Psycholog

Téměř devadesát řidičů od začátku roku porušilo režim řidičského průkazu na zkoušku, sdělilo České televizi ministerstvo dopravy. Speciální dvouleté zkušební období od letošního roku platí pro všechny, kteří získali svůj první řidičský průkaz. Chybující začínající řidiče tak čeká psychologický pohovor a školení pro začátečníky v autoškole. Ta podle zjištění ČT vyjdou až na čtrnáct tisíc korun, prohřešky se tedy prodraží. Pokud do tří měsíců nedoloží potvrzení o absolvování náležitostí, musí řidičský průkaz odevzdat na obecním úřadu.

Desítky psychologů pomáhají lidem na Ukrajině vypořádat se s válečnými traumaty. Zaměřují se hlavně na děti, které se kromě strachu z války potýkají i se sociální izolací. Hodně Ukrajinců totiž musí kvůli konfliktu absolvovat dálkovou výuku. Řada dětí na Ukrajině trpí depresemi, úzkostmi nebo špatně spí. Odborníci se jim snaží pomoci speciálními metodami, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Přibývá lidí závislých na lécích, hlavně na těch psychoaktivních. Mezi ně patří sedativa, hypnotika nebo tablety proti úzkostem. Středisko, které v Česku monitoruje drogové závislosti, odhaduje počet problematických uživatelů až na 1,2 milionu. Část z nich si přípravky opatřuje bez receptu, většinou přes internet.

Více než dvacet ukrajinských odborníků pod vedením amerických psychologů se v Česku školí v tom, jak pomoci vojákům zpracovat válečná traumata. Následně budou ve vlasti cvičit další specialisty. Projektu se účastní lidé, kteří sami prošli bojem.

Každý, kdo přijde o řidičské oprávnění a bude ho chtít získat zpět, bude muset od ledna povinně absolvovat terapeutický kurz. Centrum dopravního výzkumu v Brně proto intenzivně školí nové lektory. Závažné přestupky a trestné činy v dopravě ročně spáchá až dvacet tisíc řidičů.

Probíhající válka se výrazně podepisuje i na duševním stavu Ukrajinců. S vážnými psychickými problémy se může potýkat až deset procent těch, kteří prodělali trauma v souvislosti s ruskou invazí. Často o něm navíc odmítají mluvit. S děsivým příběhem se České televizi svěřila Anna, již okupanti opakovaně znásilnili.

Zubařka, která společně se svou známou usmrtila vůdce kutnohorské sekty, nebyla v době činu schopná ovládat své jednání. Trpěla stockholmským syndromem, syndromem týrané ženy i poruchou přizpůsobení. Věřila, že muž, který byl jejím partnerem, má nadpřirozené schopnosti, a byla zcela pod vlivem jeho bludného uvažování. U soudu to ve středu uvedl znalec z oboru psychiatrie Jaroslav Maxmilián Kašparů.

Děti s autismem si na příměstském táboře spolku ADAM mohly v Městské nemocnici Ostrava pod dohledem lékařů a psychologů vyzkoušet, co všechno je může v nemocnici nebo na vyšetření potkat. Podle psychologů spolku jim to pomůže nebát se lékařů. A zdravotníci se zase lépe naučí, jak s těmito dětmi pracovat.

Všichni lékaři a psychologové Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (PNKM), kteří koncem května podali kvůli sporům s tehdejším ředitelem nemocnice Pavlem Polákem výpovědi, je už po nástupu nového vedení stáhli. Za kolektiv primářů, lékařů a psychologů nemocnice to oznámila primářka Lucie Macharáčková. Péče o pacienty je podle ní plně zajištěna.

V Jablonci nad Nisou terorizuje místní děti parta výrostků. Přepadávají je, tlučou a dokonce i okrádají. Útoky si natáčejí na mobilní telefony, videa následně sdílejí na sociálních sítích. Na problém upozornil jeden z rodičů, jehož syn se stal obětí násilníků. Společně s představiteli města a policií se snaží najít řešení.

Když se Jakub Szántó vrací z míst válečného konfliktu, cítí vinu. „Je to samozřejmě iracionální,“ připouští zahraniční zpravodaj České televize. Válek a konfliktů zažil celou řadu, sám to nepočítá. Ani po letech si ale nevybudoval „cynickou slupku“, a návrat do míst bojů naopak prožívá hůř. Zásadní změna v tomto ohledu nastala, když se mu narodil první syn. I o tom mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Stovkám rodin ročně zemře dítě v novorozeneckém věku nebo se dozvědí o jeho nevyléčitelné chorobě. Často není jasné, kde v takto těžké situaci hledat pomoc. O dostupnosti takzvané perinatální paliativní péče v týdnu debatovali lékaři se zástupci státu a pojišťoven.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Na českých silnicích přibývá šoférů, kterým soudy zakážou řízení. Ročně je jich asi patnáct tisíc. Zhruba čtyři tisícovky z nich ale zákaz opakovaně porušují. Nejčastěji přitom řidiči trest dostali za to, že za volant usedli opilí, zdrogovaní nebo jeli příliš rychle a agresivně. Jeden z posledních takových případů řeší na Královéhradecku. Muž s devatenácti zákazy řízení zabil na silnici v rozmezí šesti let tři lidi.

Soud v Náchodě poslal do vězení na rok a tři měsíce Jana Července, který před třemi týdny srazil a usmrtil dva chodce v Adršpachu. Trest se ale týká případu z roku 2017, kdy při couvání v Červeném Kostelci usmrtil ženu. Rozsudek je zatím nepravomocný, muž totiž během pětileté zkušební doby spáchal na silnicích dalších pět deliktů, a to i přesto, že měl zákaz řízení. Případem usmrcení chodců v Adršpachu se policie dál zabývá.

Dopad rozvodů na děti řeší povídková kniha Rozvod šestkrát jinak. Příběhy inspirované skutečnými případy napsali například Petra Soukupová nebo Ondřej Buddeus. Jejich povídky doplňuje výtvarný doprovod od sedmi umělců a také odborný komentář psychologa. K tématu vzniklo rovněž představení, uvádí ho Švandovo divadlo v Praze.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

Přes čtvrt milionu lidí prchajících před válkou už našlo útočiště v Česku. Ve čtvrtek senátoři schválili a prezident podepsal tři zákony, které těmto lidem mají usnadnit začátky. Zjednodušují postupy udělování oprávnění k pobytu, snazší bude i vstup na pracovní trh. Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti. Psycholožka Olena Gridasová, která pracuje s uprchlíky nastiňuje, čím momentálně procházejí.

Česká republika zatím udělila víc než 90 tisíc speciálních víz Ukrajincům prchajícím před válkou. Reálný počet uprchlíků, kteří nyní v zemi jsou, je podle odhadů okolo 150 tisíc, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko má podle něj dobře připravený systém pomoci. Organizace Člověk v tísni spustila pro uprchlíky v nouzi telefonní linku. Vláda ve středu také prodloužila lhůtu pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii na třicet dnů. Kabinet Petra Fialy (ODS) podpořil návrh, aby uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění mohli v Česku pracovat volně bez pracovního povolení.

Agresivita lidí se v době pandemie stupňuje. S napadáním zdravotníků i strážníků mají zkušenosti v nemocnicích i na služebnách po celém Česku. Příčinou je často i jen upozornění na špatně nasazenou roušku. Například v Ústeckém kraji jsou podobných případů desítky. Zdravotníci sami mluví o tom, že lidé jsou ze situace ve společnosti v souvislosti s epidemií nervózní a k hrubému chování mají blízko.

Čeští psychologové, kteří se připojili ke Globální psychologické alianci, chtějí změnit přístup k lidem s takzvaným environmentálním žalem. Nikdo z odborníků by prý už neměl bagatelizovat, že současná klimatická změna může v lidech vyvolávat úzkost.

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

Rozsáhlá studie organizovaná vědci z Masarykovy univerzity v Brně popsala, jak obyvatelé České republiky vnímají změny klimatu i co by se s nimi mělo začít dělat.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.