Farmáři

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a někteří farmáři tvrdí, že ukrajinské obilí je kontaminované jedy a zdraví nebezpečné. Nic takového ale inspekce neodhalila, některým zemědělcům nejspíš spíše vadí to, že je osvobozené od cla a tlačí ceny dolů. Agrární analytik Petr Havel označil informace o údajné škodlivosti ukrajinských výpěstků za mýtus.

Vedení Agrární komory ČR (AK ČR) označilo čtvrteční jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) o podpoře farmářů za zklamání. Od šéfa resortu čekali konkrétní návrhy, které ale nepřinesl. Komora proto vyzvala zemědělce, aby zahájili přípravu na protestní akce ve čtvrtek 7. března v Praze, pokud se kabinet nedohodne a ministr nepředloží konkrétní návrhy. Výborný sdělil, že debata o návrzích na podporu sektoru se v koalici ještě vede, výsledky oznámí zemědělcům v pátek.

Přibližně devět set traktorů blokovalo dopravu v centru Bruselu, kde se v pondělí konalo mimořádné jednání unijních ministrů zemědělství. Hlavním tématem mají být právě protesty farmářů, které v posledních měsících zachvátily Evropu. Některým demonstrantům se podařilo prolomit policejní bariéry a začali po policistech házet hnůj, lahve a vejce. Zemědělci požadují, aby Evropská unie přijala opatření v různých oblastech, od levných cen v supermarketech až po dohody o volném obchodu se skupinou jihoamerických zemí Mercosur.

Evropská komise (EK) ve čtvrtek představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.

Demonstrace zemědělců v Praze, kdy část z nich se odpojila a pokračovala dál na Malostranské náměstí, vzbudila řadu reakcí. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy bylo zřetelné, že někteří zemědělci dali najevo svůj nesouhlas s vývojem protestů a odjeli domů. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher (nestr. za ANO) v Událostech, komentářích zase kritizoval vládní politiky za to, že přispěli k dehonestaci akce.

Farmáři napříč Českou republikou se většinou shodují na tom, že české zemědělství má problémy. Řada z nich se ale přesto pondělní protestní akce v ulicích Prahy odmítla zúčastnit. Kritizováni byli především organizátoři akce, mezi které patřili předseda Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek a Jan Veleba. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstrace pod jejich vedením sledovala jiné cíle než zájmy farmářů.

Zemědělci v Praze kritizovali evropskou zelenou politiku. Dopoledne se shromáždili před resortem zemědělství, kde mimo jiné volali po demisi ministra Marka Výborného (KDU-ČSL), později demonstrace pokračovala na Malostranském náměstí. Protestní jízda traktorů časně ráno částečně zablokovala magistrálu a v centru Prahy na chvíli omezila provoz tramvají. Větší dopravní problémy ale nezpůsobila. Velké zemědělské organizace se od pondělní akce už předem distancovaly a chystají vlastní. Hlavní část protestu na průtahu Prahou skončila po patnácté hodině, kdy stroje odjely.

Část nespokojených českých farmářů přijede v pondělí do hlavního města, kde hodlají traktory a další technikou zablokovat pražskou magistrálu. Uvádějí, že tak chtějí vyjádřit nesouhlas se stavem zemědělství. Do Prahy budou šesti trasami přijíždět zhruba od 05:00, jejich prvním cílem je budova ministerstva zemědělství v centru. Zemědělci by se měli vyhnout dálnicím a organizátoři slíbili, že nebudou blokovat průjezd hromadné dopravy.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Zemědělci ve Francii pokračují v rozsáhlých protestech, navzdory slibům vlády, že upustí od zvýšení daní na naftu pro zemědělské účely. Farmářům vadí snižování výkupních cen i dovoz levných potravin ze zahraničí. To pocítili i někteří čeští dopravci, v pátek třeba z jednoho kamionu vyházeli rajčata. Nespokojení zemědělci zatím blokovali silnice hlavně na jihu země, od pondělka by se centrem protestů mělo stát okolí francouzské metropole. Ministr vnitra Gérald Darmanin nařídil policii, aby uskutečnila rozsáhlá ochranná opatření, nasazeno bude na 15 tisíc policistů.

První zemědělci začali chovat dobytek, který byl cíleně vytvořen tak, aby v plynech, jenž z něj vycházejí, bylo méně metanu. Mělo by to pomoci proti změně klimatu, věří autoři tohoto projektu.

Ochránci zvířat upozorňují na dramatické zmenšování populace lvů. Vlivem lidské činnosti a klimatické změny přichází takzvaný král zvířat o své přirozené prostředí i zdroje potravy. Často lvy hubí také farmáři, kteří se snaží bránit svá stáda. Světový den lvů, který připadá na 10. srpen, má přitáhnout k problému pozornost.

Ukrajinští zemědělci stále čelí obrovským problémům nejen při pěstování, ale i při vývozu obilí. Práci na polích ztěžují raketové útoky či nevybuchlé miny, ale také nedostatek lidí, neboť mnozí farmáři odjeli bojovat na frontu. Vývoz plodin zase komplikuje neprodloužení obilné dohody ze strany Ruska a útoky Moskvy na infrastrukturu. S farmáři u východoukrajinského Charkova natáčel Jan Řápek.

Zoologická zahrada v americkém městě Knoxville je součástí programu, který se pokouší dát naději nejohroženější psovité šelmě světa – vlkovi rudohnědému. Plány kazí farmáři i pytláci.

Čeští farmáři bojují s rostoucími cenami krmiv. Podle dat ministerstva zemědělství podražila potrava zvířat oproti loňsku o dvacet procent. Zemědělci si navíc stěžují i na problémy, které jim způsobuje energetická inflace, řadě farmářů vzrostly zálohy na elektřinu až sedminásobně. Resort zemědělství chystá dotační programy.

Záměr snížit emise dusíku může proměnit nizozemské zemědělství. Podle tamního ministerstva financí zasáhne redukce stád polovinu z padesáti tisíc farem. Chovatelé dobytka protestují a žádají, aby vláda v dusíkové politice zohlednila moderní postupy a zapojila další sektory. Nizozemsko je totiž druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě.

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud resort v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítal se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před Úřadem vlády protestovali lidé. Akci organizovala Agrární komora. Ta spolu se Zemědělským svazem ve středu uvedla, že úpravu dotací považují za výsměch. Naopak Asociace soukromých zemědělců dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.

V Česku řádí ptačí chřipka, některé z chovů se ale podařilo obnovit. Ptačí chřipka tak zatím na ceny v obchodech vliv nemá. Někteří farmáři sice maso i vejce zdražili, ale to především kvůli rostoucím nákladům. Nákaza však ohrožuje jediný tuzemský šlechtitelský chov hus.

Indický premiér Naréndra Módí v pátek oznámil, že se rozhodl zrušit tři kontroverzní zemědělské zákony, proti kterým indičtí farmáři již více než rok protestují. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že Módího ústupek zemědělcům přichází krátce před volbami v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš a dalších dvou státech na severu Indie s velkým podílem venkovského obyvatelstva.