2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Očkování proti covidu-19 a chřipce je na podzim dle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejvhodnější u vlastního praktického lékaře. Obě vakcíny je možné aplikovat v jednom dni. Lidé, kteří mají vyšší riziko při nákaze, by se podle ministra měli i letos na podzim proti těmto nemocem očkovat. Podle něj jde zejména o seniory, chronicky nemocné nebo lidi s oslabenou imunitou. Česko se podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové nachází na začátku sezony respiračních onemocnění včetně chřipky a covidu. Případů je asi sedm set na sto tisíc obyvatel.

Dvouletý Martin, na jehož léčbu přispěli dárci bezmála 150 milionů korun, by mohl dle lékařů podstoupit genovou terapii do konce roku. Aktuálně zdravotníci jednají se dvěma centry v Evropě, která mají s takovým typem zákroku zkušenosti.

V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Jen během letošního roku dříve v Česku vymýcenou nemoc prodělalo pět osob. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu. Záškrt se vloni v Česku vyskytl poprvé od roku 1995. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek i migrace obyvatel. Odborníci teď proto zvažují zavedení povinného přeočkování v dospělosti.

Léčba epilepsie je díky technologickému pokroku a lepší diagnostice stále účinnější. Například u mladého pacienta Michaela lékaři využili technologii starou sotva rok. A díky ní mu mohli pomoct výrazně účinněji. V Česku trpí epilepsií přibližně 80 tisíc lidí, z toho zhruba 20 tisíc dětí.

Na velkou část ze zhruba osmdesáti tisíc nádorů, které lékaři u svých pacientů každý rok odhalí, se přijde pozdě. Jedním z důvodů je i to, že lidé dost nevyužívají preventivní vyšetření, na která mají zdarma nárok. Přitom až šedesáti procentům případů rakoviny se dá prevencí a včasným záchytem zabránit. Informace v pátek zazněly na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

Teplé počasí zapříčinilo vyšší aktivitu klíšťat. Dle odborníků je klíčová prevence, jako je použití repelentu a vyhýbání se křovinám či zarostlým okrajům lesů, potoků a řek. Lidé by se také měli pravidelně kontrolovat. Pokud člověk klíště na svém těle objeví, důležité je vyndat ho co nejdříve. Klíšťata přenáší lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, která může mít závažné dopady, a to někdy i u mladých lidí. Přímá léčba na encefalitidu sice neexistuje, ale předcházet se jí dá pomocí očkování.

K typickým projevům Ménièrovy choroby patří závrať, zhoršený sluch a vysoké C v hlavě. Onemocnění postihuje vnitřní ucho a příznaky se dají tlumit léky, zhruba u desetiny pacientů ovšem žádné přípravky nezabírají. V některých případech ale může ulevit náročná operace. Tento vzácný chirurgický výkon teď provedli lékaři z pražského Motola.

Pod vedením českých expertů vzniká systém zjednodušující sběr dat o léčbě mrtvice v Evropě. Je to vůbec poprvé, kdy projekt financovaný z unijního programu pro výzkum a inovace řídí tuzemští odborníci. Budovaný systém má zlepšit péči o pacienty. Cévní mozkové příhody jsou v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Příběh dvou sourozenců ukazuje, jak daleko se posunula léčba spinální svalové atrofie. Nejdřív byla beznaděj, pak se Božena Hradilková začala léčit jako vůbec první česká pacientka. Loni to byl její bratr Bedřich, kdo v Česku poprvé dostal lék, dřív než se u něj rozvinuly příznaky. Od letoška mají tuto možnost všechny děti, a to díky novorozeneckému screeningu. Sedmi z nich už dal šanci na běžný život.

V nedožitých sto letech v sobotu zemřel profesor Otto Hrodek, zakladatel české dětské hematologie. Věnoval se zejména diagnostice a léčbě dětské leukémie. Jako jeden z prvních zaváděl v Československu do léčby nové léky, které prodlužovaly nemocným dětem život. O Hrodkově úmrtí v pondělí informovala 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, kde působil do svého odchodu do důchodu před deseti lety.

Výhody očkování jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami, a pokud ho pro děti ve věku pět až 11 let schválí Evropská léková agentura (EMA), tak by se k vakcinaci mělo přistoupit. Shodli se na tom odborníci v pořadu Události, komentáře. Česko si předobjednalo 700 tisíc vakcín od firmy Pfizer/BioNTech pro tuto věkovou skupinu dětí.

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

V pondělí se vrátí část žáků do škol – bude to menšina, ale zároveň nezanedbatelné množství dětí. Všechny podstoupí testy na covid-19. Podle hejtmanů Ivo Vondráka (ANO) a Martina Kuby (ODS) i viceprezidenta Asociace ředitelů základních škol Jaroslava Jiráska jsou školy na začátek testování v rámci možností připravené, i když připustili, že se mohou objevit potíže. Lékař Pavel Dřevínek ale varoval před přeceňováním schopností antigenních testů, upozornil na jejich nízkou citlivost zvláště u lidí, kteří jsou ještě v inkubační době. O návratu do škol i epidemické situaci diskutovali politici i odborníci v pátečních Událostech, komentářích.

V nemocnicích, sociálních zařízeních nebo u hygieniků už pracuje přes dva tisíce mediků. Většina z nich se přihlásila dobrovolně. Roste ale také počet těch, které kraje povolávají přes takzvané pracovní příkazy. V Česku je už nakažených víc než 16 tisíc zdravotníků – z toho přes 3 tisíce lékařů. Medici jsou pro zdravotnictví velkou pomocí.