Chile strana 5 z 5

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Všech devět vědců po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. V tiskové zprávě to uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Návrat vědců zkomplikovaly potíže plavidla i světová pandemie koronaviru.

V celém světě se nový koronavirus, který se začal šířit koncem loňského roku z Číny, potvrdil podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) u 2,97 milionu lidí. Z toho téměř 207 tisíc nakažených zemřelo (více než polovina v Evropě) a téměř 870 tisíc lidí se uzdravilo. Ve velké části zemí jsou víkendové přírůstky nejnižší od března.

I když o suchu v Česku hovoříme v posledních letech stále častěji, na světě se najdou oblasti, kde je mnohem intenzivnější. Například střední Chile, oblast, kde žije podobné množství lidí jako v celé České republice. V této části Jižní Ameriky sice nejsou dlouhá suchá období ničím neobvyklým, to současné je ale i na tamní poměry naprosto mimořádné. Natolik, že nese označení megasucho.

Návrat vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy se kvůli koronavirovým opatřením komplikuje. Nyní jsou na lodi směřující do Chile, tam ale nejspíš budou muset do dvoutýdenní karantény. Popsal to vedoucí českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Účastníci expedice jsou podle něj v pořádku.

Mimořádná opatření zaváděná kvůli boji s koronavirem mění svět k nepoznání. Ve velkých městech se takřka zastavila doprava, nekonají se žádné pouliční oslavy ani pikniky v parcích. Příchod jara tradičně znamenal v metropolích záplavy turistů, letos ale hranice zůstávají zavřené. Podívejte se, jak to nyní vypadá ve „městech duchů“ po celé planetě ve srovnání se situací před pouhými pár týdny či měsíci.

Evropská unie uzavře na třicet dnů své vnější hranice. Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských zemí EU. Své hranice uzavírají i další země. Ukrajina omezuje dopravu, ve velkých městech od úterý nejezdí metro. Rakousko izolovalo další obce, karanténní opatření nově platí ve Francii. V Srbsku nesmějí vycházet senioři. Čínská provincie Chu-pej hlásí jednoho nového pacienta, Jižní Korea má už třetí den v řadě méně než sto nově infikovaných.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než 109 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Zatímco v Číně epidemie zpomaluje, Itálie dala do karantény 16 milionů lidí, v Německu i Francii je už více než tisíc nakažených. Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze je jen otázku času, než k podobně přísným opatřením, jako jsou ta italská, přistoupí i další země EU.

Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření – teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom informovala AFP.

Globální nespokojenost s demokracií byla loni nejvyšší od roku 1995. Vyplývá to z pravidelné rozsáhlé studie Univerzity v Cambridgi. Se současným stavem není podle ní spokojeno rekordních 58 procent ze vzorku čtyř milionů obyvatel Země. Mezi hlavní důvody patří velká recese, uprchlická krize nebo lokální problémy vlád. Výzkum se uskutečnil na základě tisíců dotazníků ve 154 zemích světa.

Už tři oběti si vyžádaly nepokoje v Santiagu de Chile vyvolané úterním incidentem, při němž policejní auto před stadionem přejelo a zabilo fotbalového fanouška. V pátek protestující v reakci na jeho smrt zapálili supermarket, kde se udusil muž, píše agentura AFP. Jihoamerickou zemí zmítají nepokoje od podzimu, do ulic ženou Chilany hlavně ekonomické problémy v čele s nerovností ve společnosti.

Teleskop TESS americké vesmírné agentury NASA objevil relativně blízko Sluneční soustavy planetu velikostí podobnou Zemi, která obíhá kolem své hvězdy v takzvané obyvatelné zóně. Exoplaneta s označením TOI 700 d je od nás vzdálena zhruba něco přes sto světelných let, informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA.

Australští hasiči stupňují své úsilí, aby izolovali rozsáhlé lesní požáry, které nadále hoří na řadě míst na jihovýchodě země. Po nynějším přechodném ochlazení mají totiž teploty ve státech Nový Jižní Wales a Viktorie od pátku znovu stoupat nad 40 stupňů Celsia. Kouř z požárů mezitím donesl vítr přes Tichý oceán až do 12 tisíc kilometrů vzdálených zemí Jižní Ameriky.

Nejméně 150 domů v chilském přístavu Valparaíso zničil mohutný lesní požár, který se rozšířil z okolních oblastí do města. Úřady preventivně přerušily dodávky elektřiny pro 90 tisíc domácností a evakuovaly několik čtvrtí města, informoval server BBC. Starosta Valparaísa uvedl, že požár byl založen úmyslně. Plameny během léta na jižní polokouli trápí také Austrálii.

Papež František zrušil takzvané papežské tajemství, které se dosud využívalo při vyšetřování případů sexuálního zneužívání, kterého se měli dopustit kněží. Podle agentury Reuters jde o radikální změnu kanonického práva.

Také čeští exportéři sledovali výsledky britských voleb s mimořádným zájmem, byť obchodní podíly jednotlivých firem na ostrovním trhu jsou rozdílné.  O svých zkušenostech hovořili dva jejich zástupci pro Byznys ČT24.

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Česko není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopno samo zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Od Unie proto žádá stovky miliard korun nad rámec dosavadních kohezních fondů. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.

Astronomové si stěžují, že jim satelity společnosti SpaceX narušují výzkum. Šedesát družic, které patří Elonu Muskovi, proletělo přes část oblohy, kterou zkoumaly teleskopy astronomické observatoře v Chille.

V Chile už měsíc zuří pouliční násilí, které si vyžádalo dvě desítky životů, stovky zraněných a miliardové hospodářské škody. Lidé se do práce a domů dostávají v šestimilionové metropoli Santiago de Chile i několik hodin. Pomoc jim teď nabízejí tisíce majitelů aut.

Chilané budou moci v dubnu příštího roku rozhodnout prostřednictvím referenda o reformě ústavy, která vznikla už za doby diktatury Augusta Pinocheta. Oznámil to předseda chilského Senátu Jaime Quintana po několikahodinovém parlamentním vyjednávání. Výraznou změnu ústavy slíbil minulý týden prezident Sebastián Piňera v reakci na několikatýdenní protivládní protesty.

V ulicích chilské metropole pokračují třetím týdnem protesty proti nerovnosti a špatným sociálním službám. V pondělí rozháněla policie demonstranty v Santiagu de Chile vodními děly a slzným plynem, v centrální části Chile v době protestů udeřilo zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály. V hlavním městě otřesy vyvolaly křik a paniku.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Asi milion lidí se v Chile zapojil do mírného pochodu proti nerovnosti. Lidé mávali vlajkami, mlátili do hrnců a volali po vládních reformách. Prezident Sebastián Piňera prohlásil, že rozumí hlasu ulice; později dodal, že obmění vládní kabinet. Zemí v posledních dnech zmítaly nepokoje provázené násilnostmi.

Česko získalo významný post v mezinárodní policejní organizaci Interpol. Viceprezidentkou pro Evropu se stala Šárka Havránková, zastupovat bude padesát zemí. U sboru pracuje skoro 25 let, mimo jiné jako vyšetřovatelka národní centrály Interpolu v Praze. Delegáti ji zvolili minulý týden na setkání v Chile. V pátek večer Havránková odpovídala na otázky Michala Kubala v Událostech, komentářích ČT24.