Summit EU

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Představitelé zemí EU se na summitu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Evropská komise tento krok doporučila letos v polovině března. Zahájení přístupových jednání ocenila nejen bosenská premiérka Borjana Krištoová, ale také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová nebo chorvatský premiér Andrej Plenković.

Na Lucemburském náměstí před europarlamentem ve čtvrtek hořely ohně, zemědělci tam navezli hromadu hnoje. Do ulic Bruselu přijely kolony traktorů, aby na sebe upozornily představitele Evropské unie a prosadily větší pomoc zemědělcům v souvislosti s daněmi, rostoucími náklady a levným dovozem.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Země Evropské unie jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před jednáním unijních lídrů v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po čtvrtečním prvním dni summitu prohlásila, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým uspořádá mezinárodní konferenci s cílem získat podporu pro vyhledávání tisíců unesených dětí a jejich navracení na Ukrajinu.

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Prezidenti a premiéři států Evropské unie ve čtvrtek schválili udělení statusu kandidátské země Bosně a Hercegovině. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Balkánská země se tak šest let po oficiální žádosti o vstup do evropského bloku stala osmým státem, který je v současnosti kandidátem členství.

Lídři zemí Evropské unie se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Série kroků má zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Zástupci unijních zemí podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

Summity Evropského politického společenství a Evropské rady, které se uskuteční v Praze 6. a 7. října, mohou zpozdit část letů na ruzyňském letišti. Důvodem jsou specifická opatření pro odbavení jednotlivých státních letů. Primárně budou odbavovány na čtvrtém terminálu, sdělila mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková. Doporučuje proto cestujícím, aby vyrazili na letiště s předstihem. Na pražské letiště by podle dosavadních informací úřadů mělo dorazit asi 49 státních delegací.

Kvůli unijnímu summitu bude příští týden od úterý do soboty uzavřený celý areál Pražského hradu. Hrad o tom informoval na svém webu. V souvislosti se zasedáním se naopak nechystají stálé dopravní uzavírky, dopravu v klíčových oblastech však pozastaví průjezdy vysokého počtu delegací. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu, uvedl úřad vlády. Neformální summit se při českém předsednictví v Radě EU koná na Hradě příští čtvrtek a pátek.

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

Summit EU našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které tento krok dosud odmítalo podpořit. Česko dostane výjimku ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy. Lídři se rovněž shodli na odstřižení největší ruské banky Sberbank od systému SWIFT a na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že státy EU budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. „Je čas využívat pozici EU na globálním trhu s energiemi,“ komentoval rozhodnutí český premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj přijatá opatření pomohou zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Spolu s ostatními lídry podpořil i návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Život v zemích Evropské unie by se v příštích týdnech měl začít pomalu vracet do normálu. Shodli se na tom prezidenti a premiéři členských zemí, podle nichž je podmínkou obezřetného rušení pandemických restrikcí rychlý postup očkování. Šéfové států a vlád se shodli na nutnosti posílit produkci vakcín, jichž by měla EU více poskytovat chudším zemím. Podpořili také co nejrychlejší zavedení takzvaných covidových pasů usnadňujících cesty přes hranice, systém by měl být spuštěn 1. června.

Nezávislé sdělovací prostředky tradičně dráždí autoritářské vládce a Alexander Lukašenko není výjimkou. Část z médií běloruský diktátor nechal zavřít, část novinářů raději zemi opustila. Ani za hranicemi ale nepřestali ve své činnosti. Právě zadržený Raman Pratasevič vedl vlivný kanál na síti Telegram.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Političtí reprezentanti zemí Evropské unie se sjeli na summit do portugalského Porta. Zabývali se tím, zda pomoci chudším zemím k vakcínám proti covidu dočasným zrušením patentové ochrany – na tom zatím není shoda. Hovořilo se také o mimořádném fondu obnovy. Na summitu je i český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem avizoval, že míní kolegy seznámit s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice.