Z nesplácení kvůli předluženosti nelze vždy vinit dlužníka. Úvěrové firmy musí podle Ústavního soudu prověřovat schopnost splácet

Ústavní soud znovu posílil pozici dlužníků vůči úvěrovým firmám. Podle soudců nesplácení kvůli předluženosti ani pasivita nejsou automaticky v rozporu s dobrými mravy. Soud zdůraznil také to, že firmy poskytující úvěry mají jednoznačnou povinnost prověřovat spotřebitelovu schopnost splatit úvěr.

Podle ústavních soudců úvěrové firmy v Česku často neprověřují, jestli jsou spotřebitelé schopni splácet. „Systém funguje tak trochu v duchu pořekadla ‚hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere‘,“ uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Z předlužení způsobeného množstvím nezvladatelných úvěrů tak nelze automaticky vinit jen dlužníky.

Do úzkých se totiž mohou dostat z mnoha důvodů, které z morálního hlediska nejsou problematické, například po nemoci, nezaviněné ztrátě zaměstnání nebo narození dítěte.

„Poskytnutí půjčky je vždy dvojstranný smluvní vztah. Je věcí obou smluvních stran, aby si zvážily všechny okolnosti výhodnosti tohoto vztahu, aby třeba zvážily bonitu klienta ze strany věřitele,“ řekl soudce Šimíček.

Soud se konkrétně zastal manželů, kteří nezvládli splatit úvěr a čelili exekuci i přesto, že úvěrovou smlouvu doplňovala neplatná rozhodčí doložka. Poskytovatelka úvěru, společnost Essox, označila postup dlužníků za úmyslně pasivní a jejich tvrzení o promlčení dluhu prý odporovalo dobrým mravům. 

Společnost použila neplatnou rozhodčí doložku

V kauze šlo také o to, zda společnost Essox mohla aplikovat spornou rozhodčí doložku po sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu, které v roce 2011 výrazně ovlivnilo celou sféru poskytovatelů nebankovních půjček. Soud tehdy řekl, že doložky bez určení konkrétního rozhodce jsou neplatné. Firma tvrdila, že o usnesení nevěděla a že judikatura tehdy byla ještě rozkolísaná.

Soudce Šimíček ale konstatoval, že firma Essox patřila i podle vlastní výroční zprávy k největším na trhu. „Nelze si představit, že by společnost nebyla seznámená s takto důležitým rozhodnutím Nejvyššího soudu, které se natolik dotýkalo jejího podnikání, navíc bylo široce diskutované v odborných médiích,“ uzavřel Vojtěch Šimíček.

Manželé podle Ústavního soudu nepostupovali v rozporu s dobrými mravy, pokud vůči úvěrové firmě uplatnili námitku promlčení. Taková námitka vznesená dlužníkem je podle soudu nemravná jen ve výjimečných případech.

„Za rozporné s dobrými mravy proto nelze bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí závazky z důvodu vlastní předluženosti, stejně tak není v rozporu s dobrými mravy ani pasivita dlužníka při řešení závazku,“ rozhodl Ústavní soud.

„Dnešní rozhodnutí hodnotí historickou událost, která nemá nic společného s dnešní úvěrovou praxí na českém trhu,“ řekl mediální zástupce společnosti Essox Miroslav Beneš. Rozhodnutí se týká smlouvy, která byla uzavřena před jedenácti lety. Ačkoli v té době neexistovala právní úprava, která by vyžadovala jakékoli prověření schopnosti klienta splácet úvěr, byli už podle něj tehdy klienti společnosti řádně posouzeni na základě tehdejší nejlepší praxe. „Essox byl v roce 1999 zakládajícím členem sdružení Solus, protože měl vždy zájem prověřovat platební historii klienta i bez zákonné povinnosti,“ dodal Miroslav Beneš.

Podle advokáta manželů Petra Němce jde v podobných sporech o stovky milionů, firma podle něj ignorovala judikaturu a počínala si protiprávně. „Zároveň důrazně žádám zastavení všech protiprávních exekucí, aby nevznikala další škoda,“ uvedl Petr Němec.

„Nález považujeme za důležitý, neboť přispívá k vyjasnění některých významných institutů právní úpravy spotřebitelského financování. Právní vztahy, které byly předmětem sporu, byly založeny ještě před účinností zákona o spotřebitelském úvěru, kterým se tyto úvěry řídí od prosince 2016,“ reagoval právník České bankovní asociace Filip Hanzlík. Rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách se podle něj banky dobrovolně zřekly, ještě než byly zákázány.

Válková: Výklad dobrých mravů

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) označila v pořadu Devadesátka ČT24 nález soudu, jako „výklad dobrých mravů“. Ústavní soud se podle ní pokusil stanovit určité meze v citlivé oblasti. 

Obecné soudy totiž podle ní příliš nestraní dlužníkům. „Jinými slovy se na ně dívají skrz prsty.“  Jsou to pro ně lidi, kteří si půjčili a každý závazek se má plnit. A ÚS se na to podíval ústavně-právní optikou čili optikou ústavních hodnot, které jsou ústavním pořádkem chráněny. „A mezi ně patří i dobré mravy.“ Rozhodnutí ÚS ale zároveň podle ní neznamená, že by dlužníci dostali zelenou k nesplácení svých dluhů. V jiném konkrétním případě může být soudní rozhodnutí opačné. 

Devadesátka ČT24: Dlužníci versus exekutoři (zdroj: ČT24)

Vedoucí programů kariérního a dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle považuje nález ÚS za zpětné zrcadlo nemravným společnostem, které porušovaly právo. Není podle něho možné vyviňovat věřitele ze situace, kdy poskytnou úvěr někomu, koho si dostatečně neprověří. 

Válková rovněž uvedla, že zde chybí sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu a zároveň edukace soudců. To pak vede k nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí. „Právní jistota a předvídatelnost soudních rozhodnutí je jedna z nejdůležitějších hodnot každého kvalitního státu,“ řekla. 

Hůle k tomu dodal, že jde o spravedlnost. „Nechceme předvídatelně nespravedlivý stát.“.