Meteorit

Čeští vědci se podíleli na výpočtu dráhy planetky, která v lednu při průletu atmosférou zanikla nedaleko Berlína. Oznámil to Astronomický ústav Akademie věd ČR. Ve spolkové zemi Braniborsko se na základě těchto kalkulací podařilo najít vzácné meteority.

Před pěti lety dopadl na Saharu tmavě červený meteorit. Do rukou vědců se dostal poté, co ho jeho nálezce prodal na trhu v Maroku. A okamžitě je zaujal. Oproti jiným byl svými vlastnostmi dost zvláštní. Podle výsledků výzkumu totiž pochází ze Země.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Obyvatelé Kyjeva i jiných míst na Ukrajině pozorovali ve středu večer záblesk, kvůli kterému tamní úřady vyhlásily protiletecký poplach. Později uvedly, že nešlo o další ruský útok, ale zřejmě o důsledek meteoru či satelitu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Americká vesmírná agentura ale popřela, že by záblesk souvisel s její družicí. Podle odborníků ho způsobil jasný meteor.

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Vědecký tým z Kanady objevil dva nové nerosty při zkoumání úlomku patnáctitunového meteoritu, který dopadl do východoafrického Somálska. Tyto minerály mohou mít podle prohlášení odborníků do budoucna zajímavé využití vzhledem k tomu, že se jedná o zbrusu nové, na Zemi dosud neobjevené materiály.

Astronomové pátrají v okolí Třešti na Vysočině po úlomcích bolidu. Nad jihem Čech proletěl 10. listopadu a dopadl na západním okraji Moravy. Astronomové zhruba vědí, kam spadl, pátrají ale po meteoritech o velikosti lískového ořechu. Nezbývá jim tedy než pročesávat terén v rojnicích.

Spousta planet naší sluneční soustavy je plná kráterů po dopadu meteoritů. Až doposud ale vědci nikdy neviděli, jak takový impakt cizího tělesa vypadá. Teď se jim to konečně podařilo, když zkoumali data získaná sondou vyslanou na Mars. Poznatky jim pomohou získat přesnější představu o tom, jak často rudou planetu meteoroidy bičují, ale zpřesní i údaje o vnitřní struktuře Marsu.

Slovensko hlásí unikátní dopad meteoritu. Vědci totiž zřídka popíšou přesnou dráhu letu i přibližné místo, kde by se měl nacházet. U tohoto pomáhali také čeští astronomové. Úlomky dopadly v okolí města Senec, které se nachází asi pětadvacet kilometrů od Bratislavy. Do místa tak míří vědci i sběratelé. Úřady slibují, že meteority pojmenují po případných nálezcích.

Zářivou stopu za sebou před 30 lety po pádu atmosférou zanechaly meteority, které dopadly nedaleko Benešova. Astronomům se podařilo zaznamenat tento jev, takzvaný bolid, na fotografiích, přesto však vesmírné kameny na Zemi navzdory značnému úsilí nenašli. Podařilo se jim to až po 20 letech po jejich pádu z vesmíru, čímž se benešovské meteority staly světovým unikátem a dostaly se i na přední strany vědeckých časopisů. Překvapivé ale bylo i jejich složení, které vědcům pomohlo k lepšímu chápání asteroidů.

Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům.

Rok 2020 se ve vědě nesl zejména ve znamení nového koronaviru. Na toto téma vzniklo během 12 uplynulých měsíců asi 200 tisíc odborných textů – tvořily odhadem skoro pět procent všech článků, které vyšly. Ale i když se covid vynechá, odhalili vědci o světě spoustu zajímavého. Co všechno lidstvo ve vědě během právě končícího roku dokázalo?

Ve čtvrtek krátce po tři čtvrtě na pět ráno ozářil rozsáhlé území Česka, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor neboli bolid. Na velké části našeho území i okolních států, kde letěl, bylo tou dobou jasno a tak upoutal pozornost řady náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu se jednalo o zcela mimořádný zážitek.

Už na první pohled nevypadá jako obyčejný kus kamene. Ale uvnitř, pod povrchem, má možná odpovědi, na které čeká celá astrobiologie. Nese v sobě totiž řadu základních stavebních kamenů života.

Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který zapříčinil masivní vymírání druhů. Z povrchu Země jich tehdy zmizelo přes pětasedmdesát procent, včetně dinosaurů. Nová vědecká studie dokládá, proč byl meteorit pro naši planetu tak katastrofální; jednu z příčin představoval i úhel, pod jakým vesmírný objekt na povrch planety dopadl, píše zpravodajský server BBC.

Před zhruba 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký kráter. V důsledku srážky na Zemi vyhynulo 75 procent živých druhů, včetně dinosaurů. Vědci však zjistili, že už krátce po katastrofě v kráteru prospívaly sinice. Usazeniny z doby jednoho z největších ekologických přelomů na Zemi by tak vědcům mohly pomoci odhadnout, jak budou organismy reagovat třeba při změně klimatu, píše deník The New York Times (NYT).

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují nejen stáří Země, ale i Sluneční soustavy. Meteorit dopadl do Austrálie v 60. letech minulého století. Prvenství ve stáří pak patří zrnkům hvězdného prachu ukrytým v kosmickém tělese, uvedl s odkazem na studii v nejnovějším čísle odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) server BBC.

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.

Skupina paleontologů z amerických a evropských univerzit našla v Severní Dakotě zatím nejbohatší naleziště zkamenělin z období na konci druhohor. Byly tam pohřbeny před 66 miliony let – krátce po dopadu meteoritu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku. Pozůstatky hmyzu, ryb, savců, dinosaurů a rostlin představují téměř celý ekosystém, který na Zemi těsně před dopadem meteoritu existoval, píše se ve studii vydané v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Na konci loňského roku došlo nad Beringovým mořem k explozi meteoru. Podle vědců uvolnila desetinásobek energie, jakou měla atomová bomba, která zničila Hirošimu. Šlo tak o nejsilnější explozi meteoru od výbuchu nad Čeljabinskem před šesti lety. Zatímco tehdy však záběry obletěly celý svět, tentokrát si události skoro nikdo nevšiml.

Většina hmoty, která umožnila život na Zemi, pochází podle nejnovějšího poznatku vědců z kataklyzmatické srážky mezi naší planetou a jiným vesmírným tělesem, protoplanetou Theiou. Při kolizi Země s Theiou navíc mohl vzniknout i Měsíc.

Střelba výkonným laserem do vzácných meteoritů je jedinečným experimentem českých vědců. Pokus by mohl vyústit v novou metodu, jak rychleji zjišťovat chemické složení padajících hvězd. Díky tomu by pak vědci mohli lépe porozumět i struktuře a historii naší sluneční soustavy.