Alí Chameneí

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Íránský duchovní a politický vůdce Alí Chameneí při příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979 udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvedla státní agentura IRNA. Jsou mezi nimi i lidé uvěznění po nedávných protestech proti diktatuře a jejím násilným metodám. Někteří vězni mají podle agentury DPA test zmírněný, na jiné se vztahuje amnestie.

V íránské provincii Sístán a Balúčestán se v pátek konaly další protivládní protesty. Obyvatelé této části východního Íránu, kteří patří k sunnitské menšině, provolávali hesla odsuzující íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Íránské úřady zadržely tento týden neteř duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Faríde Moradchaníová nahrála video, v němž kritizovala potlačování protestního hnutí v zemi a označila íránskou vládu za „vražedný režim, který zabíjí děti“, informovala v neděli agentura AFP.

Íránskou státní televizi v sobotu večer zřejmě napadli hackeři, kteří přerušili vysílání zpravodajství, aby vyjádřili protest proti vůdci země. Na obrazovce se objevila maska, obraz duchovního vůdce Alího Chameneího a kolem něj plameny a další záběry. Předtím, při nových nepokojích vyvolaných smrtí Mahsy Amíníové, byli při střetech protestujících s bezpečnostními složkami zastřeleni nejméně tři lidé, informoval web televize BBC. Protesty pokračovaly podle agentury Reuters po celém Íránu i v neděli. Státní média oznámila, že v sobotu přišli o život dva příslušníci bezpečnostních sil. Úřady v neděli zavřely školy v íránském Kurdistánu a v jedné policisté pozatýkali žáky.

Demonstrace proti teokratickému režimu a policejní brutalitě v Íránu nepolevují a kvůli smrti Mahsy Amíníové znovu vyšly do ulic tisíce lidí. Dívka zemřela v polovině září poté, co ji zatkla mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Podle nejnovější oficiální lékařské zprávy nepodlehla zraněním po zadržení, ale následkem skrytých zdravotních problémů. Od poloviny září zemřelo při nepokojích přes 150 lidí. Úřady zadržely víc než devatenáct set civilistů.

K protivládním protestům, jež se rozhořely v Íránu po smrti mladé ženy, kterou zatkla mravnostní policie za porušení zákona o nošení hidžábu, se připojily také školačky. Náctileté dívky si na videích, jejichž pravost ověřil zpravodajský web BBC, při protestech na školních dvorech i v ulicích sundávají hidžáby, mávají s nimi a skandují hesla namířená proti náboženskému zřízení.

Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, musí se ale teprve rozhodnout, zda ji sestrojí. Stanici Al-Džazíra to řekl vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura Reuters.

Írán podnikne kroky ke zrušení tyranských sankcí, které proti němu zavedly Spojené státy, řekl podle agentury Reuters zvolený ultrakonzervativní prezident Ebrahím Raísí. Stalo se tak poté, co mu íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí předal pověřovací listiny. Funkce by se Raísí měl oficiálně ujmout ve čtvrtek. Týden nato by měl parlament hlasovat o důvěře jeho kabinetu.

Společnost Twitter zablokovala na své sociální síti účet íránského nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího poté, co se na něm s výhrůžným popiskem objevila fotografie amerického exprezidenta Donalda Trumpa hrajícího golf. Informoval o tom deník The Times of Israel. V popisku nebyla sice adresná výhrůžka se jménem Trumpa, z kontextu ale bylo jasné, komu je určena.

Iránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v pátek zakázal vládě dovážet vakcíny proti covidu-19 z Velké Británie a Spojených států. Írán je přitom koronavirem nejpostiženějším státem na Blízkém východě.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí se po nedávných spekulacích o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu poprvé objevil na veřejnosti. V chodu nejmocnější šíitské země má poslední slovo. Velí ozbrojeným složkám a poslouchají ho elitní revoluční gardy. Kontroluje také všechny pilíře moci. Chameneí je ve funkci od roku 1989, o situaci v zemi po jeho odchodu se spekuluje už roky.

Spojené státy a Evropská unie odsoudily výroky ajatolláha Alího Chameneího na adresu Izraele. Nejvyšší íránský duchovní zemi nazval nádorem regionu. Washington dál zpřísňuje sankce vůči Teheránu a trvá na tom, že jejich uvolnění musí předcházet zásadní změna chování režimu. To Írán odmítá.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval země v regionu k užší spolupráci s cílem napravit problémy, které v oblasti podle něj způsobily Spojené státy. Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem se vyhrotily poté, co Američané v Iráku před více než týdnem zabili vlivného íránského generála Kásema Solejmáního.

V Teheránu a dalších íránských městech druhým dnem lidé protestují proti režimu v reakci na sobotní přiznání íránských revolučních gard k sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi na palubě. Protesty už na Twitteru podpořil americký prezident Donald Trump. Během sobotní demonstrace, kterou úřady rozehnaly, byl zadržen britský velvyslanec kvůli podezření z podněcování protivládních protestů. Londýn obvinil Teherán z porušení mezinárodního práva.

Írán přiznal sestřelení ukrajinského dopravního letadla se 176 lidmi na palubě. Důvodem byla lidská chyba, uvedla tamní státní televize s odvoláním na armádu. V pozdějším televizním vystoupení přijal plnou zodpovědnost za tragédii velitel íránských revolučních gard. Ukrajina i Kanada, která přišla při tragédii o šest desítek občanů, žadají po Íránu postavení viníků před soud, oficiální omluvu, kompenzaci a rychlou repatriaci obětí. Evropská agentura pro bezpečnost letectví doporučila aerolinkám vyhýbat se přeletům Íránu.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Ochranka amerického velvyslanectví v Bagdádu ve středu zasahovala proti stovkám Iráčanů, kteří před objektem začali pálit americké vlajky. Pokračovali tak v protestu, který začal v úterý a je reakcí na nedělní americký úder na pozice jedné ze šíitských iráckých milicí. Spojené státy kvůli protestům pošlou do regionu 750 vojáků a další posily mají následovat.

Tisíce Íránců v Teheránu vyšly do ulic, aby si připomněly čtyřicet let od chvíle, kdy stoupenci islámské revoluce obsadili americké ambasády. Poblíž bývalého velvyslanectví USA davy provolávaly „Smrt Americe“ a „Smrt Izraeli“. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí pak už o víkendu znovu zakázal íránským činitelům jednat se Spojenými státy. Írán v pondělí spustil 30 nových pokročilých odstředivek IR-6 v rámci dalšího kroku ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody. USA zavedly proti Teheránu další sankce.