Arménie strana 4 z 5

Ázerbájdžánská vojska za pomoci bezpilotního letounu Bayraktar podnikla čtyři nálety na síly arménských separatistů v Náhorním Karabachu, kde jsou rozmístěny i ruské mírové jednotky, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Velení ruského kontingentu podle ministerstva podniká kroky k uklidnění vyhrocené situace a vyzvalo ázerbájdžánskou stranu ke stažení vojsk. V Náhorním Karabachu byl podle agentury Interfax vyhlášen válečný stav.

Většina světových politiků přijala rozhodnutí Vladimira Putina uznat nezávislost okupovaných oblastí ukrajinského Donbasu ostře negativně. Evropská unie již pracuje na návrhu sankcí proti Rusku.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v neděli oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v „těžkých časech“. Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

Kazachstán opustily poslední ruské jednotky, které Moskva vyslala do středoasijské země v reakci na krvavé nepokoje ze začátku ledna. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ruské jednotky byly součástí mise Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou o pomoc s potlačením protestů požádal kazachstánský režim. Po skončení nouzového stavu v zemi ohlásila opozice nové demonstrace.

Poprvé po třinácti letech spolu jednají zástupci Arménie a Turecka. Speciální vyslanci obou zemí se sešli v Moskvě. Diskutovat mají o stabilizaci vzájemných vztahů, otevření hranice a případných dalších rozhovorech. V roce 2009 sice oba státy uzavřely dohodu o normalizaci diplomatických vztahů, ta ale nikdy nezačala platit, protože se ji nepodařilo ratifikovat.

Kazachstán v posledních dnech zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Vyvolalo je zdvojnásobení cen zkapalněného ropného plynu LPG, ale příčiny nespokojenosti jsou hlubší. Souvisí s dlouhodobou politickou a hospodářskou situací v zemi, především s přetrvávajícím vlivem bývalého šéfa státu Nursultana Nazarbajeva a jeho rodiny. Jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev povolal na pomoc vojenskou alianci v čele s Ruskem, které má na udržení režimu u moci zájem.

Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.

Situace v Kazachstánu, kde prezident Kasym-Žomart Tokajev po protestech odvolal vládu, se dále vyhrocuje. Agresivně naladěný dav čítající asi tři tisíce mužů vtrhl do radnice v největším městě Almaty i tamní rezidence hlavy státu. Úřady v Almaty a hlavním městě Nur-Sultanu vypnuly internet a telefonické spojení. Ruské tiskové agentury informují, že je výjimečný stav vyhlášen už pro celou zemi. Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do země pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci stabilizovat.

Rusko stáhlo do posádek stálého umístění přes 10 tisíc vojáků, kteří se zúčastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech blízko Ukrajiny. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na oznámení jižního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil.

Ázerbájdžánský voják přišel o život při přestřelce s arménskými jednotkami, oznámila ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na komuniké ministerstva obrany v Baku. Incidenty s oběťmi na životech se na hranici mezi oběma znepřátelenými státy odehrávají pravidelně, k poslední přestřelce došlo dva týdny po schůzce nejvyšších představitelů, která měla situaci uklidnit.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Hledali způsob, jak uklidnit situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici, kde se tento týden znovu střílelo. Po loňské válce je tato hranice obnovena v podobě, jakou měla v dobách Sovětského svazu. Místním Arménům to působí obrovské problémy.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Při úterních ozbrojených střetech s Arménií na společné hranici zemřelo sedm ázerbájdžánských vojáků a dalších deset bylo zraněno. S odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany to ve středu uvedly světové tiskové agentury. Arménské úřady hlásí jednoho mrtvého vojáka, třináct dalších podle nich Ázerbájdžán zajal. Dalších 24 arménských vojáků se pohřešuje, napsala agentura AP.

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý opět bojovalo, obě země se navzájem obvinily z přeshraničních útoků. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem patnácti arménských vojáků. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid.

Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

V Lotyšku mohou zaměstnavatelé od listopadu propustit pracovníky, kteří odmítají očkování nebo práci z domova. Země tak reaguje na nové šíření nemoci. Slovensko ve středu potvrdilo rekordních 6713 nových případů koronavirové nákazy. V Německu za poslední den přibylo 33 949 nakažených, což je nejvíce od začátku pandemie. V Rusku ve středu zemřelo 1195 lidí s touto nemocí, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. V USA bude od 4. ledna vyžadováno očkování u pracovníků velkých firem a zdravotníků, nebo budou muset podstupovat pravidelné testy a nosit na pracovišti roušky. Většina kandidátů na prezidenta Chile musí kvůli covidu na týden do karantény.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.

Uplynul rok od vypuknutí krvavé války o Náhorní Karabach. Konflikt, který skončil porážkou Arménie, stále doznívá. Jerevan žaluje Baku za údajné rasově motivované válečné zločiny u Mezinárodního soudu. A snaží se obnovit ekonomiku poškozenou ztrátou významného území. Výzvu ke smíření a spolupráci přivezl do Arménie český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.

V arménské oblasti Tavuš, která hraničí s Ázerbájdžánem, byla rozmístěna ruská pohraniční stráž. Podle ruských tiskových agentur to ve čtvrtek oznámilo arménské ministerstvo obrany. Premiér Nikol Pašinjan už dříve navrhl zřídit stanoviště ruských pohraničníků podél arménsko-ázerbájdžánských hranic, kde neustávají boje.

Bývalý arménský prezident Robert Kočarjan dal v úterý najevo, že se pokusí napadnout výsledky nedělního hlasování u soudu. Jeho volební koalice tehdy totiž prohrála v parlamentních volbách souboj se stranou premiéra Nikola Pašinjana. Někdejší hlava státu podle agentury AFP rovněž pohrozila demonstracemi.