TÉMA

Právní stát

Polsko může čerpat skoro dva biliony korun z fondů EU, tvrdí Varšava
Evropská komise potvrdila, že Polsko splňuje poslední tři podmínky nezbytné pro čerpání 76 miliard eur (1,88 bilionu korun) ze strukturálních fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Brusel se zatím k věci oficiálně nevyjádřil. EU finance určené Varšavě zmrazila během předchozí polské vlády kvůli pochybnostem o kvalitě právního státu.
19. 1. 2024|ČTK
Evropská unie rozmrazila Polsku pět miliard eur, oznámila Varšava
Polsko obdrželo pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun) na obnovu z unijních podpůrných fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Evropská unie finance pro Národní plán obnovy určené Varšavě zmrazila za předchozí polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli sporům o právní stát.
28. 12. 2023|ČTK
Polskou vládu se pokouší sestavit Morawiecki, opoziční strany už ale podepsaly koaliční smlouvu
Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
10. 11. 2023Aktualizováno10. 11. 2023, 15:08|
Česko v žebříčku kvality právního státu překonává Francii či USA
Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.
26. 10. 2022|
Maďarské i polské prohřešky proti právnímu státu trvají, uvedla Komise. Dílčí výhrady má i k Česku
Maďarsko a Polsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Uvedla to Evropská komise v každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení Komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží. Kritické připomínky má Komise i k Česku, obavy má zejména z pomalého vyšetřování korupce.
13. 7. 2022Aktualizováno13. 7. 2022, 18:01|
Dlouhodobě dobré polsko-maďarské vztahy zažívají krizi. Státy rozdělil postoj k válce na Ukrajině
Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.
19. 6. 2022|
Vztahy Maďarska a Polska procházejí krizí, na vině je Orbánův postoj k Rusku
Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.
2. 5. 2022|daz
Evropská komise zahájila s Maďarskem řízení kvůli porušování principů právního státu
Evropská komise (EK) formálně zahájila s Maďarskem řízení, při kterém mu může odebrat část dotací kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně EK Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise do Budapešti poslala dopis, ve kterém dala Maďarsku čas na nápravu, než podnikne další kroky. Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás potvrdil, že vláda dopis obdržela, podrobněji se k němu vyjádří ve čtvrtek.
27. 4. 2022Aktualizováno27. 4. 2022, 18:02|
Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem, oznámila von der Leyenová
Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem, řekla europoslancům ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok Komise podnikne v souvislosti s nerespektováním pravidel právního státu ze strany Maďarska, které v důsledku může čelit pozastavení čerpání peněz z unijních fondů.
5. 4. 2022Aktualizováno5. 4. 2022, 17:06|
Soud EU zamítl žalobu Polska a Maďarska proti spojení právního státu a peněz z fondů
Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním dotyčných principů v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti.
16. 2. 2022Aktualizováno16. 2. 2022, 12:58|
„Mohou zničit právnickou osobu, ale síť lidí zůstane.“ V Moskvě pokračuje proces s Memorialem
Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.
14. 12. 2021|
Základy Evropské unie versus národní suverenita. Polsko řeší změny v justici
Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.
17. 10. 2021|mdu
Europoslanci přijeli zkoumat stav právního státu a médií ve Slovinsku. Premiér Janša se na ně obořil
Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.
15. 10. 2021|
Lídři ze Středočeského kraje diskutovali o stavu demokracie v Česku
Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.
2. 10. 2021|
Polsko musí dodržovat zásady právního státu, shodují se europoslanci
Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.
19. 9. 2021|
Česko má problém se střetem zájmů na nejvyšší vládní úrovni, uvedla Evropská komise
Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. V hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise. Nedostatky vidí Komise zejména v Maďarsku a v Polsku.
20. 7. 2021Aktualizováno20. 7. 2021, 21:43|
Státy EU se po roce a půl vrátily k hovorům o evropských hodnotách v Polsku a Maďarsku
Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v úterý po roce a půl vrátili k dlouhodobě probíhajícímu řízení s Varšavou a Budapeští. Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje, řekla před jednáním s ministry místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jedním z dokladů horšící se situace je nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví nebo například polská soudní reforma, doplnil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
22. 6. 2021Aktualizováno22. 6. 2021, 19:10|
V rezoluci jsou podle europoslance Knotka lži a je zbytečná. Je nezbytná kvůli vnitřnímu trhu, brání ji Peksa
Evropský parlament schválil rezoluci vyzývající Evropskou komisi k dalším krokům proti České republice kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) připustil, že dotace, které do Agrofertu jdou, nejsou k tíži evropského, nýbrž jen státního rozpočtu, přesto to považuje ve vztahu k jednotnému unijnímu trhu za nepřijatelné. O rezoluci europarlamentu hovořili v Událostech, komentářích i Interview ČT24 čeští politici působící v Praze i Bruselu.
11. 6. 2021|
Petříček a Hamáček odsoudili potlačení demonstrací v Rusku. Kritika zní i ze světa
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po zákrocích proti demonstracím na podporu Alexeje Navalného odsoudil brutální násilí a represe proti svobodě slova v Rusku. Podle jeho stranického kolegy a vicepremiéra Jana Hamáčka je postup ruské vlády proti Navalnému „obrovskou ostudou Ruské federace“, která ukazuje obavu režimu z nestability a vlastních občanů. Kritika zazněla i z dalších zemí.
24. 1. 2021Aktualizováno24. 1. 2021, 20:32|
Orbán a Morawiecki drží unijní rozpočet nadále v šachu. Merkelová chce najít kompromis
Videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie ve čtvrtek večer nepřinesla průlom v patové situaci kolem sedmiletého rozpočtu. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki seznámili ostatní lídry s argumenty, kvůli kterým blokují schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude jako šéfka předsednické země v příštích dnech vyjednávat o kompromisu.
19. 11. 2020Aktualizováno19. 11. 2020, 23:20|
Slovinský premiér podpořil Polsko a Maďarsko, které zablokovaly rozpočet EU
Slovinský premiér Janez Janša podpořil Polsko a Maďarsko, které v pondělí zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu EU a fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že Budapešť vetovala rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci.
18. 11. 2020Aktualizováno18. 11. 2020, 12:46|
Evropská komise kritizuje reformy justice v členských zemích. V Česku jí vadí přístup ke korupci
Zpráva Evropské komise o stavu demokracie a vlády práva v EU vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v Česku a dalších zemích. Napříč evropským blokem shledal Brusel nedostatky v nezávislosti justice či svobodě médií. Koronavirová pandemie podle Komise posloužila jako test vlády práva v členských zemích, opatření některých vlád prý „zašla příliš daleko“.
30. 9. 2020Aktualizováno30. 9. 2020, 15:47|
Von der Leyenová načrtla budoucnost Unie. Má být zelenější a mířit k propojenějšímu zdravotnictví
Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. EU by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky.
16. 9. 2020Aktualizováno16. 9. 2020, 14:36|
V Polsku se hrotí spor o nezávislost soudců na politicích. Evropská komise žádá pozastavení zákona
Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.
24. 1. 2020|