Rusko začalo žít vlastním životem, odděleně od světa. Globální značky nahrazuje vlastními

Nahrávám video

Na protest proti invazi na Ukrajinu už odešly z Ruska stovky zahraničních firem včetně těch českých. Moskva zůstává odpojená od mezinárodního platebního systému SWIFT, podle ekonomů navíc Rusko zažívá největší krizi od konce Sovětského svazu. V dubnu hlásilo rekordní míru inflace kolem 17 procent.

Otevření první prodejny McDonald's v Rusku bylo symbolem přiblížení se k západnímu životnímu stylu i nabyté svobody. Rusové po pádu železné opony bouřlivě slavili, o tři dekády později po celé zemi ale demontují loga amerického provozovatele rychlého občerstvení z provozoven. Místním to ale zřejmě příliš nevadí. „Zvládl jsem osmnáct let žít bez McDonald's na Sibiři a všechno bylo v pohodě,“ říká obyvatel Moskvy Nikita.

K opuštění Ruska se rozhodly desítky dalších západních značek. Jen v Moskvě se od počátku invaze uzavřela pětina obchodů. Podle prezidenta Vladimira Putina však Rusko tyto obtíže překoná a ruská ekonomika se na novou realitu adaptuje. 

A tak McDonald's nahradí fastfood Strýček Váňa, místo Coca-Coly kupují lidé Cool Colu. Pro nábytek chodí do obchodu IDEA a iPhony vyměnili za ruskou značku AYYA. Dodavatelské řetězce ale zůstávají narušené. Na některých místech jsou regály poloprázdné, chybí v nich cukr, zubní pasty i prací prášek. A ceny raketově rostou. „Cena másla se zdvojnásobila. Budu ho ale kupovat dál. Co nám zbývá?“ ptá se smířeně obyvatelka města Pokrov Antonina.

Meziroční míra inflace byla v dubnu nejvyšší za dvě dekády. Zdražování se Kreml snaží kompenzovat zvednutím důchodů i minimální mzdy o deset procent. Placení v zemi je ale stále složitější. Odešly společnosti Visa i Mastercard a přestaly fungovat služby jako ApplePay. Opatření vyvolala hned na začátku války paniku a u bankomatů se tvořily fronty. 

V nejistotě zůstávají i zaměstnanci západních firem. Jen v Moskvě podle starosty přijde o práci na dvě stě tisíc Rusů. Ze země se stahují i české firmy, závody zde uzavřela automobilka Škoda, odchází finanční dům Home Credit a dovoz zastavil Plzeňský Prazdroj nebo českobudějovický Budvar.

Mediální holocaust, říká na adresu cenzury v Rusku šéfredaktor listu Novaja Gazeta

Rusko se postupně izoluje od světa nejen ekonomicky. Kreml zablokoval sociální sítě Facebook a Instagram. Jakékoliv zprávy, které neodpovídají názoru Kremlu, označují úřady za lživé. Za jejich šíření hrozí patnáct let vězení.

Nový zákon posloužil k potlačení opozičních médií, třeba deníku Novaja Gazeta. „Hromadné blokování sociálních sítí a pronásledování novinářů včetně pouličního teroru je ve skutečnosti, omluvte mě, mediální holocaust,“ prohlásil šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.

Protiválečné protesty v zemi úřady od začátku násilně potlačují, navíc stále tvrději. Trestají jakékoli projevy jen naznačující podporu Ukrajiny. Ve vězení skončil například i muž hrající na veřejnosti ukrajinskou hymnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 7 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled