by velice zásadně omezil prodej zbraní, tak například poloautomatických pušek už je mezi Američany tolik, že na kriminalitu to podle něj ještě dlouho nebude mít vliv,“ popisuje korespondent ČT.

Americký prezident hodlá ještě před letošními volbami do Kongresu, takzvanými midterms, předložit normu, která by zcela zakazovala takzvané „ghost guns“ neboli zbraně bez výrobního čísla.

„Ve Spojených státech je totiž možné si objednat přes internet takzvanou skládačku – zbraň, která přijde rozložená a člověk si ji může doma dodělat. Potřebuje na to určitý um, zručnost a nářadí, ale potom má plně funkční zbraň, která se od té, kterou si může koupit v obchodě, liší jen tím, že nemá žádné identifikační číslo,“ vysvětluje Miřejovský s tím, že neidentifikovatelné zbraně výrazně ztěžují policejní vyšetřování, jelikož je v podstatě nemožné vypátrat jejich původ a cestu na místo činu.

Statistiky střelby

V posledních letech v USA roste počet útoků střelnou zbraní, obětí i raněných. Jen v roce 2021 podle čerstvých statistik zemřelo střelnou zbraní téměř 45 tisíc lidí. Ve zhruba 24 tisících případech šlo o sebevraždy, i tak ale vraždy, zabití či nehody – kupříkladu vlivem neopatrné manipulace – stály život přes dvacet tisíc Američanů.

Statistiky FBI ukazují, že od počátku tisíciletí téměř soustavně stoupá počet prodaných zbraní. Nejvíce jich Američané pořídili v roce 2020 – takřka třiadvacet milionů. Loni se podle dostupných dat prodalo bezmála 19 milionů kusů.

Konzervativci Bidena za záměr zpřísňovat zákony kritizují a tvrdí, že demokraté pouze omezují práva „slušných majitelů zbraní a slušných střelců“, místo aby se Bidenova administrativa zaměřovala na potírání organizovaného zločinu, gangů a řešila zbraně držené ilegálně, doplňuje z Washingtonu David Miřejovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...