Česká geologická služba

Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist dosud neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy už v roce 2017, ale až pozdější rozsáhlé zkoumání ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku.

Deště a také opakované oblevy jsou nejspíše příčinou sesuvu svahu v Žiželicích na Žatecku. Devadesát tisíc tun zeminy je podle geologů stále v pohybu. V ohrožení jsou tak rodinné domy i historická barokní kaple.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Těžba v hnědouhelném Dole Turów způsobuje podle iniciativy Společně pro vodu ekologickou újmu na území Česka. Iniciativa poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v obci Uhelná, ve kterém voda stále klesá. Měření navíc nekorespondují s těmi ve čtyřech kontrolních vrtech na polské straně, řekli zástupci iniciativy v Praze. Funkčnost podzemní stěny u Turówa je podle ní potřeba měřit v Česku, nikoliv v Polsku. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že s hodnocením stěny je třeba počkat na data.

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Je to další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na rozdíl od monokulturních.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském Dole Turów, bude posuzovat nově ustavená česká skupina hydrogeologů. Po jednání s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) to v úterý oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.

Do Bruselu směřuje stížnost ekologických organizací na česko-polskou dohodu o Dole Turów. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že dohoda nevyřešila negativní dopady těžby uhlí v bezprostřední blízkosti hranic. Evropské komisi adresovaly stížnost proto, že dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.

Ukrajina analyzuje škody a připravuje plán obnovy životního prostředí, který začne realizovat po válce. Bude ale trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Novinářům to před středečním zasedáním ministrů životního prostředí členských zemí EU v Praze řekl ukrajinský ministr Ruslan Strilec.

Akademie věd České republiky (AV ČR) otevřela v Třešti na Jihlavsku po skoro tři roky trvající rekonstrukci své kongresové centrum a hotel v zámku. Zatím slouží jen pro interní potřeby, od června však bude moci hotel se 105 lůžky, wellness a restaurací využívat i veřejnost, řekla ředitelka Zámeckého hotelu Třešť Pavla Pěkná. AV ČR využívá novorenesanční zámek od 80. let minulého století, od města ho koupila v roce 2005. Za jeho kompletní renovaci teď zaplatila asi 240 milionů korun.

Na odbočce silnice I/13 u Hostomic na Bílinsku začala oprava nerovností. Vozovka se tam propadla kvůli starému důlnímu dílu, silnice je totiž v tomto úseku poddolovaná. O několik set metrů dál se navíc v roce 2018 začal sunout svah, od té doby řidiči úsek projíždějí jenom v jednom jízdním pruhu.

Premiéři Česka Petr Fiala a Polska Mateusz Morawieck podepsali ve čtvrtek dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v hnědouhleném Dole Turów u českých hranic. Uzavření mezistátní dohody ukončilo dlouholetý spor.

Čeští vědci pomohli zodpovědět otázku, odkud se ve starověku rozšířila mosaz na území dnešního Česka. Tým zjistil, že většina výrobků z prvního a druhé století našeho letopočtu pochází z rudných ložisek Římské říše. Výzkum tak doložil intenzivní kontakty mezi Římany a germánskými etniky, která tehdy žila na českém území. Studii publikoval prestižní časopis Nature Scientific Reports.

O nedůvěře v polskou stranu při řešení sporu ohledně rozšiřování dolu Turów mluvili v Událostech, komentářích ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) i ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Intenzita českého tlaku na vyřešení věci by se po volbách neměla změnit, shodli se.

Díky horninám lze hodnotit i současnou klimatickou změnu, tvrdí Zdeněk Venera. Šéf České geologické služby byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Rozhovor se dotkl mimo jiné i možností zachytávání oxidu uhličitého či stavu vody v Česku. Ta je podle Venery strategickou surovinou a je potřeba ji mnohem více recyklovat.

Vedení Prahy v pondělí podpořilo jižní variantu trasy železnice mezi Dejvicemi a Veleslavínem, která má spojit Prahu s Kladnem a s Letištěm Václava Havla. Tato varianta počítá s vedením vlaků z Veleslavína tunelem pod střešovickým masivem až do Dejvic, tedy jižně od stávající železniční trati. Naopak s rozšířením samotného letiště radní nesouhlasí. Vedení hlavního města řešilo v pondělí i dostavbu vyhořelého Průmyslového paláce, chystá veřejnou zakázku na vybrání správce a dozoru stavby.

Odborná komise oznámila své doporučení, aby využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla skončilo v roce 2038. Termín byl vybrán zejména s ohledem na to, aby se podařilo i poté zachovat energetickou soběstačnost Česka, stabilitu přenosové soustavy či uskutečnit v teplárenství přechod na jiné zdroje za dostupné ceny, řekl ministr Karel Havlíček (za ANO). Poté by mohlo skončit dlouhé soužití člověka a uhlí.

Zastupitelstvo městské části Praha 6 v pátek na svém zasedání podpořilo jižní variantu trasy železnice od stanice Praha-Dejvice do stanice Praha-Veleslavín. Železnice má spojit Prahu s Kladnem a s Letištěm Václava Havla. Podporovaná varianta počítá s vedením vlaků z Veleslavína tunelem pod střešovickým masivem až do Dejvic, tedy jižně od stávají železniční trati.

Správci chráněné krajinné oblasti Moravský kras zamítli místním obyvatelům většinu žádostí o povolení vyvrtání studny. Odčerpávání vody z vrtů by podle nich totiž mohlo kvůli současnému nedostatku podzemních vod ohrozit místní jeskyně.

Metan byl hrozbou při těžbě černého uhlí vždy. Je součástí jeho vzniku, je velmi nenápadný a přitom smrtící. Hlavně tím, jak snadno se vznítí. Navíc při vysoké koncentraci v ovzduší vytěsňuje kyslík a člověk se může udusit. Na Ostravsku už metan napáchal za staletí obrovské škody.