Chile

Mezinárodní skupina vědců hlásí objev více než sta nových druhů živočichů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Výsledkem nedávné expedice Schmidtova oceánského institutu byla identifikace hlubokomořských korálů, mořských ježků, chobotnic a dalších druhů, které jsou pro vědu nejspíše nové. Dle vedení institutu může však úplná identifikace vzhledem k množství druhů trvat mnoho let.

Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesora Javiera Sellanese možná objevila více než sto nových druhů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Expedice Schmidtova oceánského institutu tam našla korály, chobotnice, mořské ježky, různonožce a další druhy, které jsou pro vědu pravděpodobně nové.

Chilská justice svolila k dalšímu pokusu o objasnění okolností, za nichž v roce 1973, krátce po státním převratu vedeném pozdějším diktátorem Augustem Pinochetem, zemřel básník Pablo Neruda. Část jeho příbuzných i Chilanů je přesvědčena, že levicový nobelista byl zavražděn vznikajícím Pinochetovým režimem. Otázka, zda šlo o smrt na politickou objednávku, se řeší opakovaně – a zatím bez jednoznačného závěru.

Není sice známo, jak se sochy moai podařilo před staletími přesouvat po Velikonočním ostrově, ovšem už menší záhadou zůstává, jak se dostaly do půl světa vzdálené Evropy. Například do Britského muzea, které v posledních týdnech čelí zvýšenému nátlaku na vrácení dvou soch ze svých sbírek. Sociální sítě instituce zaplavily výzvy od uživatelů z Chile, pod nějž „Pupek světa“ spadá. Nejde o první ani poslední podobný požadavek mířený z někdejších kolonizovaných a vykořisťovaných území do evropských depozitářů.

Lesní požáry v centrální části Chile si za tři dny vyžádaly už 122 obětí, přičemž úřady zatím provedly čtyřicet pitev a identifikovaly 32 obětí. Několik stovek lidí se stále pohřešuje. S odvoláním na pondělní oznámení chilského úřadu pro soudní lékařství o tom informovala televize CNN. V zemi v pondělí začal platit dvoudenní státní smutek, podle prezidenta Gabriela Borice čelí Chile největší tragédii od zemětřesení z roku 2010, které si vyžádalo přes pět set obětí.

Hasiči v centrální části Chile bojují s ničivými lesními požáry, které si dosud vyžádaly 112 obětí. Stovky dalších lidí se dle úřadů stále pohřešují. Oheň se na konci minulého týdne rychle rozšířil a momentálně sužuje okrajové části pobřežních měst Viňa del Mar a Valparaíso. Chilské úřady zavedly v nejhůře postižených oblastech zákaz vycházení, v místech rovněž zasahuje armáda. Ačkoli požáry nejsou během léta na jižní polokouli ničím neobvyklým, smrtelnost této situace z ní činí nejhorší národní katastrofu v zemi od zemětřesení v roce 2010, při kterém zahynulo asi pět set lidí. V zemi začal platit dvoudenní státní smutek

Už 99 lidí zahynulo při rozsáhlých požárech v Chile. Prezident Gabriel Boric vyhlásil v přímořské centrální části země stav nouze. Podle úřadů jde o nejhorší katastrofu od zemětřesení v roce 2010. Počet obětí ještě nemusí být konečný. Požár se šíří v hustě zalidněné oblasti a spálil nebo poškodil až šest tisíc domů. Na vině je sucho, vítr a čtyřicetistupňové teploty.

Počet obětí lesních požárů v centrální části Chile, která sousedí s metropolitní oblastí Santiaga de Chile, stoupl už na 46 a nejspíš dále poroste, uvedl chilský prezident Gabriel Boric, kterého citovala agentura Reuters. Do některých míst se stále nedostali záchranáři. Požáry v pátek večer způsobily v některých oblastech zmatek a dopravní zácpy, na sobotu úřady vyhlásily v několika obcích zákaz vycházení.

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový americký komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů.

Kybernetické útoky se nevyhýbají ani špičkovým vědeckým zařízením. Po loňském vyřazení observatoře ALMA letos v létě hackeři narušili chod dalšího důležitého dalekohledu, tentokrát na Havaji.

Téměř tři desítky koček v Polsku se nakazily ptačí chřipkou, informuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejsou ale zatím žádné zprávy o tom, že by se nákaza podtypem viru chřipky H5N1 přenesla i na člověka.

Zástupci Evropské unie se snažili na summitu v Bruselu přesvědčit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), aby podepsalo deklaraci jasně odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatů ale tento krok odmítla Venezuela, Nikaragua či Kuba, které mají blízké vztahy s Moskvou. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) dal summit nový impulz pro rozvíjení vzájemných vztahů. V regionu vidí nové možnosti obchodní spolupráce.

Evropská mise Cheops popsala velmi horkou exoplanetu, která oběhne kolem své hostitelské hvězdy za méně než jeden den. Je pokryta reflexními oblaky kovu, díky nimž se leskne a blýská jako zrcadlo.

Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity (ČZU).

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

Velká Británie ohlásila, že se dohodla na přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, tedy Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Stalo se tak po 21 měsících vyjednávání. Jde o nejdůležitější novou obchodní dohodu od odchodu Spojeného království z Evropské unie před třemi lety, uvedly tiskové agentury s odvoláním na úřad britského premiéra.

Hvězda latinskoamerické literatury minulého století chilský básník Pablo Neruda zemřel v roce 1973 na otravu. S odvoláním na zprávu mezinárodního týmu forenzních expertů to tvrdí Nerudovi příbuzní. Devětašedesátiletý laureát Nobelovy ceny za literaturu zemřel dvanáct dní po vojenském převratu Augusta Pinocheta, sám patřil k hlasitým stoupencům svrženého prezidenta Salvadora Allendeho. Oficiální příčinou smrti byla až dosud rakovina prostaty. Rodina mluví o vraždě na politickou objednávku.

Australský tým vědců poprvé zkombinoval algoritmy strojového učení s družicovými snímky světových pobřeží, aby dokázal popsat, jak přímořské regiony od Austrálie po Kalifornii ovlivňují fáze El Niño a La Niña. Podle všeho písek na plážích přesypávají z východu na západ a zpět jako v přesýpacích hodinách; studium písečné eroze může sloužit i pro přípravu na změny klimatu.

Ničivé požáry v Chile si vyžádaly své první oběti. Tamní úřady hlásí přes dvacet mrtvých a přes dva tisíce zraněných. Plameny zničily víc než tisíc budov. Místní obyvatelé nacházejí jen základy svých domů. Podle neziskové organizace CONAF plameny zasáhly už přes tři sta tisíc hektarů. Boj s ohněm má v následujících dnech komplikovat teplé počasí.

Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta. Mezi prvními vybírají příští hlavu státu krajané na obou amerických kontinentech. Problém jim ovšem dělá dojíždění na konzuláty nebo ambasády. V Evropě česká diplomatická zastoupení očekávají mimořádný zájem.

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.