Mezinárodní organizace pro migraci strana 2 z 2

Vláda požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu ke zvládání přílivu uprchlíků. V Partii Terezie Tománkové CNN Prima News to řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Dále informoval, že o maximální částce domácnostem za ubytování běženců kabinet bude příští týden jednat. Počet lidí, kteří dostali v Česku speciální víza, překročil 200 tisíc. V případě, že z Ukrajiny uprchne například deset milionů lidí, bude nutné hledat řešení na úrovni EU, řekl Rakušan s tím, že nemůže vyloučit uprchlické tábory. Tolik lidí zatím podle OSN opustilo své domovy včetně těch, co se přesunuli do jiné části země.

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

Za dva týdny uprchlo přes hranice Ukrajiny před válkou více než 2,3 milionu lidí, informovala ve čtvrtek Mezinárodní organizace pro migraci, přičemž naprostá většina z nich zamířila do sousedních zemí a do Česka. Nejvíce příchozích eviduje Polsko, od začátku ruské invaze překročilo polsko-ukrajinské hranice 1,43 milionu osob. V ostatních evropských státech je jich nyní přes 236 tisíc, uvádí OSN. Minulý týden se Evropská unie dohodla na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny a nejméně na rok jim zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Evropská komise odhaduje, že by jich do EU mohlo přijít až osm milionů.

Z Ukrajiny už kvůli válce odešly dva miliony lidí, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA.

V pátek se české cizinecké policii ohlásilo zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadla ruská armáda. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Vyplývá to z informací, které na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nově vzniklá krajská asistenční centra pomoci si zvykají na nápor běženců. Centrum na brněnském výstavišti opět vydává registrační čísla bez problémů, odbavení je plynulé. Před centrem v Praze a ve Zlíně se tvoří dlouhé fronty.

Tuhé mrazy v Bosně a Hercegovině zasáhly stovky migrantů, kteří nemají přístřeší. V zemi je momentálně přes osm tisíc běženců. Téměř čtvrtina z nich přežívá v tvrdých podmínkách mimo zázemí uprchlických táborů. Evropská unie označila jejich situaci za alarmující. Neziskové organizace i někteří unijní představitelé varují před humanitární krizí.

Památky v Praze, Olomouci nebo v Ostravě se v sobotu večer rozsvítily modře na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. K iniciativě „Rozsvítíme Evropu“ se přidaly i známé budovy ve světových městech, například radnice v Bruselu a Madridu, katedrála v Reykjavíku či budovy ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska. Modře ozářené byly také budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu. V Praze bylo otevřeno krátce po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Byla to jedna z prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech. V Česku působí další tři agentury OSN, Světová zdravotnická organizace, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci.

Řecko od soboty zamezilo tomu, aby hranici z Turecka překročilo téměř 10 tisíc lidí plánujících požádat v EU o azyl. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vládní zdroj. Na řecké ostrovy v Egejském moři – Lesbos, Chios a Samos – doplulo ráno přes pět set běženců, napsala agentura Reuters s odvoláním na představitele policie. Obyvatelé Lesbu některým brání ve vylodění. Eurokomisař Margaritis Schinas požaduje krizovou schůzku ministrů vnitra.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.