Mezinárodní organizace pro migraci

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Nejméně 61 migrantů, včetně žen a dětí, se pravděpodobně utopilo při nehodě jejich plavidla u břehů Libye. Dalších 25 lidí se podařilo zachránit. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Hranice mezi Spojenými státy a Mexikem je migrační trasou s největším počtem úmrtí na světě. Oznámila to ve Švýcarsku Mezinárodní organizace pro migraci. Jen loni tam zahynulo nebo zmizelo 686 lidí, jejichž případy se podařily pracovníkům OSN zdokumentovat. Reálné číslo je přitom kvůli chybějícím datům ještě vyšší.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.

Saúdskoarabští pohraničníci zabili od loňského března do letošního června stovky etiopských migrantů, kteří se pokoušeli do země dostat přes saúdskoarabsko-jemenskou hranici. Uvedla to v pondělí organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě, v níž se opírá o vlastní analýzy. HRW má navíc informace, že zabíjení dále pokračuje.

U pobřeží Kapverd západně od Afriky se v pondělí našla loď. Přes šedesát migrantů, kteří v ní cestovali, nejspíš zahynulo. Zachránilo se 38 lidí, včetně čtyř větších dětí. Ve středu o tom informovala agentura AFP s odvoláním na vyjádření Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Nejméně 79 lidí se utopilo, když ve vodách jihozápadně od poloostrova Peloponés ztroskotal rybářský člun převážející migranty. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na řeckou pobřežní stráž. Té se z člunu, který se potopil v noci na středu, dosud podařilo zachránit 104 lidí. Člun podle odhadu řeckých úřadů převážel až sedm set padesát pasažérů, ale podle vlády přesný počet stále není možné určit.

V polovině dubna Súdán zachvátily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). V Súdánu je dle dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) vnitřně vysídleno sedm set tisíc občanů. V konfliktu přišlo o život už přes šest set lidí a více než pět tisíc jich bylo zraněno. Šéf úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths vybídl obě bojující strany k podepsání deklarace, která má zaručit bezpečný průchod humanitární pomoci.

Své domovy muselo opustit už přes sedm set tisíc Súdánců. S odvoláním na data Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o tom píše agentura Reuters. Východoafrická země čelí už více než tři týdny bojům mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Lidem dochází jídlo i palivo, místy nefunguje elektřina a základní zboží rychle zdražuje. Zemi zatím opustilo přes 150 tisíc lidí, z nichž většina potřebuje mezinárodní ochranu.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo v Česku 78 procent dotázaných.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Osm dní po jednom z nejhorších zemětřesení v Turecku a Sýrii záchranáři hovoří o omezení pátracích operací. Šance na nalezení přeživších se totiž každou hodinou tenčí, záchranářům v Turecku se i přesto v úterý brzy ráno podařilo ze sutin vyprostit dospívajícího chlapce a muže, píše agentura Reuters. Celkem během úterý zachránili šest lidí. Zemětřesení si podle oficiálních bilancí v Turecku a Sýrii vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých.

I čtyři dny po katastrofálním zemětřesení v Turecku a Sýrii objevují záchranáři pod troskami zřícených domů přeživší. Navzdory přetrvávajícím nízkým teplotám je totiž podle místních médií stále slyšet zoufalé volání osob uvězněných ve zřícených domech. Počet obětí přesáhl 23 tisíc. Zasaženým oblastem lidé pomáhají i dobročinnými sbírkami – Češi na záchranné a humanitární operace poslali přes 66 milionů korun.

Velká Británie a Francie uzavřely dohodu o boji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv. Londýn podle dohody poskytne 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun) na období let 2022 až 2023. Paříž na oplátku zvýší o čtyřicet procent počet hlídek u francouzských břehů, jejich činnost uhradí z britských prostředků. Obě země se touto cestou snaží zamezit prudkému náporu migrantů, kteří se pokoušejí vodní plochu mezi těmito státy překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotávají. Dohoda není spásným řešením, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

V pátek a v sobotu překročilo hranice z Polska na Ukrajinu více lidí, než kolik se jich vypravilo opačným směrem. S odvoláním na polskou pohraniční stráž o tom informovala stanice CNN.

Vláda požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu ke zvládání přílivu uprchlíků. V Partii Terezie Tománkové CNN Prima News to řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Dále informoval, že o maximální částce domácnostem za ubytování běženců kabinet bude příští týden jednat. Počet lidí, kteří dostali v Česku speciální víza, překročil 200 tisíc. V případě, že z Ukrajiny uprchne například deset milionů lidí, bude nutné hledat řešení na úrovni EU, řekl Rakušan s tím, že nemůže vyloučit uprchlické tábory. Tolik lidí zatím podle OSN opustilo své domovy včetně těch, co se přesunuli do jiné části země.

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

Za dva týdny uprchlo přes hranice Ukrajiny před válkou více než 2,3 milionu lidí, informovala ve čtvrtek Mezinárodní organizace pro migraci, přičemž naprostá většina z nich zamířila do sousedních zemí a do Česka. Nejvíce příchozích eviduje Polsko, od začátku ruské invaze překročilo polsko-ukrajinské hranice 1,43 milionu osob. V ostatních evropských státech je jich nyní přes 236 tisíc, uvádí OSN. Minulý týden se Evropská unie dohodla na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny a nejméně na rok jim zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Evropská komise odhaduje, že by jich do EU mohlo přijít až osm milionů.

Z Ukrajiny už kvůli válce odešly dva miliony lidí, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA.