Záchranář

Nejméně 127 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení na severozápadě Číny, kde záchranáři v mrazivých podmínkách dál pátrají po možných přeživších. Na základě nové bilance o tom v úterý informovala agentura Reuters. Živel o síle 6,2 stupně udeřil v provinciích Kan-su a Čching-chaj, kde zničil mnoho domů, některé silnice a zranil více než sedm set lidí.

Na tísňové lince 155 obdrželi záchranáři od letošního května, kdy byla služba spuštěna, více než šest tisíc tísňových SMS. Podle Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (AZZS ČR) šlo ale ve většině případů o omyly. Skutečně tísňový charakter měly jen jednotky případů. Zprávy tak v řadě případů zbytečně zatěžují operační střediska, která denně řeší stovky tísňových volání.

Odlet speciálního USAR týmu českých hasičů do Maroka zasaženého zemětřesením byl pozdržen. Je totiž ještě nutné počkat na oficiální nótu z Maroka, oznámila mluvčí hasičů Martina Götzová. V neděli v noci tak podle ní zřejmě tým neodletí. Hasiči původně na sociální síti X napsali, že už obdrželi oficiální žádost Maroka o nasazení týmu a večer odletí. Marocké ministerstvo vnitra podle agentury AFB ale uvedlo, že zatím přijalo nabídky na vyslání záchranných a pátracích týmů pouze od Španělska, Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů (SAE).

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Po dvanácti dnech od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii v sobotu v tureckém městě Antakya na jihu země záchranáři vyprostili z trosek tři živé lidi. Mezi nimi bylo i jedno dítě, které ale později zemřelo. Podle místní televize strávili matka, otec a dítě v troskách bytového domu 296 hodin. Agentura Reuters uvedla, že počet obětí otřesů půdy v Turecku stoupl už na 40 642. Předpokládá se, že číslo dále poroste.

Přibývá nevyléčitelně nemocných pacientů, kteří bývají převáženi do nemocnic, a to přesto, že vyměřený čas chtějí prožít s blízkými a lékaři už jim ani pomoct nedokážou. Změnit se to snaží některé záchranné služby, které své zaměstnance školí pro tyto komplikované situace. Nově vznikl i projekt Sanitka splněných přání.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Poslanci dokončili druhé čtení novely státního rozpočtu na letošní rok, která zvyšuje schodek ze 270 na 330 miliard. Projdou-li pozměňovací návrhy koaličních poslanců, mohl by být až 375miliardový. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bez těchto peněz stát nedokázal proplatit všechny mandatorní výdaje. Deficit vláda vysvětluje mimo jiné výdaji souvisejícími s vysokými cenami energií. Opozice návrh zkritizovala. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje rozpočet nepodložené příjmy 150 miliard korun. V závěrečné části schůze poslanci zrychleně schválili vznik garančního programu pro exportéry.

V Temném Dole v Horním Maršově na Trutnovsku se ve čtvrtek oficiálně otevřela výjezdová základna Zdravotnické záchranné služby (ZZS). Záchranáři však mají za sebou už přes šedesát zásahů. Většinou šlo o výjezdy k úrazům v horských střediscích východních Krkonoš, řekl mluvčí ZZS Královéhradeckého kraje Ivo Novák. Součástí nové stanice je také školicí centrum pro složky Integrovaného záchranného systému (IZS). Za výstavbu a vybavení nových objektů kraj zaplatil více než 43 milionů korun. Záchranáři tam fungují od druhé poloviny prosince.

Většině záchranářů už přišlo slíbených 120 tisíc korun za mimořádné nasazení během druhé vlny pandemie. Zbytek, s výjimkou Karlovarského kraje, by měl peníze dostat do konce července. ČT to potvrdil ředitel asociace záchranných služeb Marek Slabý. Záchranka v Karlovarském kraji dala zatím kvůli neshodám s pojišťovnami zaměstnancům jen část peněz. Záchranáři odměnu očekávali už v červnu, výplata se ale kvůli administrativě ve většině krajů o měsíc opozdila.

Záchranářům na východě Číny se podařilo vysvobodit 11 horníků, které před dvěma týdny v dole na zlato uvěznila exploze. S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. V dole zůstalo celkem 22 horníků, jeden z nich zemřel a o osudu zbylých deseti zatím není nic známo.

Ochránci přírody se u břehu australského ostrova Tasmánie snaží zachránit životy obřího hejna velryb, které čítá zhruba tři sta kytovců. Velryby uvázly v mělkých pobřežních vodách a zhruba třetina už uhynula. Záchranáři se je teď snaží dostat na volné moře. K unikátní záchranné operaci se přidali i tamní policisté a místní rybáři.

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje má nového maskota a hračku pro dětské pacienty. Jeho úkolem je zmírnit stres dětí při ošetřování jich samých nebo jejich blízkých. Výrobu tisíce na míru vytvořených hraček a tří velkých maskotů společně zaplatil Jihomoravský kraj, město Brno a Rotary klub Brno, přišla na 130 tisíc korun.

Polští a slovenští záchranáři od víkendu pátrají po dvou polských jeskyňářích, kteří zůstali uvězněni ve Velké sněžné jeskyni v polské části Tater. S muži se zatím nepodařilo navázat kontakt, píše německá agentura DPA. Záchranáři se snaží rozšířit úzké jeskynní chodby pomocí výbušnin. Podle polské agentury PAP se už našlo vybavení speleologů, kteří mohou být silně podchlazení.

Záchranáři na Lysé hoře v Beskydech se přestěhovali na novou základnu, která vznikla v místě původního sídla Horské služby ze 70. let minulého století. Nová budova má lépe odolávat počasí a měla by být i energeticky úspornější. Chata měla být hotová už loni na podzim, stavba se ale zpozdila kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám.