Braniborsko strana 2 z 2

Východní část Německa bojuje se suchem, které je podle mnoha odborníků jedním z důsledků změny klimatu. Vody v tocích ale ubývá paradoxně i kvůli kroku, který má klimatu pomoci – v důsledku uzavírání uhelných dolů. V Německu má také vzniknout obří umělé jezero, podle kritiků však situaci se suchem ještě zhorší.

Na berlínském letišti Willyho Brandta přistály první dva lety – zvláštní let Easyjetu z Tegelu a Lufthansy z Mnichova. Přitom otevřeno původně mělo být už v říjnu 2011, pak v červnu 2012. Následovaly další termíny otevření, z kterých nikdy nic nebylo. Kromě mnohokrát oddalovaného zprovoznění a několikanásobně navýšených původních nákladů „proslulo“ nové berlínské letiště i celou řadou často kuriózních závad a nehod – od nedostatků v protipožární ochraně po příliš krátké eskalátory. Přes dvě třetiny Berlíňanů ještě loni podle ankety listu Tagesspiegel nevěřily, že se letiště vůbec někdy otevře.

Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr pátečního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě v pátek má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.

Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) vyloučila ze svých řad předsedu stranické organizace v Braniborsku Andrease Kalbitze. Vedení nejsilnější opoziční strany v Německu za důvod pro zbavení členství označilo Kalbitzovy kontakty s pravicovými extremisty, uvedla agentura DPA. Kalbitz se hodlá vyloučení bránit.

Pravicově extremistické uskupení Křídlo (Der Flügel), které dosud působilo v rámci německé nejsilnější opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), rozhodlo, že se rozpustí. Uvedla to veřejnoprávní televize ARD. Křídlo, které se dostalo do hledáčku německé kontrarozvědky, tak reagovalo na tlak vedení strany.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) požaduje rozpuštění vnitrostranického uskupení Křídlo (Der Flügel), které kvůli pravicově extremistickým tendencím sleduje německá kontrarozvědka.

Německá policie v úterý ráno zasahovala v Berlíně, Braniborsku, Durynsku a Severním Porýní-Vestfálsku proti čečenským islamistům. Důvodem je podezření z přípravy teroristického útoku, uvedlo na Twitteru nejvyšší státní zastupitelství v Berlíně. Konkrétní nebezpečí podle něj ale nejspíš nehrozilo. Část německých muslimů proti extremismu bojuje, a to i s nasazením vlastního života.

Americká společnost Tesla se rozhodla postavit v Německu poblíž Berlína svoji továrnu. Vyrábět by zde měla od roku 2021 nejen auta, ale také pohonné systémy a baterie. Zakladatel a šéf firmy Elon Musk uvedl, že kandidátem na umístění závodu byla v minulosti také Británie, ale ze hry vypadla kvůli nejistotě spojené s brexitem.

Němci se podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) musí učit porozumět tomu, proč znovusjednocení země v říjnu 1990 nepřineslo všem na východě Německa jen dobré zkušenosti. Merkelová to ve čtvrtek, tedy v den 29. výročí znovusjednocení Německa, řekla v Kielu na severu země, kde se konají hlavní oslavy. Ocenila také odvahu východních Němců, jejichž masové protesty před 30 lety vedly k pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.

V Německu roste tlak na zmírnění protiruských sankcí. Za jejich zrušení se postavilo několik čelných politiků na východě země, kde právě vrcholí kampaň před víkendovými zemskými volbami. Vláda Angely Merkelové zatím na sankcích proti Moskvě trvá, ztrácí ale podporu dosud klíčové Francie.

Německé regiony, které v příštích letech zasáhne odklon od uhelné energie, mají v první fázi dostat podporu 14 miliard eur (skoro 362 miliard korun). Počítá s tím návrh, který ve středu schválila německá vláda. Energii z uhlí chce spolková republika přestat využívat nejpozději v roce 2038. Zároveň počítá s ukončením provozu jaderných elektráren do konce roku 2022.

Po čtvrtku, kdy teplota v Německu dosáhla rekordních 42,6 stupně Celsia, se v pátek mírně ochladilo, i tak ale teplota třetí den v řadě překonala 40stupňovou hranici. V Británii v pátek naměřili 38,7 stupně a pokud údaj meteorologové potvrdí, bude to absolutní teplotní rekord. Výrazně chladněji je už naopak ve Francii, ale také v Belgii či Nizozemsku.

Kanceláře, komerční prostory i byty prohledávala německá policie v rámci zásahu proti pravicovým extremistům. Razii spustila ve čtyřech spolkových zemích na východě státu. Důvodem je podezření ze vzniku kriminální sítě, jejíž význam podle některých zdrojů přesahuje hranice Německa. Německá policie ve středu zasahovala i proti skupinám podezřelým z podpory palestinského radikálního hnutí Hamas.

Tisíce německých školáků svou neúčastí na výuce demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie. Protest, který se pro některé z nich už stal páteční tradicí, se v pátek časově kryje se zřejmě závěrečným jednáním takzvané uhelné komise v Berlíně. Ta má stanovit konečné datum pro využívání energie z uhlí.

Speciální policejní komando provedlo ráno v Berlíně rozsáhlou razii proti mezinárodnímu gangu pašeráků zbraní. Kvůli ilegálnímu dovozu zbraní ze Slovenska je vyšetřováno deset lidí, uvedlo berlínské státní zastupitelství, podle něhož byli v souvislosti s případem zatčeni dva muži. Slovenská policie potvrdila, že na případu spolupracuje s kolegy z Německa. Deník Die Welt původně psal o zbraních z České republiky.