TÉMA

Evoluce

Proč lidé nemají ocasy jako opice? Možná za to může náhoda

Evoluční genetici popsali, jak podle nich mohla vypadat ztráta ocasu u předků lidí. Podle nové studie šlo o velmi drobnou změnu, která se projevila v genech. Vědci dokonce dokázali tento proces zopakovat s myšmi.
29. 2. 2024|

Čeští vědci popsali, jak vzniká nový druh organismu. Sledovali jeho adaptaci na měnící se životní podmínky

Nový výzkum popsal, jak to vypadá, když se z jednoho druhu organismu začnou vytvářet jiné. Podařilo se to u mikroskopické řasy – vědci u ní ukázali, jak získávala nové vlastnosti.
23. 2. 2024|

Porucha ADHD možná přinášela evoluční výhodu. Pomáhala prvním lovcům a sběračům, naznačuje studie

Vlastnosti spojené s neurovývojovou poruchou pozornosti známou jako ADHD mohly pomoci pravěkým lidem při shánění potravy. Díky tomu se ADHD udržela v genech až do současnosti, naznačuje britský výzkum.
21. 2. 2024|

Křídla hmyzu se mohla vyvinout z žáber, naznačuje český výzkum

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu a kloní se k možnosti, že křídlům předcházely žábry.
5. 1. 2024|

V Číně objevili fosilii pravěkého členovce. Žil před půl miliardou let a měl tři oči

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.
30. 8. 2023|

Makakové mají častěji homosexuální styk. Evolučními vítězi jsou u nich bisexuálové

Homosexualita je běžná u celé řady živočišných druhů, od tučňáků až po některé druhy primátů. Podle studie zveřejněné na začátku července v časopise Nature Ecology and Evolution je toto chování u nejbližších příbuzných člověka velmi přirozené a rozšířené.
14. 7. 2023|

Ne všichni klokani byli skokani. Vědci popsali i druhy chodící po zadních jako lidé

Evoluce klokanů byla složitější, než se zdálo. Zatímco ti první ještě všichni skákali, později se rozdělili na skupiny, které chodily, lezly nebo kráčely. Jenže přežili jen ti skákající. Ukázal to nový výzkum australských vědců.
15. 6. 2023|

Evoluce ani periodická tabulka prvků. Indie škrtá z učebnic látku, zřejmě kvůli tlaku věřících

Až se indické děti vrátí po prázdninách do školy, většina z nich tam už nenajde mnoho témat, která se věnují vědeckému poznání. A to přes odpor řady expertů, kterým se už dříve nelíbila snaha indické vlády omezovat tento druh znalostí.
2. 6. 2023|

„Hledáme evoluci, která vytvořila fyzikální zákony,“ popisuje Hawkingův spolupracovník

Fyzik Thomas Hertog patří mezi špičku světových kosmologů. Díky tomu, že úzce spolupracoval se Stephenem Hawkingem, pokračuje i nyní v rozvoji a vylepšování jeho myšlenek. V rozhovoru pro Českou televizi vzpomínal na to, jak jejich společný výzkum začal – a kam pokročil pět let po Hawkingově smrti.
1. 6. 2023|
Doporučujeme

Vačnatci jsou v evoluci napřed, vyvíjeli se překotněji než jiní savci, zjistil výzkum

Evoluční biologové představili novou studii, která naznačuje, že vačnatci jsou vyvinutější než ostatní savci. Není to zaostalá evolučně překonaná větev, ale velmi zajímavě adaptovaná skupina savců, kteří se rychle přizpůsobovali měnícímu se světu.
23. 5. 2023|

Obří vombat byl velký jako lev. Paleontologové popsali jeho rozměry i vlastnosti

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.
14. 12. 2022|

Lemuři Aye-aye se šťourají v nose, zjistila studie. Pojídání hlenu je znakem vyspělé evoluce

Do exkluzivního klubu známých tvorů, kteří se dloubou v nose, přibyl nový člen. Může to znít jako bizarnost, ale pro vědce to fascinující příběh – protože všechny „lovce holubů“ něco spojuje. Jsou výjimečně inteligentní.
1. 11. 2022|

Prašimpanz, nebo první chodící člověk? Vědci se přou o podivný nález v Čadu

Nejstarší známý předek člověka už uměl chodit, ale přesto mohl šplhat po stromech jako opice, naznačuje studie, která zkoumala asi sedm milionů let staré kosti a která u některých odborníků vyvolává pochybnosti.
27. 8. 2022|

Klimatické změny v minulosti nahrávaly plazům, dokázali se nejlépe přizpůsobit

Proměny klimatu v minulosti vyvolaly mohutné vlny v evoluci plazů. Podle společné studie Harvardovy univerzity, univerzity v Albertě a muzea přírodní historie v Severní Karolíně rychlý vývoj plazů koreluje s klimatickými změnami. Studii zveřejnil odborný časopis Science Advances.
26. 8. 2022|
Doporučujeme

Vědci nalezli nejstarší fosilii predátora. Vypadal jako pochodeň s chapadly

Britští vědci objevili zkamenělinu stovky milionů let starého živočicha, o kterém se domnívají, že byl nejstarším dosud nalezeným predátorem. Mořského lovce, který svou kořist chytal chapadélky a nejspíš patřil k žahavcům, pojmenovali po britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi.
27. 7. 2022Aktualizováno30. 7. 2022, 15:01|

Fosilie předchůdců lidí jsou podle vědců o milion let starší, než se myslelo

Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož autoři došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéků (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.
30. 6. 2022|

Paroží má ukázat zdraví a sílu. Bojovat s ním je „evoluční nehoda“, jelenům jde o život

Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k němu používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt – špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.
27. 6. 2022|

Dlouhé žirafí krky vznikly v touze po samicích, ne jídle. Jsou účinnou zbraní

Dlouhý žirafí krk byl celá desetiletí jednou z největších záhad evoluce. Biologové přišli s celou řadou hypotéz, které se v různých aspektech značně lišily, ale vždy se shodovaly na tom, že příčinou protáhlého krku byla snaha dosáhnout na listí, které se nacházelo příliš vysoko na stromech. Jenže studie, která vyšla v červnu v odborném žurnálu Science, tuto ideu zpochybnila.
9. 6. 2022|

Základy života na Zemi mohly vznikat na lávě. Vědci podmínky napodobili v laboratoři

Kyselina ribonukleová (RNA), která byla pravděpodobně prvním genetickým materiálem pro život, se spontánně tvoří na čedičovém lávovém skle, oznámili vědci z Nadace pro aplikovanou molekulární evoluci. Takové sklo bylo na Zemi časté před 4,35 miliardy let, tedy právě v době, kdy tu život podle důkazů vznikal. A podobné materiály dodnes existují na Marsu.
8. 6. 2022|

Macaráti zaskočili vědce. Jejich změny ukazují, že evoluce není náhodná

V podzemních jeskyních s řekami a jezery žijí tvorové, kteří nikdy nespatřili světlo. V průběhu generací se dokonale přizpůsobili svému izolovanému prostředí. Pro vědce jsou skvělým zdrojem informací o evoluci – jejich bledá kůže a slepé oči totiž mohou skrývat tajemství genetické adaptace, které by mohly objasnit dlouhověkost, přežití hladovění nebo oční nemoci u lidí.
30. 5. 2022|

Samci pakřižáků prchají po kopulaci před samicí pomocí katapultáže. Vědci popsali promyšlený mechanismus

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.
27. 4. 2022|

Nejstarší šavlozubý tygr světa byl velký jako moderní kočka. Uspěl díky evolučnímu náskoku

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.
16. 3. 2022|

Domácím kočkám se zmenšují mozky. Domestikace má stejný vliv na více druhů

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.
28. 1. 2022|

Babičky mají raději vnoučata než své vlastní děti, naznačuje studie

Babičky mají k vnoučatům silnější vztah než ke svým dětem. Ukazuje to nový výzkum antropologa Jamese Rillinga. Ten přišel na to, že zatímco pro vlastní děti mají prarodičky především pochopení, do emocí svých vnoučat se dokážou lépe vcítit a navázat s nimi přímější citové spojení.
20. 11. 2021|