K typickým projevům Ménièrovy choroby patří závrať, zhoršený sluch a vysoké C v hlavě. Onemocnění postihuje vnitřní ucho a příznaky se dají tlumit léky, zhruba u desetiny pacientů ovšem žádné přípravky nezabírají. V některých případech ale může ulevit náročná operace. Tento vzácný chirurgický výkon teď provedli lékaři z pražského Motola.
Přetnutí nervu zbavilo ženu Ménièrovy choroby. Chirurgové provedli v pražském Motole složitý zákrok
3 minuty
V pražském Motole provedli lékaři vzácnou operaci Ménièrovy choroby
Vlasta Svobodová zažívala silné točení hlavy, poruchy sluchu i zraku. Záchvaty přicházely bez varování. „Upadnete jako loutka, jako když vás někdo pustí z nitě. Tak se složíte. Strašný pískání, šumění v hlavě…“ popisuje ataky, které ji pravidelně postihovaly. Jenom vloni měla takových epizod přes čtyřicet.
Přesnou příčinu Ménièrovy nemoci zatím vědci neznají. Mechanismus jejího vzniku spočívá v přebytku endolymfy v blanitém labyrintu. U nemocných dochází k hromadění endolymfy a zvyšování jejího tlaku, což následně vede k prasknutí blanitého labyrintu a narušení sluchového a rovnovážného ústrojí a rozlévání endolymfy do míst, kde by se neměla nacházet.
„Ve vnitřním uchu máme labyrint, který si představíme jako balonek, ale místo vzduchu do něj nalijeme vodu. Ta voda někde přitéká a někde odtéká a pakliže je tahle rovnováha narušená, tak se balonek napíná a dráždí nervy, které odvádějí informace z vnitřního ucha, konkrétně z rovnovážného ústrojí,“ popisuje problém přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol Zdeněk Čada.
Podle všeho má na vznik nemoci vliv kouření, nezdravé stravování a také vysoký cholesterol, který vede ke kornatění tepen v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Dalším vlivem jsou opakované zákroky v uchu. Nejčastěji se tato nemoc projeví ve věku mezi třiceti a šedesáti lety.
Když je operace jedinou nadějí
Většina pacientů užívá léky ke zmírnění problémů. Vlastě Svobodové ale nepomohly. Lékaři tak navrhli operaci v citlivé oblasti zadní lebky. „Je tam mozeček a celá řada hlavových nervů včetně pátého hlavého nervu, který má na starosti citlivost obličeje. Postranní smíšený systém, ten má na starosti polykání, odkašlávání a tak dále,“ popisuje složitost zákroku přednosta Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol Vladimír Beneš.
Odpovídajícím způsobem složitý je potom také samotný zákrok. „Selektivně přetneme nerv, který odvádí informace pouze z vestibulární části vnitřního ucha s tím, že musíme zachovat nerv, který odvádí informace z hlemýždě, který zajišťuje sluch,“ vysvětluje Čada.
Tuto složitou operaci dělají v Motole pouze jednou za dva až tři roky. Podle lékařů by mohla ale pomáhat častěji. „Těch lidí musí být mnohem víc, u nás je tahle problematika značně poddiagnostikována,“ doplňuje Beneš.
55 minut
Z archivu: Vladimír Beneš hostem pořadu Hyde Park Civilizace
