Bojkot

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová a její spojenci ohlásili triumf v parlamentních volbách. Opoziční Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) hlasování bojkotovala kvůli údajným volebním podvodům i autoritářským tendencím šéfky kabinetu, jež se drží u moci od roku 2009. Lidskoprávní aktivisté Vadžídové vyčítají zatýkání politických odpůrců a omezování občanských svobod. Naopak chválu si vysloužila přijetím milionu běženců z řad myanmarských Rohingů a vyvedením Bangladéše z extrémní chudoby.

Kritéria pro označení neutrálním sportovcem podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka splní jen nízký počet Rusů a Bělorusů. Na příštích olympijských hrách v Paříži jich tak podle něj budou pouze jednotky. Případný bojkot Her českými sportovci tak není namístě, je prakticky vyloučeno, že by Moskva mohla olympiádu využít ke své propagandě, prohlásil v pořadu Události, komentáře.

Nový slovenský premiér Robert Fico v pondělí ohlásil bojkot čtyř médií včetně nejsledovanější slovenské televize Markíza, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Podle Fica tyto redakce otevřeně projevují nepřátelské politické postoje, a to hlavně zveřejňováním nepravdivých či neúplných informací nebo zamlčováním informací. Novinářů se naopak zastala prezidentka Zuzana Čaputová.

Cizinecká policie ve čtvrtek večer na ruzyňském letišti neumožnila jedné z ruských tenistek vstup do Česka na nadcházející turnaj WTA na Spartě. Hráčka už opustila Prahu, její jméno v pátek pořadatelé novinářům nesdělili. Organizátoři informovali o situaci prostřednictvím WTA všechny ostatní ruské a běloruské účastnice a nepředpokládají, že by se některá z nich turnaje zúčastnila. V Česku kvůli ruské invazi na Ukrajinu platí zákaz startu ruských a běloruských sportovců.

Etničtí Srbové žijící na severu Kosova bojkotovali místní volby na protest proti tomu, že nebyly splněny jejich požadavky na větší autonomii. Podle agentury Reuters se jedná o další známku toho, že mírová dohoda podepsaná minulý měsíc mezi Kosovem a Srbskem nefunguje.

Akční film John Wick: Kapitola 4 se jako první velký hollywoodský snímek dostal oficiální cestou do ruských kin, ačkoliv americká studia po loňském začátku invaze na Ukrajinu přestala nové filmy do Ruska posílat. Nejde o první případ. Do země, která rozpoutala válku, zamířily již desítky zahraničních snímků. A nečekaně i jeden český – Jan Žižka. „Je mi líto, že premiéra byla v Rusku, a na Ukrajině ne,“ sdělil ČT24 režisér Petr Jákl.

Některé státy hrozí, že budou bojkotovat letní olympijské hry v Paříži v příštím roce. Reagovaly tak na oznámení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), že by na Hrách mohli startovat sportovci z Ruska a Běloruska. O bojkotu mluví Ukrajina či Lotyšsko, další státy plán MOV kritizují. Naopak Spojené státy ho neodmítly. Český olympijský výbor bojkot vyloučil. Česká diplomacie označila úvahy o účasti Rusů a Bělorusů na Hrách za překvapivé, stejně se vyjádřil předseda Národní sportovní agentury (NSA).

Švýcarská televize SRF objasnila další detaily špionáže vrcholných představitelů mezinárodního fotbalového svazu FIFA. Tu si údajně objednal Katar kvůli mistrovství světa ve fotbale, které letos pořádá. Země si na to měla najmout firmu, pro kterou pracují bývalí agenti CIA. Podle televize agenti napadli e-mailové účty, počítače a telefony nejmocnějších fotbalových funkcionářů. Tamní emír to označil za kampaň proti své zemi. Některá evropská města a sportovní bary plánují mistrovství bojkotovat.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Světová kulturní sféra pokračuje v omezování kontaktů s Ruskem. Hollywoodské společnosti pozastavují premiéry nových snímků v tamních kinech, přestože země pro ně představuje velmi lukrativní trh. Ze streamovacích platforem na agresi vůči Ukrajině reagoval především Netflix, mimo jiné pozastavuje práci na chystaných ruských projektech. Mnohé, nejen filmové, festivaly daly najevo, že proputinovští umělci nejsou na jejich červených kobercích vítáni.

Hry v Pekingu skončily ve stínu kritiky za porušování lidských práv. Některé země v čele se Spojenými státy olympiádu politicky bojkotovaly. Apolitičnost Her svými výroky popřela sama Čína, když komentovala události týkající se Tchaj-wanu nebo Sin-ťiangu.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Již v pátek budou oficiálně zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Přijedou premiéři a prezidenti z více než třiceti států včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Některé země v čele se Spojenými státy vyhlásily diplomatický bojkot, patří k nim i Česko. Čínští pořadatelé se rozhodli přijmout ještě přísnější pandemická opatření, než za jakých probíhala letní olympiáda v Tokiu. Pochybnosti ale budí i olympijská mobilní aplikace či umělý sníh, připomíná z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Týden před zahájením zimních olympijských her v Pekingu varují čeští odborníci na kyberbezpečnost před oficiální aplikací, kterou musí mít povinně nainstalovanou všichni akreditovaní sportovci, trenéři i novináři. Kvůli protiepidemickým opatřením do ní budou denně zadávat údaje o svém zdraví. Přípravy na globální sportovní událost provází nejen přísná hygienická opatření, ale i diplomatický bojkot ze strany Spojených států, Austrálie nebo Velké Británie. Premiér Petr Fiala (ODS) při pátečním jednání s předsedou Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřím Kejvalem potvrdil, že na hry do Pekingu nepojede nikdo z členů vlády.

Ani japonští vrcholní politici nebudou na zimní olympiádě v Pekingu. Tokio se sice oficiálně nepřipojilo k diplomatickému bojkotu Her vedenému Spojenými státy, ale vláda se rozhodla, že svoji delegaci do Číny nevyšle. Tento krok pravděpodobně prohloubí napětí ve vztazích s Pekingem.

Británie podepsala dohodu o volném obchodu s Austrálií. Je to první obchodní smlouva, kterou se Londýnu podařilo uzavřít po brexitu a vyjednat ji od nuly, aniž by obsahovala podmínky, za kterých spolu obě země obchodovaly v době, kdy byla Británie členským státem Evropské unie. Informuje o tom server BBC.

Zda odletět na olympiádu do Pekingu, nebo raději zůstat doma, trápí lídry západních států. Zatímco se Británie, Kanada, Spojené státy i Austrálie rozhodly k diplomatickému bojkotu zimních olympijských her v Číně, Evropská unie stále hledá jednotnou odpověď. Francie už teď ale hlásí, že se ceremoniálu zúčastní. Stejně se rozhodl i generální tajemník OSN António Guterres. A to přesto, že Čína čelí vážným obviněním z porušování lidských práv.

Téma covidu-19 naprosto dominuje dezinformacím, je to zcela nebývalá situace. V Horizontu ČT24 to řekl datový analytik František Vrabel. Dezinformací je podle něj v současnosti v českém prostředí zdaleka nejvíc, co kdy bylo. Česko a další země východního křídla EU jsou navíc dezinformacím o covidu-19 vystaveny výrazněji než západní Evropa či USA.

Na zimní olympijské hry v Pekingu se příští rok nevypraví žádní představitelé vlády USA. Diplomatický bojkot her oznámil Bílý dům, který rozhodnutí odůvodnil porušováním lidských práv v Číně. Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Maďarsko a Polsko v pondělí zablokovaly rozpočet Evropské unie na roky 2021 až 2027. Zemím vadí návrh podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Maďarsko už dříve pohrozilo, že pokud další unijní země nezmění svůj postoj k pravidlu vlády práva, rozpočet zablokuje. Stejným krokem jako Budapešť pohrozil minulý týden také polský premiér Mateusz Morawiecki.

Francouzská policie v rámci vyšetřování útoku v Nice, jenž si minulý čtvrtek vyžádal tři oběti, zadržela další čtyři muže. Jeden z nich je podezřelý z kontaktů s pachatelem, píše s odvoláním na soudní zdroje agentura AFP. Ve čtvrtek spáchal teroristický útok v kostele v Nice mladý Tunisan, ozbrojený nožem a křičící Alláhu akbar (Bůh je veliký). Jedné ženě téměř uřízl hlavu a zabil ještě jednu ženu a jednoho muže.