Braniborsko

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.

U Berlína se zřejmě žádná lvice ani jiná kočkovitá šelma volně nepohybuje. Uvedla to německá policie na základě podrobnější analýzy videa, na jehož základě se po zvířeti od čtvrtka pátralo. Odborníci dospěli k závěru, že na videu bylo zachyceno divoké prase. Policie proto odvolala výzvu, aby byli lidé při pohybu v oblasti na pomezí jižního Berlína a Braniborska obezřetní, informovala agentura DPA. Po domnělé lvici pátraly desítky policistů, kterým pomáhal i vrtulník a drony.

Z Polska přicházejí stále častěji ilegální migranti do Německa. Sasko a Braniborsko proto žádají zavedení stálých kontrol na tamních hranicích. Vláda v Berlíně to zatím odmítá. Pohraničí navštívila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Zatím posilují policejní hlídky, a to i v okolí Česka.

Německo kvůli ilegální migraci posiluje policejní hlídky u hranic s Českou republikou a Polskem, oznámila ve čtvrtek spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle agentury DPA doplní místní policisty také mobilní jednotky a policie bude intenzivněji provádět takzvané skryté namátkové kontroly.

Německo chce podle migrační situace zavádět pohraniční kontroly po vzoru těch s Rakouskem i na svých dalších hranicích, rovněž chce v pohraničí zintenzivnit takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání. Po jednání s německými spolkovými zeměmi to sdělil kancléř Olaf Scholz. Německá vláda také poskytne regionům na migraci o jednu miliardu eur více.

Provoz na německých letištích komplikuje stávka, kvůli které musely být v pondělí odřeknuty desítky letů. K původně ohlášené akci kontrolního personálu na Letišti Willyho Brandta na pomezí Berlína a Braniborska se ráno přidali jejich kolegové z letiště v severoněmeckém Hamburku. Přímý dopad na cestující z Česka by stávka mít neměla.

V německé spolkové zemi Braniborsko se během úterý rozšířil lesní požár z deseti na celkem 850 hektarů. Kritickou situaci hlásí i Sasko na hranici s Českou republikou, odkud se rozšířil oheň do národního parku Saské Švýcarsko. Podle agentury DPA nebyl oheň v odpoledne pod kontrolou. S plameny bojují i ve střední Itálii. Kvůli nim muselo také částečně omezit provoz letiště ve Florencii.

Vedra ve Francii mírně polevila. Francouzská meteorologická služba označila dopoledne v předpovědi vysokých teplot 52 departementů oranžovou barvou a zrušila červené značení s nejvyšší výstrahou, které v sobotu platilo pro více než deset departementů. S extrémním horkem se v neděli ale potýkal východ Německa, v dolnolužické Chotěbuzi a v Drážďanech naměřili více než 39 stupňů Celsia.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Francie a Izrael zkracují interval mezi podáním druhé a třetí dávky vakcíny Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca proti covidu-19 ze čtyř, respektive pěti na tři měsíce. V Dánsku platí od pondělka nová pravidla, podle kterých musí mít při vstupu do země všichni cestující negativní test na koronavirus. V Německu počet infikovaných od začátku pandemie překročil hranici sedmi milionů. Austrálie potvrdila první úmrtí pacienta nakaženého novou koronavirovou variantou omikron. A američtí experti odhadují, že brzy budou všichni občané USA očkovaní nebo po nemoci.

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Slovensko v době rychlého šíření covidu-19 zmírní omezení pro lidi, kteří jsou očkovaní nebo onemocnění prodělali. Tyto skupiny nově budou moci v nejpostiženějších okresech využívat služeb ubytovacích zařízení či restaurací. V ruském Petrohradě se zavádí povinné očkování pro občany starší šedesáti let a osoby s chronickými onemocněními. Braniborsko zpřísní restrikce pro neočkované. Francouzští senioři budou od prosince potřebovat potvrzení o třetí dávce.

Strojvedoucí osobní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se přidali ke stávce za vyšší mzdy, kterou ve středu odpoledne zahájili jejich kolegové z nákladní dopravy. Třetí protest za posledních třicet dní skončí v úterý 7. září v 02:00. Protestu se DB pokusily předejít novou nabídkou, tu ale šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky odmítl. Dráhy pak oznámily, že požádaly soud, aby předběžným opatřením stávku v zájmu zákazníků zakázal. Ten však žádost odmítl.

Poslední zdokumentovanou oběť berlínské zdi od středy připomíná památník. Sovětského vojáka Vladimira Ivanoviče Odincova za nevyjasněných okolností v roce 1979 zastřelili východoněmečtí policisté na pomezí Braniborska a Západního Berlína. Jeho smrt se podařilo zdokumentovat teprve před několika lety.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.

Na berlínském letišti v neděli večer neplánovaně přistálo letadlo společnosti Ryanair, které mířilo z Dublinu do Krakova. Stroj stojí na vzdáleném parkovacím stanovišti, kam přijelo několik policejních vozů. Policisté stroj prohledali za pomoci policejních psů. Okolnosti neplánovaného přistání jsou zatím nejasné, ale některá německá média podle agentury DPA informovala o možné bombě. Pasažéři mohli po několika hodinách pokračovat jiným letadlem v cestě.

Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí Querdenken, které v německých městech pravidelně demonstruje proti karanténním opatřením. Uvedlo to spolkové ministerstvo vnitra, podle nějž má hnutí za cíl „delegitimizovat stát“. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) nyní může sbírat informace k jednotlivým osobám a skupinám v rámci hnutí. BfV se obává, že konspirační teorie rozšiřované během demonstrací proti koronavirovým restrikcím přetrvají i po skončení pandemie.

Německá kontrarozvědka na celostátní úrovni sleduje celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) kvůli podezření z pravicového extremismu. S odvoláním na své zdroje to ve středu napsal magazín Der Spiegel a dodal, že sledování má řadu výjimek. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ prozatím komentovat odmítl.

Rumunsko slíbilo vyslat na pomoc těžce zasaženému Slovensku patnáct zdravotníků. V dalších německých spolkových zemích se do tříd vrátily vybrané ročníky základních škol poté, co tak už před týdnem učinily Sasko a Dolní Sasko. V Austrálii, která se pandemii zvládla bránit nepoměrně lépe než evropské země, teprve v pondělí začíná očkování proti covidu-19. Britský premiér Boris Johnson zveřejnil plán postupného uvolňování vládních opatření.

Východní část Německa bojuje se suchem, které je podle mnoha odborníků jedním z důsledků změny klimatu. Vody v tocích ale ubývá paradoxně i kvůli kroku, který má klimatu pomoci – v důsledku uzavírání uhelných dolů. V Německu má také vzniknout obří umělé jezero, podle kritiků však situaci se suchem ještě zhorší.

Na berlínském letišti Willyho Brandta přistály první dva lety – zvláštní let Easyjetu z Tegelu a Lufthansy z Mnichova. Přitom otevřeno původně mělo být už v říjnu 2011, pak v červnu 2012. Následovaly další termíny otevření, z kterých nikdy nic nebylo. Kromě mnohokrát oddalovaného zprovoznění a několikanásobně navýšených původních nákladů „proslulo“ nové berlínské letiště i celou řadou často kuriózních závad a nehod – od nedostatků v protipožární ochraně po příliš krátké eskalátory. Přes dvě třetiny Berlíňanů ještě loni podle ankety listu Tagesspiegel nevěřily, že se letiště vůbec někdy otevře.

Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr pátečního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě v pátek má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.