Astronom strana 2 z 3

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Apophis je velký asteroid, u něhož řada měření naznačovala, že by mohl představovat hrozbu pro planetu Zemi –⁠ nejblíže by se měl přiblížit roku 2068. Teď ale americká agentura NASA uvedla, že podle nových pozorování tento objekt riziko nepředstavuje.

V těchto dnech mohou lidé na obloze spatřit zvířetníkové světlo. Úkaz je vidět už krátce po západu Slunce. Nejlepší podmínky budou do 15. března, pak bude pozorování rušit Měsíc, říká astronom a fotograf Petr Horálek.

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil mapu oblohy, která ukazuje přes 25 tisíc supermasivních černých děr. Má být zveřejněna v časopise Astronomy & Astrophysics a je zatím nejpodrobnější nebeskou mapou v oblasti takzvaných nízkých rádiových frekvencí. Vědci pro její vytvoření použili data získaná z 52 stanic rozmístěných po devíti evropských zemích.

V pondělí dojde na obloze k setkání dvou plynných obrů, planet Jupiteru a Saturnu. Obě se k sobě z pohledu pozorovatele přiblíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí. Podobně těsná konjunkce znovu bude až 15. března 2080.

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas jejich maxima totiž vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy na dobu, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména v noci na 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Zhasněme alespoň ta světla, která nepotřebujeme, vyzývají čeští astronomové. Obzvlášť během momentálního nouzového stavu a zákazu vycházení je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Typicky jde o sochy, kostely, zámky anebo i o reklamy a pouliční lampy. Větší tma by navíc pomohla astronomům k lepšímu pozorování oblohy.

Od devadesátých let dvacátého století astronomové katalogizovali přes tři tisíce exoplanet pomocí takzvané tranzitní metody. Doposud ale nikdo neřešil, zda také případné mimozemské civilizace nemohou podobně pozorovat Zemi.

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

Vrcholí Perseidy, každoroční meteorický roj dosáhne maxima ve středu v 15:00 SELČ. Noc ze středy na čtvrtek bude podle Astronomického ústavu Akademie věd ČR pro jejich vyhlížení nejlepší, meteory však budou četné i ze čtvrtka na pátek. Některé hvězdárny ve středu pořádají společná pozorování. Perseidy budou aktivní až do 24. srpna.

Když dojde k erupci supernovy, většinou po ní zůstane buď černá díra, nebo neutronová hvězda. Výsledek záleží na původní mase hmotnosti této hvězdy a je pozorovatelný i na výsledném objektu: nejtěžší neutronová hvězda má hmotnost asi 2,5 Slunce, naopak nejlehčí pozorovaná černá díra je pětkrát těžší než naše Slunce. Ale co se stane, pokud měla původní hvězda hmotnost někde mezi těmito dvěma hranicemi?

Na obloze nad Českem bude v pátek večer možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Úkaz, při kterém jeho povrch vypadá jako částečně zahalený kouřem, bude tentokrát hůře viditelný, než tomu bylo letos v lednu. Svého maxima dosáhne krátce před 21:30. Znovu bude možné spatřit polostínové zatmění Měsíce z Česka v roce 2022.

Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva – zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru, a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který před třiceti lety (24. dubna 1990) vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií. Určili například rychlost, jakou se vesmír rozpíná, a díky tomu i upřesnili jeho stáří.

Kometa ATLAS (C/2019 Y4) objevená na konci loňského roku v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už i menšími dalekohledy, uvádějí astronomové. A předvídají, že pokud trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima.

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

V pátek v 5:50 ráno se podle Mezinárodní meteorické organizace očekává zvýšená aktivita roje Alfa Monocerotidy. Podle astronomů Petera Jenniskense a Esky Lyytinena by sprška měla dosáhnout frekvence okolo 400 meteorů za hodinu, tedy asi sedm za minutu. Vědci v článku na webu organizace uvádí, že by tento jev měl trvat několik desítek minut.

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. V úterý to oznámil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.

Na vrcholu hory Cerro Armazones v Chile už od roku 2014 probíhají přípravy na stavbu největšího dalekohledu světa. Tím bude Extremely Large Telescope neboli Extrémně velký dalekohled, známý také pod zkratkou ELT, s průměrem zrcadla přes 39 metrů. Na místě fotil český astronom Petr Horálek.

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dala fotograficky zaznamenat nezvyklá podívaná: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz zaznamenal na fotogafii český astronom Petr Horálek.

Na konci srpna objevil ukrajinský amatérský astronom Gennady Borisov na obloze podivnou, do té doby neznámou kometu. Chovala se tak neobvykle, že vzniklo podezření: tento objekt možná nepochází ze sluneční soustavy. Nové výpočty to potvrzují.

Největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter, dostala od astronomů jména pro dalších pět měsíců. Doposud bezejmenná tělesa se teď jmenují Pandia, Ersa, Eirene, Philophrosyne a Eupheme.

Australští astronomové oznámili, že se jim zřejmě poprvé v dějinách podařilo sledovat, jak černá díra pohltila neutronovou hvězdu. Mimořádnou událost zachytilo rovnou několik přístrojů na světě.

Osidlování vesmíru je sice teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde, domnívá se český astronom Luboš Perek. Vědá má ale podle něj před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování vesmírných těles podobných Zemi, které může přispět k poznání naší minulosti. Perek se v životě zabýval zejména vesmírnými mlhovinami a kosmickým odpadem. V pátek 26. července slaví 100. narozeniny.

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.