Vojtěch Šimíček

Parlamentní obstrukce nemůže mít podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy podobu destrukce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na rozhodnutí soudu o snížení valorizace penzí. Stížnost proti ní podalo hnutí ANO, které ale neuspělo. Baxa taky řekl, že ho zaskočila razance nenávistných projevů, které na svoji adresu od lidí dostal.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů, stížnost směřovala na zkrácení mimořádné valorizace důchodů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění četl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně. Sněmovnu soudu zaplnili novináři a veřejnost, zejména důchodci. Po oznámení výroku zazněl v sále výkřik „Hanba!“

Ústavní soud ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Podle ústavního soudce a zpravodaje ve věci valorizace penzí Vojtěcha Šimíčka byla na plénu největší shoda v tom, že opozice měla k debatě dostatek prostoru. Soud podle něj nezpochybnil právo politické menšiny bránit vládě, aby prosadila něco, s čím opozice nesouhlasí. Nemůže si ale stěžovat, že byla „pošlapána“ její práva a nemohla vyjádřit své názory, když veškerou energii ve sněmovně vynaložila na obstrukce. Navíc nešlo o obsáhlý kodex, který by si zasloužil měsíce projednávání, řekl v pořadu Interview ČT24.

Rozhodnutí ohledně loňského snížení mimořádné valorizace penzí oznámí Ústavní soud ve středu 24. ledna. Nález vyhlásí ovšem jiný soudce zpravodaj, než byl u ústního jednání o opozičním návrhu na zrušení části zákona – Jana Svatoně nahradil Vojtěch Šimíček. Výměna soudce zpravodaje naznačuje, že se ten původní neshodl s většinou ostatních soudců na řešení.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost advokáta Radka Pokorného, jenž vedl spor s novinářem Erikem Bestem a jeho vydavatelstvím. Dosáhl omluvy za tvrzení v článku o mýtném tendru, nikoliv peněžitého odškodnění. Městský soud v Praze mu přiznal jen část nákladů řízení. ÚS nyní rozhodnutí o nákladech potvrdil. Plná náhrada nemusí nastupovat automaticky, je-li to odůvodněno okolnostmi případu, upozornil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Prezident Petr Pavel jmenoval v pátek odpoledne na Pražském hradě Josefa Baxu předsedou Ústavního soudu (ÚS). Ústavní soudkyní se stala také profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, která bude zastávat i post místopředsedkyně.

Obce mohou zatížit vyšší daní konkrétní podnikatelské nemovitosti, například tovární areály, které produkují hluk, znečištění a další negativní vlivy. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh na zrušení části vyhlášky Řepova na Mladoboleslavsku. Obec zvýšila daň v logistických a průmyslových areálech ve svém katastru na pětinásobek. Ministerstvo vnitra už dříve pozastavilo účinnost vyhlášky, poté navrhlo její zrušení, protože prý zákon neumožňuje takové selektivní daňové zatížení.

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast otce u porodu je součástí práva na rodinný život, zdůraznil soud v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

Ústavní soud (ÚS) bude mít nového místopředsedu. Od čtvrtka se jím stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého ve středu na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období středou skončilo dvěma místopředsedům ÚS – Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, desetiletý mandát zároveň vypršel také ústavnímu soudci Janu Filipovi. Šimíčkovi mandát končí příští rok v červnu.

Ústavní soud (ÚS) zrušil část vyhlášky Krásné Lípy na Děčínsku, která zvýhodňovala rezidenty oproti chatařům. Majitelé rekreačních objektů podle ní měli platit za komunální odpad skoro dvojnásobek oproti lidem, kteří mají ve městě trvalý pobyt. Návrh na zrušení vyhlášky podalo ministerstvo vnitra. Podle něj šlo o diskriminaci. Už loni v květnu resort platnost předpisu pozastavil. Ústavní soud nebyl při rozhodování jednotný. Starosta města Jan Kolář (nestr.) řekl, že zastupitelstvo bude schvalovat úpravu vyhlášky.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Ústavní soud (ÚS) se zastal Němce Thomase Bartsche, kterému českoslovenští pohraničníci prostřelili koleno při pokusu o přechod železné opony. České soudy mu jako odškodnění za zdravotní újmu přiznaly jen zhruba 5500 korun. Přiměřeným odškodněním se soudy po čtvrtečním nálezu musí zabývat znovu. Bartsch, který má trvalé zdravotní následky, pokládá částku za nepřiměřeně nízkou.

Ústavní soud zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku nad exmanažerem Mostecké uhelné společnosti Petrem Krausem. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Znovu musí rozhodnout Městský soud v Praze.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost společnosti Solar 6, která na základě soudního rozhodnutí přišla o licenci pro fotovoltaickou elektrárnu u Kojetína na Přerovsku. Ta byla Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) udělena v roce 2010 s výhodnými podmínkami odkupu energie. V době provádění revize však nebyla solární elektrárna podle soudního rozhodnutí zcela dokončená.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku. Podnětem senátorů, podle kterých je mechanismus smluv a úhrad nastavený tak špatně, že zdravotnictví uvádí do permanentní krize, se soudci zabývali od roku 2018. Systém přezkoumávali se zdrženlivostí a respektem k dělbě moci, zdůraznil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Ústavní soud (ÚS) v Brně v úterý otevřel Milanu Jančovi, který byl za komunistické totality opakovaně omezován na svobodě, cestu k úplné soudní rehabilitaci. Nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval stížností pro porušení zákona, kterou podala v Jančův prospěch někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud původně stížnosti nevyhověl.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Ukrajinky, která trvale žije v Česku, občanství ale nezískala. Ministerstvo vnitra žádost zamítlo kvůli údajnému ohrožení bezpečnosti státu a odkázalo na utajované stanovisko bezpečnostní služby. Ukrajinka tak oficiálně netuší, proč znamená pro český stát hrozbu. Vnitro nyní bude rozhodovat znovu, pokud ani tentokrát žádosti o udělení občanství nevyhoví, musí přesvědčivě zdůvodnit, v čem konkrétně spatřuje ohrožení bezpečnosti státu.

Ústavní soud vyhověl stížnosti novináře, policie po něm chtěla miliony za informace. Úhrada za vyhledávání dat nesmí znemožnit přístup, řekl soud. Stanovením vysoké úhrady prezidium vytvořilo umělou bariéru, která novináři znemožnila přístup k informacím, uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ústavní soud tak zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, kam se spor nyní vrací. Novinář v roce 2016 podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o podrobná policejní data o kriminalitě.

Ústavní soud zrušil část vládního ustanovení zakazujícího maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách. Vláda podle něj opatření dostatečně neodůvodnila. Týká se to usnesení z konce ledna platného do poloviny února. Stížnost proti vládnímu opatření podala skupina senátorů. Svaz obchodu a cestovního ruchu už vyzval vládu, aby předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen.

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů. Zabýval se návrhem skupiny senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení stávajícího systému přepočtu hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Vadí jim, že zvýhodňuje úspěšnější strany. Ústavní soud zároveň odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Volby budou  8. a 9. října, termín tak nadále platí.

Skupina senátorů, která u Ústavního soudu zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který soud ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.