Gerhard Schröder

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder nemá nárok na kancelář v sídle Spolkového sněmu. Ve čtvrtek o tom rozhodl berlínský správní soud, na který se Schröder loni obrátil poté, co mu kvůli jeho vazbám na Rusko a ruského prezidenta Vladimira Putina rozpočtový výbor parlamentu odebral peníze na kancelář a personál. Schröderovi, který se v Německu stal značně spornou postavou, původně hrozilo i vyloučení z jeho domovské sociální demokracie (SPD). Stranickému postihu se ale nakonec vyhnul.

Někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera nečeká v jeho domovské sociální demokracii (SPD) žádný postih za jeho vstřícné postoje k Rusku a angažmá v ruských státních koncernech. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru ve čtvrtek v odvolacím řízení došla k závěru, že Schröder žádné stranické regule neporušil, napsala agentura DPA. Orgán v případě porušení předpisů může provinilce ze strany vyloučit.

Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí 29. srpna navštíví Prahu, bude to jeho první cesta do české metropole v roli šéfa německé vlády. O plánované návštěvě v pondělí informoval tiskový úřad německé vlády. Scholz již v květnu v Berlíně přijal českého premiéra Petra Fialu (ODS). „Bližší podrobnosti o cestě budou zveřejněny později,“ uvedl tiskový odbor spolkové vlády.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder žaluje Spolkový sněm kvůli tomu, že mu zákonodárci odebrali část zvláštních práv, kterých se mu dostávalo jako bývalému kancléři. Chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. Parlament Schröderovi omezil výsady v květnu kvůli vazbám na Rusko a vůdce Vladimira Putina.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder může i přes své sporné ruské angažmá zůstat členem německé sociální demokracie (SPD). Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.

Německá vládní koalice hodlá bývalého kancléře Gerharda Schrödera připravit o část servisu, který mu plyne z jeho někdejší služby Německu. Sociálnědemokratický politik se silnými vazbami na Rusko by už tento týden měl přijít o kanceláře i zaměstnance ve Spolkovém sněmu, na které měl až dosud z titulu své funkce nárok. Informuje o tom ARD a Spiegel.

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Na čestném místě v mé sbírce gramofonových desek leží album Michaela Jacksona z roku 1982. Snad ještě více než hudba mě baví zpěvákova perokresba k duetu The Girl Is Mine – To děvče je mé, který nazpíval spolu s Paulem McCartneym. Na obrázku se oba hudební velikáni přetahují o vnadnou krasavici se špičatými nehty a zdá se, že ji brzy roztrhnou vejpůl. Podobně to po volbách vypadá v německé politice, píše v glose někdejší zpravodajka ČT24 v Německu Hana Scharffová.

Už před více než rokem sebevědomě prohlašoval, že chce být kancléřem. Tehdy, krátce po svém zvolení volebním lídrem sociálních demokratů, tím však budil spíše posměch. Olaf Scholz sice patří k oblíbeným politikům, SPD se ale v průzkumech dlouho krčila na třetím místě. Teprve v posledních měsících se i do jejích preferencí promítlo přesvědčení, že dokáže být kancléřem – respektive kancléřkou, jak hlásala jeho kampaň: Er kann Kanzlerin. Scholz v ní využil své pověsti seriózního kliďase a tvářil se jako přirozený nástupce Angely Merkelové. I tento pragmatismus ho teď může dovést do čela vlády, neboť SPD v průzkumech stále těsně vede.

V neděli si Němci zvolí nové poslance a ti následně vyberou nového kancléře. Zatímco na výsledek voleb je třeba si počkat, jasné už je, že v politice končí dosavadní kancléřka Angela Merkelová, jež v čele sousední země stála šestnáct let. Se svými křesťanskými demokraty vyhrála čtvery volby za sebou. Končící kancléřce se věnoval pořad 168 hodin.

Stejně jako v roce 2002 i letošní povodně v Německu mohou ovlivnit výsledky voleb do Spolkového sněmu, které se konají v září. Události související s povodněmi již negativně ovlivnily třeba preference předsedy Křesťanskodemokratická unie (CSU) Armina Lascheta nebo předsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval Evropskou unii, aby tvrdě postihla oligarchy blízké Kremlu. Navalnyj se nyní zotavuje v Německu z otravy zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Napsala to agentura Reuters. Francie a Německo ve společném prohlášení oznámily, že svým evropským partnerům navrhnou uvalení sankcí na funkcionáře, kteří zjevně nesou odpovědnost za čin, a na zařízení, které je zapojeno do programu novičok.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas dál zvyšuje tlak na Moskvu kvůli otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. V rozhovoru s německým nedělníkem Bild am Sonntag řekl, že pokud Rusko nepřispěje k vysvětlení případu během několika příštích dní, začne Berlín jednat s partnery o náležité reakci. Naznačil přitom, že součástí úvah by mohl být i osud plynovodu Nord Stream 2. Podle Moskvy je to naopak Německo, kdo objasňování případu zdržuje.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.

V pařížské Invalidovně se v neděli mohla veřejnost rozloučit s bývalým prezidentem Jaquesem Chiracem, který zemřel ve čtvrtek ve věku 86 let. Lidé se mohli podepisovat do kondolenční knihy, která tam byla převezena z Elysejského paláce. Při nesení rakve se střídali Chiracovi osobní strážci. V pondělí, které je dnem smutku, bude bývalý prezident pohřben po zádušní mši, na níž se čekají tři desítky světových státníků. Českou republiku zastoupí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

O odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku, požádal Poláky německý ministr zahraničí Heiko Maas. U příležitosti 75. výročí vypuknutí povstání proti německé okupaci se ve Varšavě konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnili nejvyšší představitelé Polska včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého. V 17 hodin, v okamžik, kdy povstání před 75 lety začalo, držela celá země minutu ticha. Zněly jen kostelní zvony a sirény.

Bývalý rakouský spolkový kancléř Christian Kern se stal členem rady ředitelů ruských státních železnic. Tento někdejší vysoký sociálně-demokratický politik (SPÖ) tak napodobil „přestup“ bývalého lidoveckého rakouského kancléře Wolfganga Schüssela či bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera. Oba se angažují v Kremlem kontrolovaných koncernech.

Prezident Miloš Zeman s chotí odletěl na oficiální návštěvu Německa. Po příletu ho přivítal bývalý evropský komisař pro rozšíření z doby vstupu Česka do EU Günter Verheugen. Schůzky s německým prezidentem a kancléřkou ho čekají v pátek.