Vladimír Baar

Vladimir Putin přijal v Kremlu srbského filmaře Emira Kusturicu. Pro izolovaný ruský režim to byla vzácná šance ukázat, že dokáže získat sympatie a návštěvu umělce pohotově využil ve své propagandě. Setkání ale také připomnělo, že autoritářští vůdci stále mají pro některé umělce značnou přitažlivost.

Cesta do Nigérie byla buď amatérsky připravená, nebo jde o politický postoj, řekl o zrušené návštěvě českého premiéra Petra Fialy (ODS) bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda ve středeční 90' ČT24. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 zopakoval, že Nigérie zrušení návštěvy zdůvodnila nemožností zajištění programu. Nigérie patří mezi nejvýznamnější africké obchodní partnery Česka a řadí se mezi ekonomické lídry kontinentu, mimo jiné i díky zásobám ropy.

V Číně přerostl odpor proti politice nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních třicet let. Směřuje i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Podle biochemika Libora Grubhoffera je tam nulová tolerance ke covidu v současnosti nesmysl. Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotýká, že odpor občanů změnu nemusí přinést, protože jich zatím jsou možná desítky tisíc, ale ne miliony. Situaci se věnoval pořad 90' ČT24.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Do jaké míry mění válka na Ukrajině fungování světa? Jak může změnit vztahy mezi velmocemi a proč Rusové mluví o změně světového řádu? Na tyto a další otázky hledali  odpovědi v pořadu Devadesátka ČT24 političtí geografové Michael Romancov a Vladimír Baar.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.