Uzbekistán strana 2 z 3

Sever Afghánistánu a Pákistánu zasáhlo v úterý zemětřesení, které mělo podle americké geologické služby (USGS) sílu 6,5 stupně. Hlášeno je podle agentur AP a Reuters zatím 11 obětí a přes sto zraněných. Zemětřesení bylo v hloubce téměř 188 kilometrů a jeho epicentrum se nacházelo v horském pásmu Hindúkuš nedaleko odlehlé afghánské provincie Badachšán.

Porota v americkém státě New York se neshodla na trestu smrti pro islamistu, který v roce 2017 autem zabil osm lidí a další zranil. Sayfullo (Sajfulláh) Saipov tak bude odsouzen k doživotnímu trestu. V případě trestu smrti musí nastat jednomyslná shoda. Trest si Saipov odsedí ve věznici Supermax v Coloradu, která je jedním z nejpřísnějších federálních vězení.

Česko chce vypovědět dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Materiál ministerstva zahraničí by měla příští týden projednat vláda. Úředníci navíc hodlají od Rusů zpětně vymáhat nájemné. Ruská federace vlastní v Česku desítky nemovitostí a řadu z nich dál pronajímá.

Druhého kola prezidentských voleb se v zahraničí zúčastnilo o více než sedm tisíc lidí více než toho prvního. Svými hlasy jasně podpořili celkového vítěze Petra Pavla. V cizině získal přes 95 procent hlasů. Ve druhém kole v zahraničí odevzdalo svůj hlas téměř třiadvacet tisíc voličů.

Prvního kola prezidentské volby se zúčastnilo i téměř šestnáct tisíc Čechů, kteří pobývají v zahraničí. Svými hlasy nejvíce podpořili Petra Pavla. Ten od nich získal bezmála 56 procent hlasů. Na druhém místě skončila Danuše Nerudová s 28,5 procenta hlasů. Třetí místo obsadil se sedmi procenty hlasů Pavel Fischer. Nejvíce platných hlasů (1 888) Češi odevzdali v Německu.

Uzbekistán se vymezil vůči ruskému návrhu, aby vytvořil společně s Kazachstánem a Ruskem takzvanou plynovou unii. Ministr energetiky Žurabek Mirzamachmudov uvedl, že Taškent nebude souhlasit s politickými podmínkami, které by mohly ohrozit jeho národní zájmy, a že případná přeprava plynu přes jeho území bude mít čistě obchodní charakter. Podle agentury Reuters tak Moskva při pokusech prosazovat svoji vůli v ostatních bývalých sovětských republikách naráží na čím dál větší problémy.

Kyrgyzstán a Tádžikistán se navzájem obviňují z dalších porušení příměří, které platí od pátku, a to na několika místech podél společné hranice. Tádžikistán podle agentury TASS tvrdí, že kyrgyzská armáda ostřelovala hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase říká, že tádžická strana střílela z minometů a dělostřelectva na kyrgyzskou pohraniční stráž v okolí města Oš. Ministerstvo pro mimořádné situace v sobotu oznámilo, že v kyrgyzské Batkenské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. Do bezpečí bylo evakuováno na 136 tisíc lidí.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přicestoval na návštěvu Kazachstánu. Je to jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Následně se vydá do Uzbekistánu, kde by se měl na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Osmnáct lidí přišlo o život při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu, uvedla místní generální prokuratura podle tiskových agentur. Během protestů v minulém týdnu utrpělo zranění 243 lidí. Úřady také ohlásily, že zadržely více než pět set účastníků nepokojů.

Při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu přišlo o život několik civilistů i příslušníků pořádkových sil. Oznámil to v neděli prezident Šavkat Mirzijojev. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu, informovala agentura Reuters.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.

Nejdražším městem na světě je izraelský Tel Aviv, který vystřídal trojici Paříž, Hongkong a Curych, jež se o první příčku dělily loni. Francouzská metropole je nově druhá, spolu se Singapurem. Praha patří mezi největší skokany, celkově je na 79. příčce. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který srovnává ceny dvou set výrobků a služeb ve 173 městech po celém světě.

Odlet americké viceprezidentky Kamaly Harrisové na návštěvu Vietnamu se o tři hodiny zpozdil kvůli obavám z takzvaného havanského syndromu. Americké velvyslanectví v Hanoji viceprezidentku informovalo o „neobvyklém zdravotním incidentu“.

Uzbecká prokuratura dementovala své sdělení, že do Uzbekistánu uprchly během víkendu stovky afghánských vojáků ve 22 vojenských letounech a 24 helikoptérách. Podle agentury TASS se prokuratura za svou první informaci omluvila. Nicméně jedno z letadel se zřejmě srazilo se stíhačkou středoasijské země a oba stroje se zřítily. Ministerstvo obrany dříve uvedlo, že protivzdušná obrana v neděli sestřelila afghánské vojenské letadlo, které se pokusilo narušit hranice země. Tádžikistán mezitím oznámil, že umožnil přistát na svém území afghánským vojenským letadlům s asi stovkou vojáků.

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

V dějišti olympijských her v Tokiu je nejvyšší počet nových případů nákazy koronavirem za den od začátku pandemie. Sedmdesát procent dospělých obyvatel v Evropské unii má alespoň první dávku vakcíny, plně očkováno je 57 procent dospělých. V Rusku, které má problémy s prodejem falešných certifikátů o očkování, je nejnižší nárůst nakažených za poslední měsíc. Írán a Irák hlásí naopak rekordní přírůstky, stejně jako Uzbekistán nebo Kazachstán. Maďarsko chce začít s aplikováním třetích posilujících dávek vakcín.

Americký prezident Joe Biden schválil až sto milionů dolarů (2,56 miliardy korun) na „neočekávané a naléhavé“ potřeby a evakuaci Afghánců, kteří ve své zemi spolupracovali s armádou Spojených států a hrozí jim za to odveta ze strany radikálního hnutí Taliban. S odvoláním na Bílý dům o tom informovala agentura Reuters.

Jako rodinnou relikvii uchovávají někteří Češi dopisy svých předků, kteří zemřeli za první světové války v daleké střední Asii. Teď se po jejich stopách vypravili až do Uzbekistánu. Jejich pradědové bojovali v rakousko-uherských uniformách. Vzdali se Rusům a byli sem posláni na těžké práce. Na nemoci a vyčerpání jich zemřelo několik desítek tisíc. Čeští badatelé se o jejich osudy začali zajímat až teď a chtějí jim poskytnout důstojný památník. V Uzbekistánu natáčel pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.