Astronomové objevili záhadné, ultra krátké záblesky energie z hlubin vesmíru. Je to teprve podruhé v dějinách, kdy se tyto zatím nevysvětlitelné signály podařilo odhalit. Řada seriózních astronomů spekuluje dokonce o tom, že by mohly dokazovat existenci inteligentního života mimo Zemi.
Původ těchto rychlých rádiových záblesků, jimž se říká odborně FRB (Fast Radio Bursts), je zatím neznámý. Většina vědců ale věří, že jejich zdroj leží miliardy světelných let od naší galaxie a jejich zdrojem by mohly být například černé díry nebo neutronové hvězdy. Někteří astronomové, například profesor Avi Loeb z Harvard-Smithsonian center for astrophysics, ale naznačují, že by tyto signály mohly být také signálem velmi pokročilých mimozemských civilizací.
Nový objev těchto silných záblesků oznámil tým kanadských astronomů. Výsledky své práce zveřejnil v odborném časopise Nature. K výzkumu použil nový typ radioteleskopu, přístroj CHIME v Britské Kolumbii. Díky němu pozoroval 13 záblesků.
Celkem vědci za celou dobu astronomie viděli kolem šedesáti záblesků FRB, nynější pozorování ale bylo výjimečné: teprve podruhé v dějinách byl jeden z nich pozorovaný opakovaně.
Poprvé se to stalo roku 2015, když opakované záblesky pozorovali astronomové radioteleskopem v Arecibu. Je ale pravděpodobné, že podobných jevů se kolem Země prožene více – jen je zatím nedokážeme dobře zaznamenávat. S lepší technologií se ale schopnost odhalovat je zvětšuje.
Díky tomu, že nyní vědci ví, že se záblesky mohou opakovat, po nich mohou pátrat mnohem účinněji – a také se snad doberou toho, odkud pocházejí. Zatím mají jen indicie, odpověď ale neznají.
Signál z trpasličí galaxie?
Rychlých rádiových záblesků doposud astronomové pozorovali jen několik. Trvají několik tisícin sekundy, mají však podle odhadů stejnou energii, jako vyzáří Slunce za několik let.
V lednu 2017 astronomové vysledovali některé tyto záblesky až k místu jejich původu – tím je k velkému překvapení vědců drobná trpasličí galaxie vzdálená od Země asi 2,5 miliardy světelných let. Je velká asi jako desetina naší Mléčné dráhy a není vizuálně ničím zajímavá. Signály FRB byly tak záhadné právě proto, že nikdo nebyl schopen popsat, odkud vycházejí.
Řada renomovaných astrofyziků věřila, že pocházejí z naší sluneční soustavy a jejich zdánlivou sílu si vysvětlovali tím, že mohou být velmi blízko. Jedno z předpokládaných vysvětlení, nad nímž se reálně uvažovalo, byla například nevhodně umístěná mikrovlnná trouba na některé astronomické observatoři.
- Případ s mikrovlnnou troubou se opravdu jednou stal. Australská observatoř Parkes zachycovala 17 let velmi silné signály, které nedokázal také nikdo vysvětlit. Teprve v květnu 2015 odhalili, že signál vychází z mikrovlnky umístěné na observatoři. Když někdo předčasně otevřel její dvířka, vypadalo to na údajích radioteleskopu jako extrémně silný signál z hlubin vesmíru.
Nyní ještě zbývá vysvětlit, co je zdrojem tak silného signálu. Teorií je spousta, vědci nevylučují ani některé velmi exotické. Těmi nejpravděpodobnějšími jsou, že takové trpasličí galaxie obsahují nějaký typ velmi aktivního jádra, jaké jsme ještě nikde jinde nepozorovali – anebo že signál vychází z mrtvé supernovy.
Podle výpočtů by právě pozůstatek supernovy, jemuž dodává energii silná rotující neutronová hvězda, mohl být matematicky nejlogičtějším vysvětlením. Právě tuto hypotézu upřednostňuje známý fyzik Shami Chatterjee, nevylučuje však, že zdroje jiných pozorovaných FRB mohou být zcela jiné, například nějaká forma černé díry.
Mimozemská hypotéza
Jednou z nejpopulárnějších, ale pro vědce okrajových hypotéz je, že by podobné záblesky mohla úmyslně vysílat technicky pokročilá vesmírná civilizace, která by takto chtěla upozornit na svou existenci.
Zajímavá je v tomto směru informace z dubna roku 2016. Tým německých a amerických fyziků tehdy popsal, že míra rozptylu (tedy rozdíl mezi vyšší a nižší frekvencí signálu) deseti pozorovaných pulsů je vždy celočíselným násobkem čísla 187,5. Je to značně nepřirozené a z hlediska přírodních jevů i nepravděpodobné. Na Cornellově univerzitě dokonce tuto nepravděpodobnost dokázali kvantifikovat. Šance, že je to jen náhodné, je pouze 1:5000.
