Oddlužení

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Koalici se stále nedaří shodnout se na pravidlech rychlejšího oddlužení. Novela, která to má umožnit, sice konečně může jít do druhého čtení – poté, co ji ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny šestkrát odložil – ale přesto si jednotlivé vládní strany představují detaily různě. A opozice odmítá urychlení procesu z pěti let na tři úplně.

Koaliční poslance rozděluje vládní návrh zákona, podle kterého by se lidé mohli zbavit dluhů během tří let. Návrh už čtyři měsíce čeká na druhé čtení ve sněmovně – dosud totiž neexistuje shoda na podmínkách pro odpuštění závazků. Pokud Česko zkrácení osobního bankrotu nepřijme, hrozí mu pokuta od Evropské komise.

Podle dluhových poradců v Česku mírně stoupá počet lidí, kteří jsou na hraně svých rozpočtů a špatně vychází s měsíčním příjmem. Ministerstvo spravedlnosti za prvních osm měsíců letošního roku eviduje přes dvanáct tisíc žádostí o oddlužení. Může to ohrozit i finance jiných lidí, například v případě neplatičů v bytových domech. Jejich dluh, třeba na energiích, se totiž často rozdělí mezi ostatní nájemníky.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v aktuálně zveřejněné zprávě. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Blíží se další možnost pro lidi s exekucí, jak snížit dluhy. Od prvního července do konce listopadu se budou moct zbavit úroků a penále z neuhrazených daní nebo sociálního pojištění. Jen v případě, že splatí původní dlužnou částku. Návrhy zákonů tento týden podepsal prezident.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Menší zájem dlužníků vyvolalo podle předběžných údajů druhé Milostivé léto, tedy akce, při které bylo možné zbavit se dluhů vůči veřejným institucím pouze uhrazením jistiny a paušálního poplatku exekutorovi, a tak uniknout vysokým úrokům a dalšímu příslušenství. Milostivé léto končí poslední listopadový den, tedy ve středu. Na příští rok chystá vláda ještě jednu podobnou akci, tentokrát se bude týkat nedoplatků na daních a u sociálního pojištění.

Nezabavitelná částka by se letos měla lidem v exekuci či oddlužení zvýšit stejně, jako vzrostly normativní náklady na bydlení, rozhodl Nejvyšší soud. Svým stanoviskem sjednotil dosavadní praxi, kdy se soudy a zaměstnavatelé neshodovali na výkladu aktuálně platných zákonů a nařízení. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka se stanoviska dotkne příjmů stovek tisíc lidí v Česku.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.

Milostivé léto pro dlužníky by se mohlo letos od začátku září do konce listopadu zopakovat. Nyní se jedná o parametrech druhé oddlužovací akce. Na úterní tiskové konferenci to oznámili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a šéf poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný.

Akce milostivé léto, která v pátek končí, v některých regionech pomohla jen malé části dlužníků s exekucí. Mnohým chyběly peníze na splacení jistiny. Další měli dluhy u firem, které se do projektu nezapojily, proto se raději rozhodli pro insolvenci. Podle dluhových poradců je přínos akce mimo jiné v tom, že někteří dlužníci začali svoji situaci řešit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že milostivé léto by se mohlo v brzké době zopakovat, případně rozšířit i na další pohledávky.

Oddlužovací akce Milostivé léto pomůže ukončit až třetinu ze zhruba čtyř a půl milionu exekucí v České republice. Polovina z více než 700 tisíc lidí, kteří mají exekuce u veřejných institucí, by se mohla zbavit dluhů. Na tiskové konferenci to uvedli spoluautoři právní úpravy, šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný a poslanec Patrik Nacher (ANO). Jednorázová akce potrvá ještě do 28. ledna.

Hromadné žaloby nebo oddlužení během tří let, to jsou vládní návrhy ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), které už do voleb neprosadí. Šéfka resortu to zdůvodňuje koronavirovou krizí, která přinesla jiné priority. Část opozice pak viní vládní poslance, že nechtějí podpořit některé návrhy své vlastní ministryně.

Žádostí o osobní bankrot ubývá. Před dvěma lety se možnost oddlužení otevřela pro lidi s nižšími příjmy nebo důchodce. Zvýšený zájem se ale zastavil se začátkem epidemie. I proto vláda loni navrhla zkrácení procesu oddlužení z pěti na tři roky. Poslanci už ale zákon do voleb neprojednají.

Sněmovna přerušila projednávání návrhu takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. O odškodňovacím zákonu má sněmovna jednat až v pátek, opozici se nepodařilo bod prosadit na program, stejně jako vládní novelu o kompenzačním bonusu, kterou vrátil poslancům Senát. Projednávání změn v exekucích poslanci nedokončili.

Vysoké školy v Česku budou moci upravit plán studia a podmínky přijímacích zkoušek i v příštím roce. Nadále budou moci také vyučovat a zkoušet na dálku, rozhodli poslanci. Dříve také schválili, že zdravotní pojišťovny budou moci hradit antigenní testy na covid-19 přímo distributorovi, který je nakoupí a rozveze mimo jiné do domovů pro seniory. Sněmovna také odmítla zrychleně projednat vládní návrh širších změn v oddlužení, v úvodním kole jej posoudí nejspíš v prosinci. Odpoledne se ve sněmovně konaly interpelace na členy vlády.

Dluhů z dětství by se mohli lidé zbavit během tří let, pokud splní pravidla oddlužení. Zařazení těchto dlužníků do zvýhodněného režimu, který se nyní vztahuje na seniory a zdravotně postižené, schválil Senát. Novelu insolvenčního zákona ještě musí podepsat prezident. Návrh reaguje na situaci, kdy v Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství.

V osobním bankrotu je nyní v Česku 114 tisíc osob. Nejhorší situace je v Ústeckém kraji, kde spadla do dluhové pasti více než dvě procenta obyvatel. Podobně je na tom také Karlovarský kraj. ČT to sdělil Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, který v úterý zveřejnil Mapu osobních bankrotů. Od prvního června začne platit novela insolvenčního zákona, díky které na oddlužení dosáhne víc lidí.

O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.