Vojtěch Šimíček strana 2 z 3

Ústavní soud zrušil část vládního ustanovení zakazujícího maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách. Vláda podle něj opatření dostatečně neodůvodnila. Týká se to usnesení z konce ledna platného do poloviny února. Stížnost proti vládnímu opatření podala skupina senátorů. Svaz obchodu a cestovního ruchu už vyzval vládu, aby předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen.

Soudce Jan Filip ani předseda Pavel Rychetský, kteří čelili kritice politiků za zrušení části volebního zákona, se v roce 2023 nebudou ucházet o další desetileté funkční období u Ústavního soudu (ÚS). Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v minulých dnech naznačila, že někteří soudci pro zrušení hlasovali ve snaze naklonit si Senát a zvýšit svou šanci na opětovné jmenování.

Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů. Zabýval se návrhem skupiny senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení stávajícího systému přepočtu hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Vadí jim, že zvýhodňuje úspěšnější strany. Ústavní soud zároveň odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Volby budou  8. a 9. října, termín tak nadále platí.

Skupina senátorů, která u Ústavního soudu zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který soud ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.

Česká justice nadále nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webových stránkách ÚS.

Ústavní soud se zastal se ženy, která pečuje o handicapovaného chlapce. Kvůli tomu, že s manželem dluží přes tři sta tisíc korun a je v exekuci, ji odmítla justice jmenovat poručnicí. Rodině to přinášelo každodenní komplikace.

Advokáti dostanou více peněz za opatrovnictví lidí, kteří se nemohou ze zdravotních důvodů účastnit soudního řízení. Ústavní soud (ÚS) škrtl část advokátního tarifu, protože podle něj neexistuje rozumný důvod, aby advokáti jako opatrovníci účastníků řízení dostávali nižší odměny než v situaci, kdy vystupují jako soudem ustanovení zástupci. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Výše přídavku na dítě se nadále bude odvíjet nejen od jeho věku, ale také od typu příjmů rodičů. Ústavní soud ponechal v platnosti ustanovení s vyšší sazbou pro rodiny, v nichž aspoň jeden rodič pracuje anebo pobírá dávky podmíněné předchozí prací. Rodina tak může dostat na každé nezaopatřené dítě o 300 korun měsíčně navíc.

V soudním sporu, který se týká dluhu vzniklého z jízdy načerno, musí mít podle Ústavního soudu dítě adekvátní zastoupení. Nestačí mít formálně přiděleného opatrovníka. V konkrétním případu vznikl dluh nezletilé dívce, která byla v doličné době v péči drogově závislé matky. Ta se soudem nekomunikovala a přidělený opatrovník se nedostavil ani k jednomu jednání.

Ústavní soud se podruhé zastal muže, který kvůli pohledávce 15 692 korun přišel o družstevní byt. Že exekutor chyboval a měl by nahradit způsobenou škodu, rozhodli ústavní soudci už před pěti lety. Krajský soud v Českých Budějovicích ale označil nárok za promlčený, což Ústavní soud považuje vzhledem k okolnostem za porušení základních práv.

Ústavní soud znovu posílil pozici dlužníků vůči úvěrovým firmám. Podle soudců nesplácení kvůli předluženosti ani pasivita nejsou automaticky v rozporu s dobrými mravy. Soud zdůraznil také to, že firmy poskytující úvěry mají jednoznačnou povinnost prověřovat spotřebitelovu schopnost splatit úvěr.

Policie uzavřela prověřování možného ovlivňování justice ze strany hradního kancléře Vratislava Mynáře s tím, že skutek nebyl trestným činem. Uvedl to týdeník Respekt. Konečné slovo bude mít šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek, který může názor policistů buď přijmout, nebo dát pokyn k zahájení úkonů trestního řízení.

Jakákoliv obchodní společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem je stát, musí reagovat na žádosti o informace, a pokud tomu nic nebrání, má je poskytovat žadatelům. Plyne to z úterního nálezu Ústavního soudu (ÚS), který navazuje na starší rozhodnutí k problematice svobodného přístupu k informacím.

Dva z pěti účastníků protestu proti kácení stromů na Šumavě v roce 2011, při němž zasahovala policie, uspěli u Ústavního soudu. Ten rozhodl, že bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování a orgány činné v trestním řízení dostatečně nevyšetřily postup policie vůči nim. Na Ústavní soud se obrátilo pět lidí, u dvou z nich soud stížnost zamítl a u jedné účastnice ji odmítl. Dva účastníci doložili lékařské zprávy dokazující jejich zranění po zásahu policie.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ve věci neudělení bezpečnostní prověrky. Krok zdůvodnil přes hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka obavou o spravedlnost procesu. Zpochybnil nezávislost soudců pražského městského soudu Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla. Předseda soudu Libor Vávra ale zdůraznil, že má v nestrannost svých soudců naprostou důvěru.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v Událostech, komentářích uvedl tři důvody, proč nezveřejnil údajné pokusy prezidenta o ovlivňování soudu v živých kauzách hned. Jednak by tím zatížil soudce, kteří měli dané kauzy na starost, jednak by mohl být obviněn ze zasahování do výběru svého nástupce a jednak se prý Zemanovy pokusy časem zintenzivňovaly. Řekl také, že je nezanesl do žádných spisů. K tématu se vyjádřili ještě poslanci Miroslav Kalousek (TOP 09) a Zdeněk Ondráček (KSČM).

Kauzu údajného ovlivňování justice ze strany Hradu řeší sněmovní podvýbor pro justici. Na středeční jednání si pozval jak dva soudce, kteří si na postup Hradu stěžovali, tak také prezidentského kancléře Vratislava Mynáře. Poslechněte si nejzajímavější výroky z jednání ve videu.

Justice není ve svých rozhodnutích ovlivňována, říká soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka. Případné dotazy politiků či úředníků na probíhající kauzy se dají jednoduše odmítnout, roli také podle něj hraje „intenzita“ takového dotazu. Kauza posledních dnů o možném ovlivňování soudců ze strany Hradu ale podle Šimky neprospívá důvěryhodnosti justice.

Kauzu údajného ovlivňování soudců ze strany Hradu řešil ve středu večer sněmovní podvýbor pro justici. Na jednání dorazili všichni tři pozvaní hosté, prezidentův kancléř Vratislav Mynář, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Členové podvýboru také rozhodli, že bude středeční zasedání výjimečně otevřené veřejnosti. Nakonec ale jednání skončilo bez výsledku, poslanci o dalším postupu rozhodnou za týden. Ve hře je i pozvání dalších soudců, naopak vznik vyšetřovací komise členové neplánují.

Fakt, že prezident Miloš Zeman připouští, že pověřoval svého kancléře Vratislava Mynáře jednáním se soudci ohledně probíhajících kauz, je závažný. Myslí si to prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Za alarmující pak považuje to, že prezident dával, jak sám řekl, „doporučení“ k rozhodnutí v probíhajícím sporu ohledně nejmenování do funkcí profesorů tehdejšímu předsedovi Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefu Baxovi, i když byl Zeman jednou ze zúčastněných stran.

Přesvědčení, že předsedové soudu mají vliv na rozhodování dalších soudců, je obecně rozšířený omyl nejen mezi politiky. Předseda jakéhokoli soudu nemůže nijak ovlivnit jejich verdikt. V Devadesátce ČT24 to uvedl místopředseda Městského soudu v Praze Tomáš Novosad. Reagoval tím na rozhovor bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxy, který v něm mluvil o tom, že se ho prezident Miloš Zeman pokoušel přesvědčit, že má ovlivňovat rozhodování soudců na NSS.

Podle bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy se Hrad snaží ovlivnit rozhodování soudů v některých kauzách. „Nemyslím si, že by je zajímalo rozhodování nějakého okresního soudce z pohraničí. Soustřeďují pozornost na vyšší patra,“ uvedl v rozhovoru pro Deník N. Už minulý týden napsal týdeník Respekt, že prezidentův kancléř Vratislav Mynář kontaktoval některé soudce a Baxa byl mezi nimi.

Ústavní soudci se nebudou nadále neformálně stýkat s účastníky řízení v živých kauzách. S odvoláním na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského to uvedl web týdeníku Respekt. Soudci se dohodli, že bude nepřípustné stýkat se s účastníky řízení, poté, co vyšlo najevo, že se prezidentův kancléř Vratislav Mynář v minulosti sešel se soudcem Vojtěchem Šimíčkem a probíral s ním témata, ve kterých byl Hrad zainteresován, a snažil se kontaktovat i další soudce.

Poslanecká sněmovna bude řešit, zda se má zabývat kontakty hradního kancléře Vratislava Mynáře se soudci. TOP 09 to navrhne do programu jednání sněmovny. Vládní strany se zatím nevyjádřily, jestli požadavek podpoří. Kancléř se scházel s ústavním soudcem a psal také předsedovi Nejvyššího správního soudu.