Ruský prezident Vladimir Putin jednal s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Hledali způsob, jak uklidnit situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici, kde se tento týden znovu střílelo. Po loňské válce je tato hranice obnovena v podobě, jakou měla v dobách Sovětského svazu. Místním Arménům to působí obrovské problémy.
Potíže obyvatel ilustruje vesnice Šurnuch na jihu Arménie. Zatímco na kopci nad ní vlaje obrovská arménská vlajka s křížem, v její dolní části už plápolají vlajky Ázerbájdžánu – a mezi nimi ještě ruská trikolóra na kontrolním stanovišti mírových sil, které v oblasti působí po loňském konfliktu.
„Zatím tu žádní jejich obyvatelé nežijí, jsou tu jenom ázerbájdžánští pohraničníci. Ti k nám chodí velmi zřídka, přijdou k ceduli, vyfotí si ji a zase odejdou,“ popisuje obyvatel obce Šurnuch Stěpan Movsisjan.
Prohraná válka místním zcela změnila život, dvanáctka domů už nepatří na arménské, ale na ázerbájdžánské území. Dělicí linii má na svém pozemku také Movsisjan. „Přesně uprostřed maštale, tou prochází hranice,“ poznamenává.
Ve svém domě, nově na hranici zakavkazských zemí, žije Stěpan se svou ženou Laurou už tři dekády. Ta přiznává, že má z Ázerbájdžánců strach: „Můžou kdykoliv, každou minutu zaútočit. Můžou nám udělat něco špatného,“ líčí své pocity.
Země odevzdaná bez boje, stěžuje si místní
Před válkou vesnice sousedila s jedním z arménských karabašských okresů a žili tu Arméni. Nyní hranice mezi oběma zeměmi kopíruje místní hlavní silnici. „Tam, kde je můj záchod, už je ázerbájdžánská strana. Tedy oni říkají, že je to Ázerbájdžán,“ konstatuje obyvatelka obce Katari Araksja Martirosjanová.
Její rodině patřil jeden z domů, který nyní stojí v Ázerbájdžánu. Martirosjanová žije sama v provizorním stavení u silnice. „Teď už nemám dům. Toto jsem si postavila, ale není to můj vlastní dům,“ říká.
Stále podle svých slov nechápe, proč nově žije přímo na hranici se sousedních zemí. „Je mi z toho smutno. Bojovala jsem ve třech válkách, a nakonec jsme jim tu zemi odevzdali bez boje,“ poznamenává.
