Novaja gazeta

Bezpečnost letů v Rusku je dlouhodobě horší než v západních zemích a zdá se, že západní sankce situaci ještě zhoršují. Počet nehod v civilním letectví se během roku 2023 zdvojnásobil, přestože bylo letů méně. Ruské letecké společnosti se během údržby musí spoléhat na „kanibalizaci“ vlastních strojů nebo nespolehlivé náhradní díly z Íránu, protože nemají přístup k západnímu zboží.

Ruské úřady přidaly na seznam takzvaných zahraničních agentů nositele Nobelovy ceny za mír a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova. Lidé na seznamu podléhají zvýšené úřední kontrole. Rusové se k necenzurovaným informacím dostanou jen na sociálních sítích nebo internetu. Opoziční média a novináři se přesunuli do zahraničí, v zemi jich dál působí jen minimum.

V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. Oba se nyní nacházejí v nemocnici v Grozném. Útočníci jim zničili techniku a sebrali dokumenty, uvedla redakce novin. Případ podle státní agentury TASS odsoudil i ruský svaz novinářů, běžně přitom útoky na opoziční novináře zůstávají bez kritiky oficiálních struktur.

Ruský cenzurní úřad ve čtvrtek zablokoval přístup k webu opozičního listu Novaja gazeta. Informovala o tom agentura Reuters. Redakce pozastavila kvůli zpřísněným cenzurním podmínkám vydávání listu v papírové podobě i na internetu v březnu.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil první vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války, ta v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi a incidenty na vojenských komisariátech. V neděli se konala v hlavním městě regionu Dagestán demonstrace, během níž ruská policie provedla další násilné zatýkání. V pondělí mladý Rus na protest proti mobilizaci v Irkutské oblasti postřelil a těžce zranil odvodového komisaře. Po ohlášení částečné mobilizace zesílily snahy o úprk z Ruska, podle opozičního listu Novaja Gazeta uteklo ze země více než 260 tisíc mužů. Postoje států Evropské unie k jejich přijímání jsou však nejednotné.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta, který na začátku tohoto měsíce přišel o licenci. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet. Rozhodnutí soudu ještě nevstoupilo v platnost, list se proti němu odvolá.

Den poté, co ruský soud zneplatnil licenci opozičnímu listu Novaja gazeta, přišel o registraci i jeho sesterský časopis Novaja rasskaz-gazeta, který začal vycházet teprve před dvěma měsíci. Soud podle agentury Reuters vyhověl žádosti cenzurního úřadu Roskomnadzor a rozhodl, že licence časopisu je neplatná. Důvodem je podle něj to, že vydavatelé jej začali tisknout až nyní, i když povolení k vydávání získali už v roce 2009.

Moskevský soud v pondělí vyhověl žádosti ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor a označil za neplatnou licenci opozičního listu Novaja gazeta, uvedla agentura TASS. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a se zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet a ukončily i publikaci článků na webu.

V Rusku začal v červenci vycházet nový nezávislý celoplošný magazín Novaja rasskaz-gazeta (NR-G). Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už ale zablokoval jeho internetovou verzi, protože médium údajně diskredituje ruskou armádu. Od začátku letošní plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu skončily v Rusku stovky médií.

Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov za rekordní sumu vydražil medaili spojenou s tímto pacifistickým oceněním. V aukci v New Yorku za ni získal rekordních 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy korun). Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.

Rusku už víc než dva měsíce chybí místní nezávislá média. Většina lidí tak nemá přístup k nezávislému zpravodajství, objektivním informacím a je pod vlivem propagandy státní televize a dalších prokremelských médií. Jako poslední nezávislý celostátní list skončila koncem března Novaja gazeta.

Na protest proti invazi na Ukrajinu už odešly z Ruska stovky zahraničních firem včetně těch českých. Moskva zůstává odpojená od mezinárodního platebního systému SWIFT, podle ekonomů navíc Rusko zažívá největší krizi od konce Sovětského svazu. V dubnu hlásilo rekordní míru inflace kolem 17 procent.

Za nedávným útokem na novináře a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova se směsí červené barvy a acetonu stojí ruská tajná služba, domnívá se americká administrativa. Informovaly o tom deníky The Washington Post a The New York Times s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Neznámý pachatel napadl ve vagonu vlaku z Moskvy do Samary šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova a polil jej olejovitou barvou s acetonem, uvedl na svém webu deník Kommersant. „Příšerně mě pálí oči,“ napsal Muratov na Twitteru.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová vyzvala na čtvrteční večer k protestům v ruských městech proti vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu. O několik hodin později informovala agentura Reuters, že ji zadržela policie. Ta celkem ve čtvrtek zadržela přes patnáct set protestujících. Více než sto regionálních poslanců z ruských regionů podepsalo otevřený dopis adresovaný občanům, v němž odsuzují „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině, kterou ráno zahájil prezident Vladimir Putin, píše nezávislý ruský list Novaja Gazeta.

Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín v pátek v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Kvůli pandemii covidu-19 nemohla být v roce 2020 cena předána osobně.

Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

Přesně patnáct let po vraždě novinářky Anny Politkovské zanikla trestní odpovědnost za tento zločin. Podle ruského práva je nyní vyšetřování promlčené. V roce 2014 poslal soud do vězení v souvislosti s její vraždou šest mužů –⁠ člověka, který si vraždu objednal, ale policie nikdy nedopadla.

Několik ruských opozičních médií adresovalo prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším nejvyšším ruským představitelům otevřený dopis s žádostí, aby skončilo pronásledování nezávislé žurnalistiky a novinářů kritických k vládě. V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

Ruský opoziční list Novaja Gazeta řeší svou budoucnost. Jeho redaktoři totiž čím dál častěji čelí výhrůžkám. Podporu médiu vyjádřili například Evropská unie nebo Amnesty International. Navzdory překážkám ale sami novináři dávají najevo, že v Rusku chtějí pracovat dál.

Během protestů proti uvěznění Alexeje Navalného obracela ruská vláda pozornost na účast mládeže včetně žáků. Ministerstvo školství proto naplánovalo pravidelné měsíční schůzky s rodiči po celé zemi. Zajištění loajality v nejmladší generaci se však vláda věnuje dlouhodobě, píše opoziční Novaja gazeta. Spočítala, že za posledních pět let na to vynaložila 73 miliard rublů (21 miliard korun). Článek vydala v úterý, tedy v Den obránce vlasti, který je přejmenovaným Dnem Rudé armády.

V Bělorusku sílí protesty a stávky proti režimu Alexandra Lukašenka. Tisíce demonstrantů se před sídlem vlády v centru Minsku domáhaly přepočítání hlasů z nedělních voleb. V těch podle ústřední volební komise drtivě zvítězil Lukašenko, kritici ale poukazují na falšování a za vítězku považují opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Organizace Amnesty International mluví o mučení zatčených demonstrantů. Ministři zahraničí EU se dohodli, že Unie uvalí na běloruské představitele nové sankce. Lukašenko vyzval obyvatele, aby nevycházeli, a protesty označil za řízené ze zahraničí.