Všeobecná fakultní nemocnice

V Česku se extrémní obezita týká 150 tisíc lidí. Často potřebují péči lékařů, jenže při vysoké váze nad dvě stě kilogramů jim ji většina standardních ordinací nebo nemocnic nabídnout nemůže. Potřebují třeba speciálně upravené dveře, operační stoly nebo postele. Vznikají proto specializované kliniky nebo ambulance. Jednu z nich otevřeli ve středu v pražské všeobecné nemocnici.

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Vláda ve středu rozhodne, zda zařadí HHC na seznam zakázaných návykových látek. Zatím není jasné, odkdy by zákaz platil, protože ho ještě musí notifikovat Evropská komise. Podle vedoucího oddělení Inspektorátu omamných a psychotropních látek na ministerstvu zdravotnictví Petra Nováka by to mohlo být rychle, dokonce v řádu dní. Předseda správní rady Pacientského spolku pro léčbu konopím Pavel Kubů míní, že zařazení HHC na seznam není správným krokem. Dostupnost látky by se podle něj měla spíš regulovat.

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

Od nového roku se do běžného cíleného vyhledávání závažných vzácných chorob u novorozenců, takzvaného screeningu, přidávají další vrozené nemoci. Jedná se o spinální svalovou atrofii, při níž dochází k postupné a trvalé ztrátě svalstva, a těžkou kombinovanou imunodeficienci. Díky včasnému odhalení dědičné choroby lze začít rychle s účinnou léčbou, kterou proplácí pojišťovna.

Nemocnice se připravují na možnost, že jim v prosinci bude chybět personál. Lékaři chtějí na protest proti pracovním podmínkám a výši platů přestat sloužit přesčasy. V nemocnicích je vypověděla asi polovina. Toho, co se stane v prosinci, se obávají také pacienti. Nejsou si jisti, zda jim nepropadne platnost předoperačních vyšetření a zda vůbec na jejich plánované zákroky dojde.

Pražští záchranáři stále čekají na heliport, který měl usnadnit dopravu pacientů do nemocnic na Karlově náměstí a v Podolí. Hotový měl být loni, zatím se ale ještě ani nestaví. Městská společnost, která má přípravu heliportu na starosti, nyní slibuje, že bude hotový příští rok v létě. Do té doby budou muset vrtulníky přistávat v dlouhodobém provizoriu, kterým jsou Zítkovy sady.

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.

Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic. Většinou přijdou pozdě, to se podle lékařů v covidové době ještě zhoršilo. Nejrizikovějším faktorem je kouření, specialisté se proto více zaměřují na prevenci už u dětí. Zároveň se v Česku rozjíždí nový screeningový program.

V českých nemocnicích v současnosti skončí necelých pět procent nakažených koronavirem, lidé by měli být ohleduplní a dodržovat vládní opatření kvůli rizikovým skupinám, jež jsou vůči nákaze náchylné. V neděli to řekl vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Martin Balík z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, který byl hostem Interview ČT24.

Kuřáků v Česku podle výzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z loňského roku v posledních sedmi letech ubývá, zejména mezi mladými. Alespoň příležitostně si podle výzkumu zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Lidé si více uvědomují rizika kouření. Na tiskové konferenci to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, Úřadu vlády a SZÚ.

Zásadní pro zdravotnictví jsou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) investice, protože některé nemocnice jsou ve velmi špatném stavu. Naplánovaných je sedm strategických staveb za 11,6 miliardy korun. Potřeba je však přes 70 miliard korun. Premiér to řekl na čtvrtečním zahájení konference Zdravotnictví 2020. Do zdravotnictví šlo letos 320 miliard korun, nemocnice dlouhodobě tvrdí, že na investice do objektů jim peníze nezbývají.

Do konce minulého roku měly podle slibu ministra zdravotnictví vzniknout první centra pro vzácná onemocnění. Zatím se ale teprve pracuje na pilotním projektu. Ve dvou pražských nemocnicích budou půl roku zjišťovat, co taková péče obnáší a kolik stojí. Vzácné choroby má v součtu asi dvacet tisíc Čechů, hlavně dětí.

Ve výběrovém řízení na ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) vybrala komise šéfa tamního onkologického centra Davida Feltla. Uvedl to server Zdravotnický deník. Mluvčí nemocnice Filip Brož řekl, že tuto informaci zatím nemůže oficiálně potvrdit. Ředitele VFN jmenuje do funkce ministr zdravotnictví. Předchozí ředitelku nemocnice Danu Juráskovou odvolal ministr Adam Vojtěch (za ANO) na konci loňského listopadu kvůli údajným pochybením v zakázkách.

Dana Jurásková již není ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice. Odvolal ji ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Krok zdůvodnil údajnými chybami, které souvisejí s veřejnými zakázkami. Škody jsou podle ministra v řádu desítek milionů korun. Situaci přirovnal k dění v Nemocnici Na Bulovce, jejímiž zakázkami se zabývá policie. I v případě VFN podalo ministerstvo trestní oznámení. Nemocnice se s důvody odvolání neztotožňuje.