Nacisté

Čerstvě vysazená lípa u někdejšího koncentračního tábora Buchenwald připomíná vězněné Čechoslováky, přestože nese jméno jen jednoho z nich – Karla Vrkoslava, rodáka z Jilemnice. Nacisti ho tam drželi pět let, podobně jako dalších osm tisíc jeho krajanů, z nichž osm set nepřežilo.

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Jarmila Doležalová je dnes už poslední žijící osobou, která přežila vyhlazení Ležáků v roce 1942. Válka se v současnosti do života mnoha lidí znovu vrátila, a proto se Doležalová rozhodla zajet mezi školáky a mluvit s nimi o tom. A to i v den svých čtyřiaosmdesátých narozenin.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Před osmdesáti lety vyvraždilo nacistické komando obec Český Malín na Volyni. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo pravděpodobně o brutální odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (UPA) proti koloně německých vozidel kousek od obce. O volyňských Češích v Událostech, komentářích mluvila spisovatelka Eda Kriseová.

V Brně se otevřel Malý Mehrin, jde o prozatimní Moravské židovské muzeum. Než vznikne nová budova z dílny japonského architekta Kengo Kumy na místě stávajícího parkoviště před hotelem Grand, bude kulturně-vzdělávací paměťová instituce sídlit v prostorách domu ve Vídeňské ulici. Muzeum se v úterý otevřelo výstavou Nositelé paměti, která prostřednictvím autentických předmětů ukazuje příběhy moravských Židů. Malý Mehrin má přinášet také besedy, přednášky či program pro děti.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Uplynulo osmdesát let od chvíle, kdy nacistická správa protektorátu Čechy a Morava rozpustila pravoslavnou církev. Její duchovní totiž poskytli v pražském chrámu svatého Cyrila a Metoděje úkryt parašutistům, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Francouzsko-americká zpěvačka, tanečnice a účastnice protinacistického odboje Josephine Bakerová byla symbolicky pohřbena v pařížském Panthéonu, kde jsou uloženy ostatky významných francouzských osobností. Na přání rodiny zůstávají její ostatky v Monaku, v Panthéonu byla uložena rakev s prstí z USA, Francie a Monaka, kde nejvíce pobývala. Ceremonie se vedle adoptivních dětí Bakerové zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron a monacký kníže Albert.

V Praze 8 by měla vzniknout socha Jindřišky Novákové, která pomohla parašutistům z výsadku Anthropoid. Jde o jednu z nejmladších hrdinek odboje. Jindřišku a dalších pět členů její rodiny zavraždili nacisté v říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Ve věku 83 let v sobotu ráno zemřel Václav Zelenka, přeživší lidické dítě a dlouholetý starosta Lidic. Během svého života se věnoval šíření odkazu lidické tragédie mezi širokou veřejností, uvedla na webu Památníku Lidice Jana Chourová Plachá. Zelenka byl jedním z několika dětí vybraných nacisty k poněmčení, 82 lidických dětí zahynulo v deportačním táboře v plynovém autě.

Časová schránka z pomníku obětem první světové války v Arnoštových sadech v Příbrami ukrývala listinu z roku 1946, která popisuje pohnutý osud díla za druhé světové války. Podle dokumentu, který v úterý odborníci vyňali ze schránky, Němci v roce 1943 z pomníku odstranili sochu a poškodili ji. Po válce se sochu podařilo najít v Praze, opravit ji a vrátit na původní místo. Informace v časové schránce historiky překvapily, uvedla mluvčí radnice Eva Švehlová.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

První pokusy vyrobit benzin z uhlí začaly poblíž Litvínova před osmdesáti lety. Nacisté zoufale potřebovali palivo, a tak v tehdejších Sudetech postavili jednu z největších továren v Evropě. Dnes je na jejím místě moderní areál. Stále ale ukrývá i původní vybavení.

Česko získalo zpět vzácný renesanční štít ukradený nacisty ze zámku Konopiště. Jedná se o část sbírky, která původně patřila arcivévodovi Františku Ferdinandu d' Este. Dílo se v poválečné době ocitlo v Muzeu umění ve Filadelfii, které nyní štít Česku vrátilo.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

Z ošetřovatelky a vychovatelky dětí nacistkou a udavačkou. Takový byl osud Gisely Sochůrkové, sekretářky okresního šéfa NSDAP v Benešově. Na svoji válečnou udavačskou činnost ale navázala i po roce 1945. Při výsleších detailně popsala, jak fungoval výcvikový prostor SS na Benešovsku a jak vypadal ústup jednotek, při kterém se ukázala pravá povaha jejich velitelů.

Objevilo se nové svědectví o německém výcvikovém prostoru, který za druhé světové války fungoval jižně od Prahy. Nacisté ho budovali od roku 1942, asi třicet tisíc místních kvůli tomu vysídlili. Zdejší jednotky byly v květnu 1945 jednou z hlavních hrozeb pro Pražské povstání. Historik Pavel Kmoch ve své knize čerpá z objevené výpovědi sekretářky NSDAP v Benešově, kde sídlilo velitelství cvičiště.

Státní zástupce podal k soudu návrh na povolení obnovy procesu s armádním generálem Janem Syrovým. Ten byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném soudním řízení k dvacetiletému trestu vězení za spolupráci s nacisty. Žalobce vyhověl žádosti rodiny, která se domáhá obnovy řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.