Ruská média vyzvala Putina, aby ukončil pronásledování novinářů

Několik ruských opozičních médií adresovalo prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším nejvyšším ruským představitelům otevřený dopis s žádostí, aby skončilo pronásledování nezávislé žurnalistiky a novinářů kritických k vládě. V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

„To, co se děje, má charakter kampaně, jejímž cílem je zničit nevládní média a vyvinout tlak na konkrétní novináře,“ uvádí se v dopise, který zveřejnily například zpravodajské servery Novaja Gazeta, Meduza, ruský Forbes nebo televizní kanál Dožď. Putina a další představitele ruských úřadů list vyzývá k ukončení nespravedlivého pronásledování novinářů, k respektování zákona o médiích a k upuštění od praxe, kdy jsou mediální projekty zařazovány na seznamy zahraničních agentů a nežádoucích organizací.

Ruské úřady označení „zahraniční agent“ používají pro nevládní organizace či média financované ze zahraničí, které podle nich vyvíjejí politickou činnost. Termín má z éry rozpadlého Sovětského svazu hanlivý podtext a používá se vůči subjektům určeným ke zvláštní vládní kontrole. Po zařazení na seznam „zahraničních agentů“ musí dotyčná média své materiály doprovázet prohlášením, že je zveřejňuje mediální organizace „plnící funkci zahraničního agenta“.

Média v dopise připomněla, že za zahraniční agenty byly letos označeny například ruskojazyčný portál Meduza, stanice Dožď nebo server The Insider. Stejnou nálepku si vysloužilo i několik konkrétních novinářů. Stanici Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda, které byl již dříve přidělen tento status, úřady letos za absenci náležitého označení jejích materiálů uložily pokuty, které postupně narostly na 230 milionů rublů (asi 67,5 milionu korun). Mnozí její spolupracovníci nevydrželi tlak a odjeli ze země.

V srpnu ruské úřady zablokovaly weby médií spjatých s podnikatelem a kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Skončit tak musely Otkrytyje media nebo MBCH Media. V červenci byl na seznam nežádoucích organizací na ruském území přidán server Projekt, čímž byl fakticky zakázán.

Demonstrace

V otevřeném dopise redakce také připomněly, že novináři, kteří informují z místa na demonstracích, jsou nezřídka zaměňováni za účastníky protestů a biti policií. V dopise také uvedly jména několika novinářů, kteří čelí stíhání. Mezi nimi je například bývalý zpravodaj listu Kommersant Ivan Safronov. Ten byl obviněn z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou a od července loňského roku je ve vazbě.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov sdělil, že podle Kremlu výzva zasluhuje pozornost, přestože její rétorika není podle něj zcela správná. „Jde o značně emotivní výzvu. Nesouhlasíme s formulací ‚pronásledování‘. Jde o aplikaci zákonných ustanovení,“ komentoval dopis podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 53 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 2 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 5 hhodinami
Načítání...