Astronom strana 3 z 3

Australští astronomové oznámili, že se jim zřejmě poprvé v dějinách podařilo sledovat, jak černá díra pohltila neutronovou hvězdu. Mimořádnou událost zachytilo rovnou několik přístrojů na světě.

Osidlování vesmíru je sice teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde, domnívá se český astronom Luboš Perek. Vědá má ale podle něj před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování vesmírných těles podobných Zemi, které může přispět k poznání naší minulosti. Perek se v životě zabýval zejména vesmírnými mlhovinami a kosmickým odpadem. V pátek 26. července slaví 100. narozeniny.

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.

Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy. Hvězda se také chová jinak, než by podle současných představ měla. Studie byla otištěna v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Největším kráterem na Měsíci je takzvaný South-Pole Aitken. Současně je to největší známý kráter v celé Sluneční soustavě. Nový výzkum pod ním odhalil obrovské množství hmoty – tato anomálie by mohla být zbytkem kovů z asteroidu, který kráter vytvořil.

Američtí astronomové oznámili, že poprvé v dějinách zaznamenali, jak u cizí hvězdy došlo k masivnímu výronu koronální hmoty. Jde o plazmu, která se uvolní z koróny do vesmírného prostředí.

Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě „vláčku“ družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více než trojnásobek současné hodnoty, množství viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v rádiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou skutečně skvělá revoluce?

V pondělí ráno, přesně v 5:41, se Měsíc ponořil přibližně na hodinu celým svým diskem do zemského stínu. Podmínky pro pozorování jsou ideální jen v některých částech republiky, díky živému přenosu z Hvězdárny a planetária Brno však lze zatmění sledovat odkudkoliv. Jde o poslední úplné zatmění v tomto desetiletí. To další nastane až v roce 2025.

Astronomové objevili záhadné, ultra krátké záblesky energie z hlubin vesmíru. Je to teprve podruhé v dějinách, kdy se tyto zatím nevysvětlitelné signály podařilo odhalit. Řada seriózních astronomů spekuluje dokonce o tom, že by mohly dokazovat existenci inteligentního života mimo Zemi.