Firmy

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

Podniky letos zřejmě začnou díky zlepšujícímu se stavu české ekonomiky více investovat. Úvěry se pro ně totiž pomalu stávají dostupnějšími. Trend by měl pokračovat s očekávaným dalším snižováním sazeb centrální banky. Podle prognózy České bankovní asociace by letos investice měly růst zhruba o dvě a půl procenta. Podle Svazu průmyslu vychází pozitivní očekávání z nízkých čísel z minulých let.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zatím nemá koaliční podporu pro svůj plán týkající se daně z mimořádných zisků. Pro rok 2025 by ji rád zrušil, pokud na ni letos stát vybere předpokládaných sedmnáct miliard. Proti jsou lidovci, naopak TOP 09 záměr ministra podporuje.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

Zaměstnancům by se letos mohla zvýšit částka na výplatních páskách. Nejčastěji podniky plánují mzdy zvyšovat o pět až deset procent. Zjistila to Hospodářská komora mezi svými členy. Vyšších mezd by se díky očekávanému zvýšení poptávky měli dočkat zaměstnanci napříč obory. Mírně štědřejší by mohly být firmy ve zpracovatelském průmyslu. Podniky ale zaměstnance neodměňují jen výplatou, stále častěji využívají benefity.

Česko se vymyká ekonomickým poučkám. Zatímco výkon ekonomiky klesá, nezaměstnanost zůstává stále na nízkých číslech. Firmy si i při nižší poptávce většinou dál nechávají své pracovníky, ve větší míře se nepropouští. Právě nízká nezaměstnanost patří dlouhodobě k největším překážkám dalšího rozvoje tuzemských firem.

Ruský vládce Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla agentura Reuters.

Vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech nebo britských librách představuje od příštího roku pro české firmy novou možnost přijatou v rámci úsporného balíku. Mnohé podniky se ale na změnu nechystají. Překážkou je pro ně hlavně nepřipravenost státní správy – daňové přiznání nebo hlášení sociální správě a zdravotním pojišťovnám budou totiž nadále zpracovávat v korunách.

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Víc než šedesát procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce navyšovat mzdy, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory mezi podniky. Ta soudí, že je to forma souboje o kvalifikované pracovníky. Experti předpokládají, že po dvou letech, kdy reálné mzdy klesaly, bude v příštím roce růst mezd vyšší než růst inflace.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Celkem 66 velkých firem či bank v Česku žádá premiéra Petra Fialu (ODS) o podporu přijetí zákona o manželství pro všechny. Adresovaly mu otevřený dopis s výzvou. Píšou v něm, že nerovné podmínky pro LGBT+ lidi znamenají pro zaměstnavatele náklady a pro společnost miliardové ekonomické ztráty. Iniciativu byznysu představil na středeční tiskové konferenci generální ředitel Vodafone Petr Dvořák a zástupci dalších firem a organizací. Předseda vlády reagoval, že se nikdy nebránil debatě o posunu legislativy, aby stejnopohlavní páry měly víc práv. Firmám za jejich podnět poděkoval. Podle premiéra by poslanci v morálních a etických otázkách měli rozhodovat volně podle svého přesvědčení.

Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Komise to uvedla v tiskové zprávě zaslané ČTK.

Stále více úřadů nebo firem nakupuje defibrilátory. Tyto přístroje mohou lidé použít při první pomoci člověku se zástavou srdce, a to ještě předtím, než na místo dorazí záchranka. Bývají už také běžnou součástí výbavy policejních aut. Například v Ústeckém kraji záchranáři rozmístili defibrilátory už na osmnáct veřejných stanovišť.

Vládní výbor pro strategické investice se na prvním jednání věnoval strategii výstavby dopravní infrastruktury a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro podniky, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání představil plán rozvoje dopravní infrastruktury, který do deseti let počítá s dostavbou dálniční sítě a zahájením stavby vysokorychlostní železnice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba získávat cizince pro české firmy, kterým nyní chybí na dvě stě tisíc pracovníků.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Firmy dle Unie zaměstnavatelských svazů hrozí ukončením benefitů pro volný čas zaměstnanců.  Reagují na vládní konsolidační balíček, který obsahuje plán zrušit osvobození benefitů od daně. Kabinet tím chce uspořit 1,4 miliardy korun.

Až čtvrtina pracovních míst po celém světě se podle průzkumu Světového ekonomického fóra (WEF) v příštích pěti letech změní. Za rušením postů i vytvářením nových by měly stát technologie, digitalizace či snahy o bezemisní průmysl. Podle očekávání fóra vznikne 69 milionů nových pracovních míst, zatímco zhruba 83 milionů pozic zanikne. Nové možnosti přinesou elektrická auta i umělá inteligence.

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.

Firmy už běžně nabízejí svým zaměstnancům práci z domova – pokud to profese umožňuje. Takzvaný home office má teď být zakotvený i v zákoně. Podle novely schválené vládou o něj mohou zaměstnavatele požádat třeba těhotné ženy nebo ti, kdo pečují o blízkou osobu.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.