Uzbekistán

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Rusko přišlo o jeden ze svých nejsilnějších radioteleskopů. Půl století starý přístroj využívalo pro podporu útoků na Ukrajinu.

Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že žáci polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Moskva používá k útokům proti Ukrajině, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.

Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie. Přezkum našel několik chyb, autoři nalezené omyly přiznali, a dokonce je přivítali jako důkaz, že věda dokáže pracovat s omyly.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) byli odsouzeni k trestu smrti tři lidé, kteří loni v listopadu stáli za vraždou izraelsko-moldavského rabína Cviho Kogana. Čtvrtý pachatel má strávit zbytek života za mřížemi. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní agenturu WAM. Podle izraelských médii jde o Uzbeky.

Úřady v Uzbekistánu vyhlásily mezinárodní pátrání po dvou ruských občanech, kteří jsou podezřelí z organizace říjnového atentátu na bývalého mluvčího místního prezidenta. Komil Allamžonov byl v září odvolán z funkce ředitele informačního odboru prezidentské kanceláře a na konci října byl na něj podniknut neúspěšný atentát, uvedla ruská agentura TASS.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters. Moskva chce o atentátu mluvit na zasedání Rady bezpečnosti OSN tento pátek, napsala agentura Reuters.

V Polsku bují obří skandál kolem falšování vysokoškolských diplomů. Soukromá škola Collegium Humanum, jejíž pobočka působila i v Česku, prodávala tituly MBA. Podle prokuratury je někteří studenti získali i za méně než týden studia. Obviněných v kauze je už 55 včetně primátora Vratislavy Jacka Sutryka.

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal v úterý ráno ve Strakově akademii předsedu uzbecké vlády Abdullu Aripova. Po jednáních, v nichž se probírala hospodářská spolupráce a kterých se účastnil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), oba premiéři odjeli do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh. Ve středu Fiala s Aripovem zahájí v Praze Česko-uzbecké podnikatelské fórum.

Hlavním městem Uzbekistánu Taškentem otřásla v noci na čtvrtek silná exploze. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní média. Podle nich zřejmě vybuchl celní sklad v blízkosti letiště. Incident si vyžádal jednu oběť a 162 raněných, napsala agentura Reuters.

Češi přišli kvůli podvodům na internetových bazarech o stovky milionů korun. Uvedli to zástupci bezpečnostní firmy Eset a české policie. Podvodníci, kteří jsou podle nich nejčastěji z Ruska, Uzbekistánu nebo Ukrajiny, začali využívat nástroj, jenž jim umožňuje jednoduše krok za krokem vytvořit podvod na několik kliknutí. Až pětina podvodníkům podlehne.

Čína už několik měsíců pomáhá obcházet Rusku sankce, které na něj uvalily Spojené státy či Evropská unie (EU). Moskvě dodává mimo jiné technologie využitelné k civilním, ale i vojenským účelům. A přes Hongkong dokonce proudí citlivé zboží západní výroby. Unijní sedmadvacítka proto chystá další zostření sankcí. Nové balík naopak ve čtvrtek oznámily Spojené státy, krátce před začátkem summitu G7 v Japonské Hirošimě.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev v pondělí uvedl, že na 9. července vypisuje předčasné prezidentské volby. Uzbečtí voliči schválili koncem dubna v referendu balíček ústavních změn, který Mirzijojevovi umožňuje kandidovat na další dvě funkční období a prodlužuje každé z nich z pěti na sedm let.

Voliči v Uzbekistánu podle předběžných výsledků schválili změny ústavy, které umožní prezidentovi Šavkatu Mirzijojevovi znovu kandidovat a zůstat v čele země až do roku 2040. Zároveň ale mají garantovat zakotvení řady občanských práv a svobod. K urnám přišlo podle oficiálních údajů 85 procent voličů.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Premiér Petr Fiala v sobotu večer vyráží na oficiální cestu po Asii. V následujících dvou týdnech navštíví celkem šest zemí – Filipíny, Indonésii, Singapur, Vietnam, Kazachstán a Uzbekistán. Na cestě ho doprovodí delegace tuzemských podnikatelů včetně zástupců Hospodářské komory, Exportní garanční a pojišťovací společnosti i České exportní banky. Cílem cesty je podle předsedy vlády podpora obchodu s těmito zeměmi.