Daň z nemovitosti

Majitelé některých problematických budov v Ústí nad Labem by mohli platit vyšší daň z nemovitosti. Záměr opatření obecné povahy, které po vypořádání připomínek umožní změnit koeficient pro výběr daně, schválilo městské zastupitelstvo. Týká se zejména okolí hotelu Máj a také části Sklářské ulice. Ústecké vedení zvýšení daně prosazuje s tím, že jsou s lokalitami proslulými nepořádkem spojené zvýšené náklady.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Do konce ledna mají lidé čas na podání přiznání k dani z nemovitosti. Všem poplatníkům se výrazně zvedne sazba, a to minimálně o 80 procent. A netýká se jen lidí, kteří loni nově získali dům, byt nebo pozemek. Kvůli změnám, které přinesl vládní úsporný balík, jej naopak musejí podat i někteří majitelé, kteří byli v minulosti k dani přihlášeni.

Některé obce podél dálnice D5 se rozhodly od Nového roku zvýšit daň z nemovitosti průmyslovým areálům ve svých katastrech. Majitelům soukromých domů více přitěžovat nechtějí, aby jim tak aspoň částečně kompenzovaly hluk a znečištění spojené s dopravou. Minimálně o 80 procent vyšší daň z nemovitosti nicméně od letoška v důsledku vládního konsolidačního balíku zaplatí všichni.

Po víc než deseti letech mohutné výstavby a nadměrného zadlužování nastal pro čínský trh s nemovitostmi okamžik zúčtování. Prodeje klesají, výstavba vázne a realitní společnosti neplní závazky. Krize se projevuje i v Hongkongu. Vláda pod tlakem nabízí úlevy a developeři lákají na slevy, aby podpořili poptávku.

Těžební společnost OKD vykazuje nejlepší ekonomické výsledky od roku 2011. Zájem o uhlí na trhu byl v loňském roce velký, rekordní je i jeho cena. Společnost proto prostřednictvím svých grantů přispěla obcím, které těžbou uhlí ovlivňuje. Mezi třináct investičních projektů rozdělila čtyřicet milionů korun.

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Většina měst nebude od nového roku sama měnit daň z nemovitosti. Na rozhodnutí měla zastupitelstva čas do konce září. Podle Svazu měst a obcí i podle Sdružení místních samospráv radnice čekají i na to, jak ve sněmovně dopadne vládní konsolidační balíček. Ten totiž sazbu navýší zákonem. Kabinet chce soubor opatření ve sněmovně definitivně prosadit během října. Většina obcí tak s případnou reakcí přijde až v příštím roce.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Hejtmani Martin Kuba (ODS) a Martin Netolický (Socdem) se v Událostech, komentářích shodli, že na rozpočty samospráv se s konsolidačním balíčkem nežene žádná katastrofa. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) je problémem hlavně nejistota, jak přesně budou úsporná opatření vypadat. Kuba vyzval k šetření na provozu a pochlubil se propouštěním úředníků. Podle Netolického se však někdy dá šetřit i tím, že si úřad naopak začne sám zajišťovat služby, které si kupoval. Žbánek podotkl, že provozní úspory nemohou dosáhnout takových výší, aby sanovaly výpadky po vládních škrtech.

Koalice se dohodla na dílčích změnách konsolidačního balíčku – zájmoví včelaři dál nebudou muset platit daň z příjmů. Osvobození, které se týká chovatelů s maximálně šedesáti včelstvy, mělo původně ze zákona zmizet. Jasno už je i o dani z nemovitosti. Dál ji mají inkasovat jen obce. Na podání dalších pozměňovacích návrhů poslancům zbývá dvacet dnů.

Obce mohou zatížit vyšší daní konkrétní podnikatelské nemovitosti, například tovární areály, které produkují hluk, znečištění a další negativní vlivy. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh na zrušení části vyhlášky Řepova na Mladoboleslavsku. Obec zvýšila daň v logistických a průmyslových areálech ve svém katastru na pětinásobek. Ministerstvo vnitra už dříve pozastavilo účinnost vyhlášky, poté navrhlo její zrušení, protože prý zákon neumožňuje takové selektivní daňové zatížení.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Lidé mají už jen týden na to, aby zaplatili daň z nemovitých věcí. Právě tento odvod chce od příštího roku vláda až dvojnásobně zvýšit, a to ve prospěch státního rozpočtu. Doteď byly jediným příjemcem radnice, svaz obcí proto plánovaný krok kritizuje.

Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) se na sněmu v Olomouci vymezil proti chystanému růstu daně z nemovitosti, který chystá vláda v rámci konsolidačního balíčku. Vybrané peníze chce nasměrovat do rozpočtu. Podle starostů na to doplatí právě samosprávy. To kabinet Petra Fialy (ODS) odmítá. Podle premiéra navýšení sazby a odvod části peněz do státních financí příjmy radnic nijak nesníží.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když představoval úsporný balíček. Jedinou výjimku budou mít knihy, pro něž bude nulová sazba. Stát dále zvýší daň z nemovitosti. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na jednadvacet procent z nynějších devatenácti. Stoupne rovněž spotřební daň z tabáku a alkoholu i daň z hazardu, zdraží dálniční známky. Zrušeno má být dvaadvacet daňových výjimek.

Radnice odmítají zvyšování daně z nemovitosti, o které ve snaze vylepšit hospodaření státu uvažuje vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o možném zvýšení taxy i na dvojnásobek. Peníze vybrané navíc by přitom putovaly do státního rozpočtu, ne do obcí, které s výnosy hospodaří teď. Zvýšit některé daně je jedním z mnoha doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podporu ale návrh zatím nemá ani u řady ministrů. Někteří míní, že by mohly víc platit třeba jen firmy.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Posledním termínen pro zaplacení daně z nemovitých věcí je pondělí 31. května. Upozornila na to finanční správa na Twitteru. Pokud je daň vyšší než 5000 korun, je možné ji zaplatit ve dvou splátkách. Platit daň z nemovitosti je třeba každý rok, finanční úřady poplatníkům zasílají informace s výší stanovené daně. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Termín pro jeho odevzdání byl letos kvůli pandemii prodloužen do 1. dubna.

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

V pondělí 1. června končí lhůta pro zaplacení daně z nemovitých věcí, jak vyplývá z informací Generálního finančního ředitelství. Ovšem poplatníci, kteří se dostali v souvislosti s koronavirem do tíživé situace a nemohou daň uhradit v řádném termínu, mohou příslušný finanční úřad požádat o posečkání nebo o úhradu ve splátkách, upozornila Finanční správa. Při podání žádosti do 31. července přitom nebudou platit správní poplatek 400 korun.

Podnikatele z Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-místecku letos překvapila složenka k zaplacení daně z nemovitosti. Částka je totiž oproti minulému roku dvojnásobná, pro mnohé z nich údajně až likvidační. V otevřeném dopise se proto obrátili na město. Lhůta pro zaplacení daně vyprší v pondělí.

Více než šest stovek obcí v České republice se rozhodlo letos zvýšit daň z nemovitých věcí. Je to jediná daň, kterou mohou přímo samotné obce ovlivnit. Její výši mohou zastupitelé řídit pomocí takzvaného místního koeficientu. V Ivančicích na Brněnsku, stejně tak jako v další stovce obcí, ho zvýšili z jedné na tři, v devatenácti pak až na maximálních pět.