Arménie strana 5 z 5

Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a chybí jí tedy 0,08 procenta, aby mohla sama sestavit vládu, informovala agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach.

Ázerbájdžán vyměnil patnáct arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.

Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

Arménský premiér Nikol Pašinjan se v posledních deseti dubnových dnech chystá odstoupit. Potvrdil tím rozhodnutí, o němž se zmínil koncem března. Podle agentury TASS v parlamentu řekl, že chce umožnit předčasné volby. Předseda vlády čelí silnému tlaku k rezignaci od loňského listopadu po neúspěšném ozbrojeném konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že v dubnu odstoupí, aby se mohly konat předčasné parlamentní volby. Informovaly o tom světové agentury. Stát se ocitl v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach a okolí, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.

Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že do funkce nastoupil nový náčelník generálního štábu armády Artak Davtjan. Situace kolem armádního velitele v krizí zmítané zemi ale dál není úplně jasná vzhledem k rozhodnutí správního soudu, který minulý týden ponechal ve funkci dosavadního náčelníka štábu Onika Gasparjana.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v pondělí před svými přívrženci vyjádřil ochotu uspořádat předčasné parlamentní volby, pokud opozice podpoří jeho návrh změn v ústavě, které by znamenaly přechod Arménie od parlamentního k poloprezidentskému systému vládnutí. Návrh by měli schválit voliči na podzim v referendu.

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Arménská armáda vyzvala premiéra Nikola Pašinjana, aby i s celou vládou odstoupil, informuje agentura Reuters. V prohlášení generálního štábu uvádí, že současný kabinet není schopný přijímat odpovídající rozhodnutí v kritické situaci. Pašinjan výzvu označil za pokus o vojenský převrat a vyzval své příznivce, aby vyšli do ulic. Odvolal také náčelníka generálního štábu. Krizi vyvolala prohraná válka o území kolem Náhorního Karabachu.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Dva měsíce po uzavření příměří v Náhorním Karabachu trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem napětí. Obě strany sice v pondělí v Kremlu demonstrovaly kvůli rozvoji vzájemných vztahů, v regionu ale sporadicky stále propukají přestřelky a obě strany také nadále zadržují válečné zajatce. Vedle toho se Baku a Jerevan vzájemně obviňují i z ničení kulturního dědictví.

Vůdci Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu dospěli na schůzce v Moskvě ke společnému prohlášení o rozvoji vztahů. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin po jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Schůzka v Kremlu byla vůbec první od listopadové dohody o ukončení bojů o Náhorní Karabach.

Jeden ázerbájdžánský voják zahynul a další byl zraněn při nedělním útoku skupiny arménských ozbrojenců v Náhorním Karabachu. Oznámilo to ázerbájdžánské ministerstvo obrany, které rovněž uvedlo, že při střetu bylo zabito šest útočníků. Událost svědčí o křehkosti příměří uzavřeného mezi Baku a Jerevanem po téměř dvouměsíčních bojích ve sporné oblasti Karabachu.

V arménském hlavním městě Jerevanu se střetli policisté s demonstrujícími přívrženci opozice, kteří vyzývají premiéra Nikolu Pašinjana k odstoupení. Uvedla to agentura Interfax. Opozice vyzvala ke generální stávce a občanské neposlušnosti, aby donutila k demisi šéfa vlády, kterému vyčítá porážku v nedávné šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

Armáda nikým neuznaného Náhorního Karabachu pátrá po desítkách svých vojáků, se kterými od úterního večera nemá spojení. Muži prý byli na pozicích v oblastech, které by měly zůstat podle listopadové mírové dohody pod jeho kontrolou. Vedení enklávy později obvinilo Ázerbájdžán z jejich zajetí, uvedla agentura Reuters. Baku se zatím k obvinění nevyjádřilo.

Konflikt v Náhorním Karabachu stále nedospěl úplného konce. Arménie i Ázerbájdžán se navzájem obviňují, že porušují příměří v regionu. Úřady obou států hlásí několik zraněných i ztráty na životech. Obě země si však v pondělí začaly vyměňovat válečné zajatce.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Policie v Jerevanu zadržela přes osm desítek protivládních demonstrantů, z nichž se někteří pokoušeli v centru blokovat dopravu. Arméni začali v úterý demonstrovat po vypršení poledního ultimáta, které dříve dala opozice premiérovi Nikolu Pašinjanovi k rezignaci. Opoziční výzva následovala po týdnech protestů proti podmínkám dohody, jež ukončila poslední boje o Náhorní Karabach. V minulém týdnu požadovali premiérovu demisi v ulicích Jerevanu tisíce lidí.

Ve středu arménského hlavního města Jerevanu demonstrovalo za demisi premiéra Nikoly Pašinjana zhruba deset tisíc lidí. Jedná se o nejpočetnější shromáždění od začátku protestu proti šéfovi arménské vlády, píše agentura AFP. Část Arménců vinní Pašinjana z neúspěchů v bojích s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Po uzavření příměří Arménie ztratila kontrolu nad třemi okresy, které tvořily ochranný val arménské enklávy v Náhorním Karabachu.

Ázerbájdžán oznámil, že při bojích s Arménií v oblasti Náhorního Karabachu padlo 2783 ázerbájdžánských vojáků a dalších více než sto je nezvěstných. Dalších 1245 zraněných vojáků bylo hospitalizováno. Sdělilo to na svém webu ministerstvo obrany. Je to poprvé, co Baku zveřejnilo oficiální údaje o vojenských ztrátách utrpěných v tomto konfliktu.

Arménské síly odevzdaly Ázerbájdžánu poslední z regionů, kterých se musely vzdát na základě dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu a jeho okolí. Arméni po šesti týdnech střetů a následném příměří přišli o část samotné enklávy a všechny oblasti, které ji obklopují. Do oblastí, které Arméni museli opustit, se vydal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ázerbájdžánské jednotky po půlnoci místního času vstoupily do lačinského okresu, který měla Arménie podle dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu předat Ázerbájdžánu. Přes lačinský okres vede koridor spojující Arménii s Náhorním Karabachem.